Disident Liou Siao-po. Druhý nobelista v historii umořený vlastním státem?

Poslední laureát Nobelovy ceny míru, který zemřel ve vězení, byl Carl Ossietzsky, v roce 1938. Tento německý pacifista získal Nobelovu cenu míru tři roky před svou smrtí. Ocenění si v Oslu nesměl převzít. Za údajnou zradu a špionáž si odseděl sedm let, než zemřel ve vězení na tuberkulózu. Osud nepodobný tomu, který teď zažívá i čínský nobelista Liou Siao-po.

Liou Siao-po strávil ve vězení v provincii Liao-ning zhruba devět let. Do vězení se s největší pravděpodobností dostal za spoluautorství tzv. Charty 08. Dokumentu, v kterém vládu žádalo 350 čínských intelektuálů a aktivistů o dodržování lidských práv a demokratizaci. Celkem tento manifest, inspirovaný československou Chartou 77, podepsalo 10 tisíc lidí.

V prosinci 2008 byl čínskou policií Liou zatčen a později obviněn z podrývání státní moci a odsouzen k jedenácti letům vězení. Po dvou letech byl oceněn Nobelovou cenou za mír, na kterou ho mimo jiné navrhli exprezident Václav Havel, bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, arcibiskup Desmond Tutu nebo dalajlama.

Liou si ocenění převzít v Oslu nemohl, ani nikdo z rodiny či přátel. Komunistický režim jim zabránil vycestovat z Číny. Během ceremoniálu tak zůstala v Nobelově Institutu jen symbolická prázdná židle. Norsko si za tuto „troufalost“ vysloužilo šest let zmrazení vztahů s Pekingem. Obrat prázdná židle se stal na několik let zakázaným slovním spojením na čínském internetu.

Charta 08 (ling pa sien-čang 零八宪章) je na čínském internetu důsledně blokována; odkazují na ni homofonní narážky jako Lin-pa sien-čang (淋巴县长), v doslovném překladu tedy „okresní tajemník z Lymfy“. Číňané podobnými homofony často přepisují před úřady nevyslovitelné události nebo pojmy.

Liouovi samotnému vzdávají bloggeři a „síťoobčané“ hold upraveným idiomem „jít s proudem“ (suej po ču liou – 随波逐流) , kde liú 流 proud nahrazuje jeho jméno – Liú 刘. Namísto „následování proudu“ se teď tedy používá fráze „následujme Lioua“.

Nejít s proudem ale příkladem Lioua!

Jenom slovní hříčky a homofonní narážky dnes brání čínským cenzorům, aby Lioua vymazali z čínského veřejného diskurzu. Podle posledních informací z čínské nemocnice je jeho stav kritický. Vězeňští lékaři mu v květnu diagnostikovali rakovinu jater. Jde o finální stadium nemoci s rozsáhlými metastázami.

Peking Lioua po devíti letech z vězení podmínečně propustil. Nechal ho převézt do veřejné nemocnice, kde je pod neustálým dohledem policistů. Mezinárodní organizace, čínský disent a demokratické země volají po jeho bezpodmínečném propuštění a léčbě v zahraničí. To Čína odmítá.

Na důkaz, že je o Lioua dobře postaráno, šíří na sociálních sítích video o jeho údajné „bezproblémové“ léčbě. Před několika dny povolila nemocného vyšetřit dvěma zahraničními lékaři – americkým a německým onkologem. Oba se shodli na tom, že léčba mimo ČLR je možná, bude-li Liou převezen, co nejdříve.

Čínská vláda ale k povolení převozu, omilostnění nebo setkání Lioua s přáteli nechce dát souhlas. Což opět potvrdil mluvčí ministerstva zahraničních věcí, Geng Šuang.

„Doufáme, že příslušné země budou respektovat svrchovanost čínských soudů a nevměšovat se ani prostřednictvím jednotlivých případů do vnitřních záležitostí Číny,“ uvedl mluvčí.

Jediný, kdo má k čínskému disidentovi, nobelistovi Liou Siao-poovi přístup, jsou vybraní členové rodiny, jako jeho žena Liou Sia a švagr Liou Chuej. Více než sedm let od ocenění muže Nobelovou cenou byla Liou Sia držena v domácím vězení. Trpí dlouhodobě depresemi a srdeční chorobou. Podle rodinných právníků by ráda, aby byl Liou léčen v zahraničí, přednostně v Německu.

154 nobelistů podepsalo petici žádající propuštění Lioua

Stejný požadavek vznesli i zástupci Spojených států, Německa nebo Evropské unie. Sto padesát čtyři nobelistů podepsalo petici požádující Liouovo bezpodmínečné propuštění. Píše se v ní mimo jiné: „Liou je prvním čínským nositelem Nobelovy ceny míru, který více jak třicet let bojoval za lidská práva svých spoluobčanů.“

Náměstek ministra spravedlnosti ČLR naopak uvedl, že rodina Lioua je spokojena s léčbou v Číně. Pokud však skutečně podlehne rakovině v čínském vězení, bude to druhý příklad nositele Nobelovy ceny míru umořeného vlastním státem. Ten první se odehrál v roce 1938 v hitlerovském Německu… A srovnání s nacistickým režimem Peking tak snadno z povědomí světové veřejnosti nevymaže. 

Kateřina Procházková
Profil

Kateřina Procházková

Novinářka, bývalá redaktorka zahraniční redakce České televize, zpravodajka Českého rozhlasu v Asii. Zaměřuje se především na zpravodajství z Číny, Japonska a Koreje. V Asii žila posledních zhruba deset let – Hongkong, Taj-pej, Peking, Singapur a Tokio. Vystudovala žurnalistiku na Ostravské univerzitě a Univerzitě Glasgow. Politologii vystudovala a jazykové znalosti získala na National Taiwan University, Beijing Foreign Studies University a Sophia University v Tokiu. Je členkou Foreign Correspondent Club a Beijing International Society.

https://sinopsis.cz/