Vondra o migraci: Itálie by se měla poučit z fatálního selhání Řecka

Řím by neměl opakovat chyby Atén, kdy se Řecko před dvěma lety stalo vstupní branou pro balkánskou cestu migrantů do Evropy. V souvislosti s rostoucím počtem uprchlíků na mořské trase mezi Libyí a Itálií to v Interview ČT24 prohlásil bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).

Video Interview ČT24
video

Vondra: Itálie by se měla poučit z fatálního selhání Řecka

Z více než osmadevadesáti tisíc migrantů, kteří letos přepluli Středozemní moře, jich na italských březích stanulo bezmála pětaosmdesát tisíc – a protože frekventovanost mořských tras s létem kvůli klidnějším vodám sílí, jen za červen se jedná o 23 277 osob. Tři čtvrtiny z běženců připlouvajících z Libye do Itálie tvoří muži, patnáct procent děti a jednu desetinu ženy. Nejčastěji jde o uprchlíky z Guineje, Nigérie, Pobřeží Slonoviny a Bangladéše.

Výše zmíněná čísla představují podle italských úřadů ve srovnání s loňským rokem čtvrtinový nárůst a Evropská komise ve snaze pomoct přetíženému Apeninskému poloostrovu už v úterý představila několik vizí, o kterých se má mluvit na čtvrtečním jednání unijních ministrů vnitra; řeč bude o rozvoji libyjských schopností běžence zadržet, italských možnostech a solidaritě uvnitř unijního spolku.

Vondra: Je třeba se vrátit k Libyi

Bývalý ministr pro evropské záležitosti a někdejší šéf obrany Alexandr Vondra v této souvislosti upozorňuje, že na rozdíl od prchajících Syřanů, které z Blízkého východu vyhání válka a ohrožení života, se dají u libyjského migračního toku hledat jiné motivace.

„Většina lidí jde za lepším, nikoliv aby utíkalo před absolutním ohrožením života. V afrických zemích bezpochyby žijí v bídě, ale není možné, aby Evropa poskytla útočiště lidem z celého kontinentu,“ prohlásil. „Pokud jsou třeba nějaké peníze ve prospěch toho, aby našli dočasné přístřeší v Libyi, tak je to v pořádku.“

Evropská unie má podle něj dosud v řešení italské situace značný deficit – postrádá vůli razantněji zasáhnout na moři, členské státy navíc poté, co pomohly svrhnout režim plukovníka Muammara Kaddáfího, rezignovaly na snahu zajistit v zemi pořádek a klid – následná válka znesvářených milic zemi značně destabilizovala. „Každý zásah, který odstaví establishment, znamená povinnost udělat v zemi pořádek. K tomu je třeba se vrátit,“ tvrdí. 

Aby Itálie neopakovala kroky Řecka

Výzva ale stojí i před samotným Římem. „Je důležité, aby se Itálie poučila ze situace, kdy předloni (připuštěním vzniku balkánské trasy) fatálně selhalo Řecko, a měla lepší management kontroly hranice. V něm má Itálii cenu pomoct, abychom tok lidí omezovali,“ uvádí Vondra.

Rostoucí počty běženců na Apeninském poloostrově už vyvolaly i diplomatické pnutí mezi Itálií a Rakouskem. Jeho ministr obrany Hans Peter Doskozil prohlásil, že pokud proud lidí přicházejících do Evropy středomořskou trasou nezpomalí, obnoví země za pomoci armády na hranici s Itálií hraniční kontroly.

K Brennerskému průsmyku už podle něj armáda přesunula čtyři obrněná vozidla. Italské ministerstvo zahraničí si kvůli Doskozilovu vyjádření předvolalo rakouského velvyslance v Římě. Krok Vídně nechápe italský ministr vnitra Marco Minniti, podle kterého v rušném Breneneru nepanuje žádná mimořádná situace a nynější policejní spolupráce obou zemí funguje výborně.

„V posledních třech letech změnilo Rakousko svůj přístup o 180 stupňů a dneska Vídeň dělá stejnou politiku jako Visegrád,“ soudí Vondra. „Tímto vysílá Itálii signál, že když se bude chovat jako Řecko, nehodlá jen nečinně přihlížet.“