Brusel – Evropská unie pomůže České republice, Německu a Rakousku. Všechny tyto země, které se potýkají s rozsáhlými záplavami, mají podle Evropské komisenárok na pomoc z Fondu solidarity EU. Fond vznikl v roce 2002 po ničivých záplavách, které tehdy postihly střední Evropu, včetně České republiky. Pomoc při odstraňování následků záplav nabídlo i Rusko.
Pomůžeme vám, slibuje Evropská komise zatopenému srdci kontinentu
Eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn vyjádřil politování nad ztrátami na životech v postižených zemích. „Je ještě brzy na určení rozsahu škod, ale už myslíme na to, jak bychom mohli pomoci,“ uvedla mluvčí komise Shirin Wheelerová. Země zasažené povodněmi mají podle ní deset týdnů na to, aby určily rozsah škod a požádaly Evropskou unii o pomoc.
Fond solidarity není určen na rychlou pomoc (na tu je zaměřeno Středisko pro mimořádné situace), ale na uhrazení části škod. Tuto pomoc na návrh komise schvaluje také Evropský parlament a Rada EU, tedy členské státy. Od svého založení fond rozdělil při náhradě škod po 52 živelních pohromách 3,2 miliardy eur. Aby země mohly požádat o pomoc z Fondu solidarity, musí škody přesáhnout určitou hranici související v zásadě s jejich hrubým domácím produktem. V případě ČR je to 872 milionů eur (22 miliard korun), v případě Rakouska 1,79 miliardy eur a Německa 3,67 miliardy. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škody tento práh nepřesáhnou, ale živelní pohroma způsobí velké regionální škody. V obou případech pomoc dosáhne 2,5 procenta zjištěné škody. V případě velké „národní pohromy“ přesahující zmíněný limit pak pomoc naroste o šest procent škod nad limit. Pokud jde o ČR, bylo by to navíc šest procent ze škod nad 872 milionů eur.
Naposledy fond v dubnu pomohl částkou 14,6 milionu eur Slovinsku, Rakousku a Chorvatsku v souvislosti se záplavami loni v říjnu a listopadu. V případě Slovinska škody přesáhly požadovaný práh, v případě Rakouska a Chorvatska ne, ale obě země dostaly pomoc kvůli velkým regionálním škodám.
Záplavy v rakouském Schärdingu
Pomoc při odstraňování následků záplav v Česku, Německu a Rakousku nabídlo Evropské unii Rusko. „Jsme znepokojeni situací okolo povodní v řadě evropských zemí. Jestli se pomoc bude hodit, jsme připraveni poskytnout podporu při likvidaci následků,“ oznámilo ministerstvo pro mimořádné situace.
O záplavách v České republice a především v její metropoli informují zahraniční média a zpravodajské portály. Německo, které rovněž trápí rozsáhlé povodně, sleduje vývoj v Česku i kvůli jeho dopadu na Drážďany. Saskou metropoli totiž ohrožuje rostoucí hladina Labe, kam přitéká rozvodněná Vltava a další přítoky. Slovenské zpravodajské portály přinesly řadu reportáží a zpráv z Bratislavy, kde hladina Dunaje nadále stoupá. Tamní pozornost je proto zaměřena především na Německo a Rakousko, odkud povodňová vlna na Slovensko přijde.