Jak opravit nádraží Žižkov? Umíme jen punk, nebo draze rekonstruovat, kritizuje Gebrian

Architekt Adam Gebrian pochválil Prahu za to, že chce koupit budovu Nákladového nádraží Žižkov. „Město se chystá koupit stavbu, která je skvělá, je památkově chráněná. Myslím, že umožňuje různé neformální využití. Ideálně třeba pro školy, které vyžadují nějaký divoký vnitřní provoz. Ten dům to snese,“ řekl Gebrian ve Studiu ČT24.

Video Studio ČT24
video

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová a architekt Adam Gebrian

Radní schválili odkup bývalého žižkovského nádraží v úterý. Původně tam mělo vzniknout kulturně vzdělávací centrum. Kolem objektu však leží 15 hektarů drážních pozemků, kvůli kterým je potřeba změnit územní plán.

Jedním z návrhů je převést drážní pozemky na stavební a následně je prodat. Proti tomu se ohrazuje starostka městské části Praha 3 Vladislava Hujová. Podle ní by mělo město investovat právě do těchto pozemků, nebo z odkoupené budovy udělat nové sídlo magistrátu.

Jak se díváte na tyto návrhy?

Já na jednu stranu zírám, že město něco kupuje a jsem rád, protože dlouhodobě Praha jen prodávala a nic nekupovala. Souhlasím ale s paní starostkou, že by měla investovat spíše do pozemků. Ne aby vydělala peníze, ale aby prosadila nějaký veřejný zájem. Co se týče dalšího návrhu, myslím si, že magistrát má být v Praze 1, v centru města. Dnešní kancelářské budovy a jejich standardy navíc vyžadují něco jiného, než je budova z 30. let.

Náklady na rekonstrukci objektu by se měly vejít do dvou miliard korun. Co se podle vás dá za danou sumu udělat?

To záleží především na využití. Nejvíce peněz vždycky spolkne ta neviditelná technická infrastruktura, to znamená elektrika, voda a topení. Vy tak na první pohled zvenku nezaznamenáte žádné velké změny, ale přitom tam utopíte neuvěřitelné peníze.

Jiný způsob je pak hledat takové využití, kdy lidem nevadí, že tam tyhle základní věci nejsou. To ale není trvale udržitelný stav. V Česku umíme buď jen takové punkové využívání, kdy s objektem neuděláme skoro nic, anebo maximálně náročnou a nákladnou rekonstrukci. Měli bychom se pohybovat někde mezi, ale zatím se nám to moc nedaří. 

V tomto případě bude zajímavé především to, jaký bude kontakt s majiteli okolních pozemků. Ty totiž pochopitelně mají obrovský komerční potenciál. Z toho důvodu si myslím, že je Praha vykoupit nedokáže, protože takovou sílu nemá.

Do jaké míry podle vás bude mít Praha nástroje a sílu na to domluvit se s majiteli těchto pozemků, aby byl areál ve výsledku jednolitý?

Když jste soukromý investor a chcete stavět novou bytovou čtvrť, tak vedle sebe rozhodně nechcete mít komplex, který má 60 až 80 tisíc metrů čtverečních a který zeje prázdnotou. Ty důvody, proč by se všechny zainteresované strany měly domluvit, tedy existují. Ale těžko říct, zda to tak bude. Když se podíváte do minulosti na posledních 27 let v Praze, nenajdete moc případů, kdy se to podařilo.

Napadne vás nějaký konkrétní příklad?

Podobné velikosti asi ne. V Česku obecně nejsme moc dobří ve vyjednávání partnerství mezi veřejným a soukromým. Zvlášť ve velkých městech. V těch malých se to občas podaří.

Když odhlédneme od minulosti, napadl by vás nějaký připravovaný pražský projekt, který v tomto ohledu vypadá slibněji?

Velmi obecně mohu říct, že se zatím daří spíše malé věci. Vývoj po roce 1990 byl velmi rychlý a šlo se především po jednotlivostech, ne po těch celcích. Teď je asi nejdál vývoj na Smíchově, ale také tam jsou neuvěřitelně komplikované věci z hlediska dopravy. A na to potřebujete spolupráci státu, města a soukromého investora. Vždy jsou to minimálně tyto tři strany a podle mě jim chybí nějaký koordinátor, protože tu organizaci spolupráce většinou ani jedna z těchto stran nedokáže.

Kdo by tím koordinátorem měl být?

Praha má svoji agenturu pro rozvojové projekty a já dlouhodobě slyším o tom, že připravuje spoustu věcí a že se chystá investovat do bydlení a podobně. Zatím jsem ale žádné evidentní důkazy o tom, že se to děje, neviděl.

Víte o nějakém projektu, který je podle vás slibný alespoň v oblasti využívání prozatím prázdných budov?

Já zatím opravdu vidím ten punkový způsob využívání, například kasárna v Karlíně. Tam se lidé dokázali domluvit s ministerstvem spravedlnosti, které jim objekt propůjčí na přechodnou dobu, než se kasárna zrekonstruují a použijí pro stát. Tohle je úplně běžné na západě, ale u nás se to často neděje. My si řekneme, že je to jen na krátkou dobu a nikoho to zajímá. To by si právě město muselo říct, že hledá lidi i na krátké věci, a začít jim to nabízet. A to se zatím moc efektivně nedělá.

Celý záznam včetně rozhovoru se starostkou městské části Praha 3 Vladislavou Hujovou (TOP 09) na videu