Dominanta Holešovic, kostel sv. Antonína, slaví 100 let

Praha – Před sto lety byl v Holešovicích dostavěn kostel sv. Antonína, který tvoří dominantu celé čtvrti. Kostel na Strossmayerově náměstí navrhl architekt František Mikš a jde o poslední novogotickou stavbu v Praze.  

Holešovický kostel je jako jediný v Praze zasvěcen svatému Antonínovi (plným názvem kostel sv. Antonína Paduánského). Podle současného faráře kostela Pavla Semely zřejmě holešovičtí farníci zvolili toto zasvěcení na počest tehdejšího faráře Antonína Nepila, který se velmi zasloužil o dobudování kostela.

Kostel vznikl v situaci, kdy parcela ve spodní části Strossmayerova náměstí zůstávala prázdná, zatímco okolo už stály honosné činžovní domy v secesnímu stylu. Spolek pro vybudování kostela vznikl na konci 19. století, jeho členové se ale dlouho nemohli dohodnout na podobě chrámu.

Historik architektury Richard Biegel umístění kostela popsal takto: „Je to konec dlouhého bulváru a kostel tomu dodal téměř velkoměstský charakter. Docela zajímavé je, že je to vlastně zmenšenina Chrámu sv. Víta, na kterém architekt Mikš spolupracoval s Mockerem.“ Podle Richarda Biegela je kostel sv. Antonína jeden z posledních doteků 19. století. „Dal téhle relativně mladé čtvrti zdání starobylosti,“ dodal Richard Biegel.

Varhany v kostele sv. Antonína
Zdroj: ČT24

Kostel se začal stavět v roce 1908. Práce ale byly po roce zastavené, protože vyschl zdroj peněz. Dostavět se ho podařilo přesně před 100 lety, v roce 1914. Stavebníci ale museli šetřit hlavně na materiálu, třeba místo přírodního kamene se používal umělý.

Richard Biegel, historik architektury popsal tehdejší stavební technologie: „Moderní prvky se používaly třeba při dostavbě Chrámu sv. Víta. Třeba má železný ocelový krov, takže i tahle stavba už byla realizována moderně.“

V sedmdesátých letech 20. století se v kostele vyměňovala elektroinstalace. Během prací byla ale zničena ornamentální výmalba na stěnách obvodových zdí. Úpravy doznal i kůr, hrací stůl posunuli stranou, aby varhaník lépe viděl na dění u oltáře a vešlo se tam víc sboristů nebo hráčů orchestru.  

Varhany v kostele podle regenschoriho Miroslava Pšeničky pocházejí z roku 1914 a postavil je místní holešovický stavitel varhan Josef Hubička. Tyto varhany patří k autorovým největším nástrojům. A už prý pomalu zraje doba na jejich částečnou opravu.

Pro regenschoriho je hraní na varhany profesí na plný úvazek. „Tady je mše každý den, takže to vychází 20x – 25x, že hraji za každý měsíc, pak ještě vyučuji – při arcibiskupství funguje kurz pro varhaníky, kde mám v současné chvíli 28 varhaníků,“ doplnil regenschori Miroslav Pšenička.

Umístění kostela je z dnešního pohledu strategické – je sem odevšad blízko, a to díky dopravnímu spojení s centrem i okrajovými částmi Prahy. Kostel je dalo by se říct slovy realitních makléřů na metru i na tramvaji. O té to platí doslovně. Farář Pavel Semela popsal konkrétní zážitky z kostela s tímto doparvním prostředkem: „Je zajímavé, že když stojíte čelem ke vchodu kostela, nebo když sloužím mši, a jede tramvaj a v létě jsou otevřené dveře, tak to chvíli vypadá, jako že ta tramvaj vjede přímo do kostela.“

Po revitalizaci parčíku kolem kostela už se tam nescházejí narkomani ani tam nenocují opilí bezdomovci. Nedávno se opravila střecha jedné z věží kostela a farníci teď pomýšlí i na větší komfort pro sebe. „Kostel, protože je vystavěn v novogotickém stylu, neumožňuje vytápění celého prostoru. Takovým kompromisem jsou topná tělesa v lavicích,“ uvedl farář Pavel Semela.

Na pražské poměry má kostel výjimečně dlouhou otevírací dobu, a to díky kostelničkám, které se střídají ve službě, aby byl chrám otevřený každý den. Farnice Věra Eliášková k tomu uvedla: „Hlídáme kostel a i tady uklízíme a prostě se staráme, aby se tady nic neztratilo, aby bylo všechno v pořádku.“

Otevírací dobu vítá čím dál víc návštěvníků. Mnozí doufají v pomoc svatého Antonína při léčbě neplodnosti, jiní ho žádají o radu v manželských vztazích, další mu svěřují modlitbu za šťastný porod. A svatý Antonín, patron dětí, žen, chudých a starců trpělivě naslouchá a činí se, tady v holešovickém kostele minimálně od 10 hodin dopoledne do 7 hodin večer. 

V kostele sv. Antonína je unikátní Český betlém, o jehož záchranu se zasloužil první místní farář P. Silvestr Hrnčíř. Toto dílo Karla Stapfera bylo později rozšířeno, vybaveno velkým obrazem Domažlic a několika typických chodských stavení. Řezbář Václav Cvekl všechny figurky oblékl do chodských krojů. Později byly přidány i figurky dalších slovanských národů v národních krojích, a betlému se tak začalo říkat Slovanský, neboť jeho ústřední myšlenkou bylo slovanské sjednocení.


 

/*json*/{"map":{"lat":50.09865601899172,"lng":14.43444390000002,"zoom":18,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":50.09873556839677,"lng":14.434983730316162,"type":"","description":"Kostel sv. Antonína"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/