Armádní expert: Evropská armáda je plýtvání penězi, podpořme NATO

V době, kdy většina států Severoatlantické aliance není schopná plnit své závazky na zbrojení, jsou úvahy o vzniku evropské armády jen plýtváním prostředků a sil. V Interview ČT24 to uvedl děkan vojenské NATO Defence College v Římě František Mičánek. Česku by podle něj prospělo, aby armáda pro potřeby zbrojení zřídila zvláštní spořicí fond.

Video Interview ČT24
video

Expert Mičánek: Evropa je silná statisticky. Její zárukou ale zůstávají USA

O možném vzniku evropské armády se v Evropské unii debatuje již řadu měsíců, podnět k tomu dala destabilizovaná bezpečnost starého kontinentu způsobená nejprve ruskou válkou proti Ukrajině a poté i migrační krize. Podle Františka Mičánka, který působí jako děkan prestižní armádní akademie NATO Defence College, nejsou ale podobné úvahy produktivní.

„Evropská armáda by mohla existovat, pokud budou existovat Spojené státy evropské. Do té doby nemá cenu o něčem takovém spekulovat,“ prohlásil v Interview ČT24 a upozornil na to, že vytvoření sjednocených vojsk neznamená jenom aritmetickou armádní fúzi, ale i vytvoření kompletní velitelské struktury nebo logistiky. To vše v situaci, kdy se členové evropského a transatlantického spolku do značné míry shodují.

„Většina států má k dispozici jenom jedny síly, které používá podle toho, v jaké operaci je stát zapojen, buď pro Severoatlantickou alianci, Evropskou unii nebo OSN. Najednou by se objevily dvě armády vedle sebe – evropská a severoatlantická. Bylo by to plýtvání silami i prostředky,“ podotkl. „Už dnes nemáme dost peněz na to, abychom udrželi jednu Severoatlantickou alianci v té nejlepší kondici, kterou by si zasloužila, a najednou se odkloníte, začnete budovat něco jiného a v podstatě totožného.“

Může Trumpova kritika pomoct?

Právě výdaje na obranu jsou přitom mezi členy NATO v současnosti vůbec nejdiskutovanější interní téma. Už bývalý americký prezident Barack Obama apeloval na to, aby partnerské země dodržovaly svůj závazek ročních dvou procent HDP na zbrojení, a téma ještě výrazněji tlačí do agendy NATO Obamův nástupce v Bílém domě Donald Trump.

Na aliančním summitu v Bruselu minulý týden explicitně kritizoval třiadvacet členů (z celkových osmadvaceti) za to, že své závazky nedodržují. „Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA,“ prohlásil a dodal, že mnohé z těchto zemí „dluží obrovské peníze z minulých let“.

„Nechtěl bych být v kůži státníků, kteří v Bruselu jeho projev poslouchali,“ uvedl na Trumpovu adresu Mičánek a současně podotkl, že je stávající hlava Spojených států pravděpodobně frustrovaná z toho, že oproti mateřskému byznysu nemůže jednat bezohledně, ale usilovat o kompromis. Roli, kterou může Trump a jeho kritika sehrát, ale hodnotí děkan severoatlantické akademie v zásadě pozitivně.

„Úloha Donalda Trumpa může Evropě pomoct, aby se odklonila od své víceméně pacifistické minulosti a začala se víc starat sama o sebe,“ prohlásil a upozornil na reálné hrozby, kterými je Evropa ve svém sousedství obklopena – ať už jde o nestabilní státy Mághrebu a subsaharské Afriky, válku na Blízkém východě nebo expanzivní politiku putinovského Ruska.

„Pokud bychom se soustředili jen na množství osob a výzbroje, má Evropa daleko větší potenciál než jakýkoliv protivník v jejím dosahu,“ říká Mičánek. „Není to ale jen o suché statistice, ale i o připravenosti, schopnosti nasazení vojáků a jejich udržitelnosti – a tady máme problém. Amerika dnes je a určitou dobu ještě bude zárukou toho, že Evropa bude bezpečná a schopná čelit konfliktu.“

Armádě by se hodil spořicí fond, soudí expert

Terčem citované Trumpovy kritiky přitom byla i Česká republika, která je v aliančních výdajích na obranu v poslední třetině a podle prvního návrhu státního rozpočtu by se situace neměla zlepšovat. Zatímco v současné době Česká republika vyčleňuje na obranu kolem jednoho procenta HDP, v roce 2019 by to podle plánu ministerstva financí mělo být 1,18 procenta a o rok později 1,16 procenta HDP.

Koalice se přitom zavázala, že do roku 2020 zajistí, aby na obranu ČR dávala 1,4 procenta HDP, a čeští představitelé v NATO slibují, že o čtyři až pět let později budou vojáci dostávat dvě procenta HDP. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) proto už o armádních výdajích jednal s šéfem státní kasy Ivanem Pilným (ANO) a stejné téma otevírá i s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Předseda vlády pozvolné (a nikoliv skokové) zvyšování výdajů dlouhodobě hájí s argumentem, že armáda by nebývalý přísun prostředků neuměla využít. To se ostatně děje už nyní, kdy se část peněz na obranu do státního rozpočtu vrací. Podle Mičánka jde ovšem jen o klamné zdání.

„Co koupit víme, plány a projekty jsou. Máme ale špatně nastavený systém, jak s penězi na obranu pracovat,“ upozornil s tím, že zbrojní zakázky nikdy nejsou otázkou jediného roku. „Vzhledem, k tomu, jak je česká armáda malá, není objem její zakázky lukrativní. Podniky čekají, až se objeví velký zákazník, a přidají nás k němu. Je to otázka čtyř pěti let – ale my peníze dostaneme v jednom roce a pak je máme vracet.“

Řešení by spatřoval ve vytvoření spořicího fondu, který znala už československá armáda ve třicátých letech. Vojsko tehdy rozpočtové přebytky nasměrovalo do fondu, odkud mohlo peníze dodatečně čerpat. „Tento systém velmi dobře kopíruje to, co by armáda potřebovala.“