Obce v Brdech mají strach z developerů, z újezdu chtějí CHKO

Brdy – Zrušením Vojenského újezdu v Brdech se obcím z plzeňského regionu vrátí historická území, o která jeho založením přišly. Starostové ale mají strach, aby se území nestalo terčem developerů. Někteří už proto mají připravené změny územních plánů. Se zrušením vojenského újezdu se ovšem nehodlají smířit starostové některých středočeských obcí. Doufají, že nový zákon ještě zastaví Senát. Vojenský újezd by měl být definitivně zrušen v lednu 2016, jeho území se rozdělí mezi 27 okolních obcí deset v Plzeňském a 17 ve Středočeském kraji.

Zdroj: Armáda ČR Autor: Miroslav Šindelář

Se změnou územního plánu už počítá například starosta Strašic Jiří Hahner (ODS). Katastrální území obce se totiž po zrušení újezdu zvětší pětinásobně. „Jsme připraveni změnit okamžitě územní plán tak, aby naše území, které budeme spravovat, bylo označeno jako nezastavitelné území, tedy zelená plocha,“ řekl České televizi.

Veřejnosti se zpřístupní i utajený sklad jaderných zbraní Javor 51

Podle starostů jde o klíčový krok proti vpádu developerů. Příroda zůstane nedotčená a stavět se nebude. Stejný záměr má i Plzeňský kraj. „Kraj nebude podporovat žádné developerské projekty. Chceme, aby tato příroda byla ponechána přírodě, aby to byla chráněná krajinná oblast,“ potvrdil hejtman Václav Šlajs (ČSSD).

Zrušením újezdu a změnou hranic krajů také definitivně skončí věčné spory o zdroje pitné vody. Ty zůstanou v plzeňské části Brd a obce budou moci konečně plánovat protipovodňová opatření na řece Klabavě. Veřejnosti se zpřístupní i utajená místa – například vojenský sklad jaderných zbraní Javor 51. Už teď funguje jako muzeum. Zatím sem ale smí jen malé, předem objednané skupiny návštěvníků. Po zrušení újezdu by se bunkry mohly stát národní kulturní památkou.

Dvacítka středočeských starostů újezd rušit nechce

Starostové středočeských obcí poblíž Brd ale se zvýšeným zájmem turistů nepočítají a doufají, že rozhodnutí poslanců o zrušení vojenského újezdu ještě změní Senát. „Celý projekt není o tom, že armáda prostor nepotřebuje, ale vyloženě z toho kouká jako sláma z bot, že to je podnikatelský projekt,“ konstatoval starosta Jinců Josef Hála (KSČM).

Podobně se v otevřeném dopise před časem vyjádřilo celkem dvacet místních starostů. Třináct dalších starostů má ale opačný názor. Rušení újezdu každopádně nepodporuje ani Středočeský kraj. „Myslí si, že dostávají území a majetek, ale já si myslím, že v budoucnosti trošku vystřízliví,“ domnívá se hejtman Miloš Petera (ČSSD). Mezi zastánci zrušení újezdu je naopak starosta Příbrami Jindřich Vařeka (ANO). Města, které dříve bývalo jasně proti: „Tím, že se otevírají jediné středočeské hory, předpokládám, že to bude znamenat velké příležitosti pro turismus i pro jiné záležitosti.“

Senátoři sice mohou zákon poslancům vrátit k přepracování, ti ale mají dost hlasů na to, aby je přehlasovali a zrušení újezdu přesto prosadili. Chráněná krajinná oblast by tak v Brdech vznikla od roku 2016. Veřejnosti se ale vojenský újezd otevře až v roce 2017, do té doby bude armáda čistit území od dělostřelecké munice.

Jak šel čas s vojenským újezdem

Vojenský újezd BrdyDělostřelecká střelnice v Brdech byla založena v roce 1927. Za okupace Němci území rozšířili a zabrali další obce, do svých domovů se lidé vrátili až po skončení války. Na základě dekretu prezidenta Beneše pak podlehl konfiskaci velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice. Tímto aktem pod vojáky přešla také zřícenina hradu Valdek. 

V roce 1950 vznikl na území střelnice Vojenský újezd Brdy; komunisté opět újezd rozšířili. Na počátku 50. let se museli vystěhovat obyvatelé některých obcí. Opuštěná stavení byla tentokrát buldozery srovnána se zemí a na jejich ploše vyrostly nové tankové střelnice a cílové plochy. Zároveň také vojáci zpřísnili režim: za nepovolený vstup hrozilo mnohdy i obvinění ze špionáže a dlouholeté vězení.

Po roce 1968 se v Brdech objevila sovětská armáda a část okupačních vojsk ve zdejších lesích přečkala zimu 1968–69. Zbytky zemljanek jsou dodnes k nalezení zejména v okolí Malého Toku nad Nepomukem a Zálany. V té době již bylo v jihozápadním cípu vojenského prostoru, v těsné blízkosti silnice Spálené Poříčí – Rožmitál, takřka dokončeno zařízení, které mělo sloužit sovětské armádě – přísně utajovaný sklad jaderných hlavic. Dozimetrické měření z 90. let ale ukázalo, že zde skutečné jaderné zbraně nikdy umístěny nebyly. 

Nyní má újezd rozlohu 260,09 kilometrů čtverečních a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.