Romancov: Putin učí ptáky létat, ale v každodenních záležitostech je neúspěšný

Pokud najde Donald Trump společnou řeč s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, může dojít k oteplení vztahů mezi USA a Ruskem. Oba politici si ale také mohou jen rozdělit sféru vlivu, což by například z pohledu Česka už taková výhra nebyla. V Interview ČT24 to uvedl politický geograf Michael Romancov. 

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24 s Michaelem Romancovem

Po amerických prezidentských volbách se objevil pojem Trumpův efekt. Změní i Evropu?

Určitě se v Evropě projeví, ale pevně doufám, že Evropu nezmění v tom smyslu, že bychom se stali Amerikou. Respektive že bychom přestali být sami sebou… Zatím ale nevíme, jak bude Trump reagovat, až bude zastávat úřad. Pokud se obklopí lidmi, kteří mají nějakou zkušenost s tím, jak Spojené státy dosud fungovaly, a zdá se to být pravděpodobné, tak by nakonec Trumpův efekt možná nemusel být tak strašný. Ale nejprve musíme počkat, jaký bude Trump prezident.

V neděli budou Rakušané v opakovaném druhém kole vybírat prezidenta. Rozhodovat budou mezi bývalým předsedou Strany zelených Alexandrem Van der Bellenem a kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska Norbertem Hoferem. Co čekáte, když vyhraje Hofer?

To záleží na tom, jakým způsobem bude vykonávat svůj mandát, respektive, jak potom dopadnou další volby do parlamentu. Pokud by jeho úspěch předznamenal úspěch svobodných i v parlamentních volbách, tak by to mohlo znamenat velkou změnu pro fungování rakouské politické scény.

Samo o sobě by to ale ještě nemělo znamenat, že skončí rakouská demokracie. Pro spoustu lidí v Rakousku, zejména pro ty, kteří jsou spjati s tradičními stranami, to bude obrovský šok, ale pro fungování rakouské demokracie jako takové by to nemělo být fatální.

Hofer prosazuje zrušení sankcí proti Rusku. Znamenalo by jeho zvolení, že se Putinovi otevřou cesty k dalším evropským politikům?

Bezpochyby by tam tento fenomén byl, na druhou stranu je trochu komické, v jak zoufalé situaci vlastně Putin je. Protože při vší úctě k Rakousku, to skutečně není tak silný aktér, aby Putin měl tendenci bavit se s ním s takovou intenzitou.

Putin byl zvyklý, že má otevřené dveře v Berlíně, Paříži, Londýně, ve Washingtonu a samozřejmě v Pekingu. Najednou se objevuje Vídeň. Což je samozřejmě krásné a starobylé město, ale teď to trochu přeženu, od doby, co skončil kancléř Metternich, tak Rakousko žádnou velkou mocenskou roli nehrálo, a hrát ani nemůže.

Právě obrovský zájem i o tak relativně nevýznamného politika, jakým je rakouský prezident, zejména když vezmeme v úvahu reálné kompetence, velice hezky ukazuje, v jaké nedobré situaci je současné Rusko. Pokud jde o jeho možnost komunikovat s tou částí světa, se kterou by Rusko tak strašně rádo komunikovalo.

Putin měl ve čtvrtek svůj tradiční projev, poselství o stavu země. Bylo v něčem jiné než obvykle?

Když to srovnáme s posledními třemi prezidentskými projevy, tak ano. Co je daleko zajímavější, že Putin je u moci od roku 2000. Když se znovu stal prezidentem v roce 2012, tak vydal takzvaná Květnová nařízení, jakým způsobem se má ruská ekonomika vyvíjet a co se v Rusku má dít. Dodnes nejsou plněna. Spousta z nich byla změněná, na některá se úplně zapomnělo.

Na tom je velice dobře vidět, jak je Putin, tento superman a střelec, který učí ptáky létat a potápí se na dno Černého moře, ve skutečnosti velmi neúspěšný, pokud jde o management každodenních záležitostí.

To asi Rusům nevadí, když ho pořád volí.

Rusové volí, respektive adorují Putina především proto, že na rozdíl od Evropy nemají možnost vybírat z více kandidátů. V Rusku jsou momentálně čtyři parlamentní strany, které sice čas od času postaví svého kandidáta, ale všechny říkají, že je Putin úžasný. Co si z toho má obyčejný člověk a obyčejný volič vzít?

Kdyby se oteplovaly vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem, neznamenalo by to nakonec v globálním hledisku větší bezpečnost na Zemi?

Mohlo by to znamenat za předpokladu, že by našli společnou řeč, ale jestli ji najdou na principu toho, že si rozdělí sféry vlivu, to znamená, že se vrátíme do období jakési „bipolarity“, tak to z našeho pohledu až taková výhra nebude.

Celé Interview ČT24  si můžete pustit ve videu