Rok krajských voleb: Bylo jasné, že ANO vyhraje. Víc však překvapil Okamura

Rok 2016 byl rokem krajských voleb. „Věděli jsme dopředu, že jejich výsledek ovlivňuje především oblíbenost politických stran na celostátní úrovni. Sebelepší kampaň s tímto faktem nic neudělá, dopředu byl tedy znám volební vítěz. Nevěděli jsme pouze, s jakým náskokem ANO 2011 zvítězí a kolik bude mít hejtmanů. Přesto volby přinesly několik zajímavých výsledků, neřkuli překvapení,“ píše v komentáři pro ČT24.cz politolog Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín.

Základní rámec pro krajské volby byl zřejmý: Ve stranickém systému dochází k odlivu podpory tradičních politických stran a příklonu k hnutím, nezávislým a marketingovým projektům, které se snaží vymezovat vůči negativům polistopadového období.

Protestní vlna je silná všude v Evropě a v jednotlivých státech má odlišné podoby. Podpora stran a hnutí v krajských volbách odpovídala změnám, které jsou u nás patrné od sněmovních voleb v roce 2010. V nich ODS a ČSSD dohromady ztratily 25 procent voličů.

Podzimní volby ukázaly, že lidé se nebojí se svým hlasem riskovat. Mnohem více volili malé, regionální i nezávislé subjekty. Ačkoliv na první pozici skončilo ANO, jeho podpora představovala doposud nejmenší výhru vítězného subjektu od roku 2000, kdy se krajské volby uskutečnily poprvé.

  
Tomu odpovídá roztříštěnost zastupitelstev. Sečteme-li všechny úspěšné subjekty v jednotlivých krajích, pak se jejich počet zvýšil o třetinu. Krajské vlády sestávají z více subjektů, než tomu bylo dříve. Koalice vznikly poměrně rychle, ale takto pestré budou náchylnější k rozpadům. Pomalejší bude pravděpodobně hledání konsenzu. Dohoda mezi pěti stranami se hledá pracněji než u dvoučlenné koalice.

Zastavme se u dvou subjektů, u nichž lze hovořit o překvapení. Zaprvé, ačkoliv Česká republika doposud přijala z povinné kvóty devět uprchlíků, SPD Tomia Okamury se podařilo skrze virtuální realitu sociálních médií mobilizovat určitou část populace, která se imigrace obává. Ta jeho mítinky nenavštěvovala, ale obsah facebookových debat je k volebním urnám přivedl.

Zadruhé, KSČM v podstatě poprvé v novodobé historii zažila nečekaný pád. Doposud nemusela vést v podstatě žádnou promyšlenější volební kampaň, coby hlavní protestní strana měla své voliče jisté. To se nyní změnilo, část jejích voličů přesvědčil Andrej Babiš, část nepřišla a část přešla k jiným, zejména populistickým subjektům. Chtějí-li komunisté získat ztracenou pozici, musí využít nástroje politického marketingu, jak činí ostatní.

Boj se soustředí na protestní a nespokojené voliče

Krajské volby tak ukázaly, že v příštích parlamentních volbách bude pokračovat eroze stranického systému, sněmovna bude roztříštěnější a obtížnější může být i samotné sestavení vlády. Nedojde ke zlepšení postavení tradičních politických stran a boj za masivní asistence sociálních sítí se soustředí na protestní a nespokojené voliče.

Z této skupiny doposud nejvíce profitovalo hnutí ANO, ale konkurovat mu bude několik především populistických kandidátek. Na druhé straně úspěch Starostů a nezávislých naznačil, že slušnou šanci může mít středopravicový subjekt, který se bude chovat věcně a neagresivně. V tomto ohledu jsou námluvy STAN a KDU-ČSL skutečným sňatkem z rozumu.

Pavel Šaradín
Profil

Pavel Šaradín

Působí na Katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vystudoval politologii a filozofii, působil jako redaktor v nakladatelství Votobia a na univerzitě vyučuje od roku 1998. Specializuje se na stranický systém České republiky, politické kampaně a lokální a regionální politiku. Napsal několik knih a řadu odborných článků.