Malé pivovary se neztrácejí, i když jich rychle přibývá

Cvikov (Českolipsko) – Že má každé město svůj pivovar, sice již dávno neplatí, ale po letech úbytku začíná platit alespoň to, že má svůj pivovar každý okres. Ožívají menší pivovary – a daří se jim. Sázejí na někdejší tradici vzkříšené značky i místní patriotismus. V posledních letech v Česku vznikly na dvě desítky malých pivovarů.

Obnovený měšťanský pivovar ve Cvikově nenechal nic náhodě a pozval litoměřického biskupa Jana Baxanta, aby jeho pivu požehnal. Nyní se pivovar chystá prodávat až 30 tisíc hektolitrů, které může ročně vyrábět. Již po něm sáhli cvikovští hostinští, ostatně na Českolipsku a v Lužických horách jiné malé pivovary nejsou, a tak má majitel pivovaru Jiří Jakoubek naději, že se mu brzy začnou vracet miliony, které investoval do záchrany ruiny na okraji města.

Jeho čin ovšem není ojedinělý, naopak malých pivovarů v posledních letech v Česku přibývá jako hub po dešti. „Značky obnovují investoři, kteří mají zájem vybudovat si pivovar. Našli třeba starý krásný objekt, chtějí využít jméno a genius loci,“ přiblížil prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Zkušenosti várců plzeňského Purkmistra, děčínského Kapitána, Dalešického nebo Postřižinského piva přitom ukazují, že jsou malé pivovary úspěšné a dokáží přežít.

Podobnou renesanci zažívá i pivovar ze severočeského Frýdlantu. „Vaříme převážně jedenáctku a dvanáctku, klasický český ležák,“ shrnul majitel Zámeckého pivovaru Marek Vávra. Vařit začal v květnu a dodává pivo již třem desítkám restaurací. Vávra přitom tvrdí, že se hospodským nijak nepodbízel, naopak. „Aktivně hospody neoslovujeme. Prodáváme přímo tady ze skladů a daří se bez problémů,“ poukázal.

I majitel cvikovského pivovaru proto věří, že se jeho Luž, Klíč a Sklář uplatní i jinde než jen v místních hospodách.