Blog z Atén: Řecko se nadechlo a levicová vláda znovu slibuje vyšší platy úředníkům

Řecký premiér Alexis Tsipras prohlásil, že ekonomika je z nejhoršího venku a pro Řeky nastávají lepší časy. Oficiální údaje vypovídají o tom, že tamní ekonomika opravdu vstává z mrtvých. Jenže obyčejní lidé naříkají pod tíhou vysokých daní a s razantně sníženými platy a penzemi netrpělivě čekají, až ty lepší časy poznají na vlastní kůži.

Turisté si přijeli do Řecka prohlédnout slavnou Akropolis v Aténách
Zdroj: Reuters Autor: Costas Baltas

Čísla ukazují, že se řecká ekonomika probouzí. Od konce roku 2016 se zvyšují investice, vývoz a spotřeba. Řecká vláda se ještě v létě chystá vydat na měnové trhy a znovu získat jejich důvěru. Přestože levicový kabinet v rámci své ideologie dva roky brzdil velké investice, pod nátlakem věřitelů a hrozbou neposkytnutí další finanční pomoci musel nakonec změnit taktiku.

Německé letištní společnosti Fraport prodala vláda 14 regionálních letišť, Italové ovládli řecké dráhy, čínský kolos Cosco koupil 51% podíl v přístavu Pireus, který se stává vstupní branou přepravy zboží do Evropy. S velkým zpožděním se rozjíždí obrovská investice na bývalém letišti Elliniko v Aténách (vláda teprve nedávno vyklidila prostor okupovaný stovkami migrantů), kde vyroste obrovský přímořský park s hotely, muzei, sportovními areály a kasinem.

Vláda chystá další privatizace. Jenže investoři se do Řecka zatím hromadně nehrnou, protože firmy musí platit vysoké daně a odvody státu. Opoziční pravicová strana Nová Demokracie slibuje, že daně sníží, jen co vyhraje volby. Měly by se konat až v roce 2019.

Ekonomice pomáhají desítky milionů turistů 

Podle čísel to vypadá, že se řecká ekonomika přestala propadat. Jejím hlavním pilířem i v krizi zůstalo a zůstává rejdařství a turistický ruch. Tamní námořní flotila je největší na světě. Rejdaře krize nezasáhla, protože žádná z vlád, které se za sedm let krize u moci vystřídaly, na ně „nesáhla“, přestože si to přál německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Výborné výsledky i v krizi zaznamenává turistický ruch – letos má přijet rekordní počet 30 milionů turistů.

Obyčejní Řekové zatím ve všedním životě žádnou změnu k lepšímu nezaznamenali. Nezaměstnanost je stále vysoká – u mladých do 25 let je to 48 procent, a tak tisíce mladých, hlavně vysokoškoláků, odcházejí za prací do zahraničí. Podle údajů Eurostatu je lidí bez práce 23,2 procenta, jen nepatrně méně než loni. Toto číslo ovšem možná není tak vysoké, protože se zvyšuje práce načerno za symbolický plat dohodou, což samozřejmě ještě víc poškozuje pojišťovny.

Realita je neúprosná. Řekové za poslední rok snížili spotřebu potravin o 27 procent, protože platy v soukromém sektoru za sedm let pod taktovkou mezinárodních věřitelů  klesly až o 40 procent. Potraviny a služby naopak zdražovaly kvůli vyšším daním.

Je málo úředníků?

Levicová vláda, věrná své socialistické ideologii, a ve snaze zvýšit počet svých voličů, slibuje zvýšení platů státním úředníkům a opětné zavedení příplatků pro zaměstnance v místní správě. Opozice tvrdí, že vláda přijímá nové „svoje lidi“ na ministerstva a jiné posty ve státní mašinerii navzdory zákazu mezinárodních věřitelů, kteří tlačí na omezování počtu zaměstnanců ve státním sektoru.

Naopak soukromý sektor, který v Řecku odjakživa živil ten státní a doplácel na něj, se snaží krizi přežít, vyrovnat se s vysokými daněmi a poplatky státu.

Řekové musí platit mnohonánosobně zvýšené daně. Nejvíc jim vadí vysoká daň ze nemovitostí, protože 80 procent obyvatel vlastní menší či větší byt. Vládní Syriza před volbami v roce 2015 slibovala, že daň zruší, a to byl jeden z hlavních důvodů, proč jí tehdy dala volební hlas i střední třída. Řeckým penzistům jejich vlády za sedm let krize několikrát seškrtaly penze, a další snížení jim dnešní kabinet naplánoval i na rok  2019.

Vše napovídá tomu, že po sedmi letech se pro řeckou ekonomiku konečně rozsvítilo „světlo v tunelu“. Podle expertů jsou v zemi velké příležitosti k investicím v energetice, přepravě, infrastruktuře nebo obchodu s nemovitostmi.  Otázkou zůstává, jak dlouho bude trvat, než toto „světlo“ rozsvítí život obyčejných Řeků.

Soňa Dorňáková-Stamu
Profil

Soňa Dorňáková Stamu

Soňa Dorňáková Stamu pochází z Blanska na Moravě a je absolventkou Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1988 žije v Aténách, kde propaguje českou literaturu a překládá do řečtiny především romány významných českých autorů. Do češtiny přeložila dva romány řeckého spisovatele Pavla Matesise. V Řecku působí jako publicistka – píše do řeckého tisku o dění v České republike a na Slovensku. O tom, co se děje v Řecku, informuje ve formě zpravodajství a komentářů pro ČT24, Český rozhlas a další česká média, ale také do Rozhlasu a Televize Slovenska – RTVS.