Blog: Výzvy k napadení Romů jsou bezpochyby za hranicí svobody projevu

Právnička Eva Nehudková se ve svém blogu věnuje případům otevřeného vyzývání k etnickému násilí na demonstracích a sociálních sítích.

Video Týden v justici
video

Týden v justici: Blog Evy Nehudkové

Rasistické výhrůžky, volání po trestu smrti, podněcování k násilí na lidech romského původu. Tak vypadala protiromská demonstrace, kterou se v lednu tohoto roku zabýval Evropský soud pro lidská práva v případu Király a Dömötör proti Maďarsku.

Stěžovatelé, oba romského původu, byli v době demonstrace zrovna na svých zahradách. Kolem jejich domů prošel průvod provolávající nenávistná hesla. Někteří demonstranti se odpojili od policejního kordonu a házeli po místních kusy betonu, kamení a plastové lahve.

Stěžovatelé se marně dovolávali ochrany policie. Evropský soud pro lidská práva zdůraznil, že již samotné projevy na demonstraci byly pro Romy přímou hrozbou. Demonstranti v nich navíc výslovně vyzývali policii, aby Romy nechránila.

Maďarské orgány tyto skutečnosti zjevně nevzaly v potaz, když projevy demonstrantů neoznačily za nenávistné. Nenávistné projevy na demonstraci zůstaly bez jakýchkoliv právních následků pro jejich pachatele. To může podle soudu společnost vnímat jako legitimizaci a toleranci takového chování ze strany státu. Soud proto dospěl k závěru, že došlo k porušení práva na respektování soukromého a rodinného života stěžovatelů a přiznal jim finanční satisfakci.

Otevřené vyzývání k násilí z důvodu etnicity v podobných případech je nepochybně za hranicí svobody projevu. Nenávistné projevy však nenajdeme jen na některých demonstracích, můžeme být jejich svědky každodenně na sociálních sítích.

Příkladem je případ mladého Syřana, který si udělal selfie s německou kancléřkou Angelou Merkel. Někteří uživatelé Facebooku totiž fotku využívali jako obrázek pachatele teroristických útoků, přestože s nimi mladý muž neměl nic společného. Soud prvního stupně v Bavorsku rozhodl, že Facebook nezanedbal svoji povinnost a nemusí všechny smyšlené příspěvky mazat. Jsou totiž dílem uživatelů a sociální síť za ně podle německého práva nenese odpovědnost.

Je ale velmi pravděpodobné, že se podobných případů bude v budoucnu objevovat celá řada. Je proto otázkou, jak se odpovědnost sociálních sítí za šíření nepravdivých zpráv bude dále vyvíjet.