Pospíšil: Evropské státy by se měly více starat o svou obranu a plnit závazky v NATO

Evropští poslanci ve středu ve Štrasburku varovali před rostoucím propagandistickým tlakem ze strany Ruska a takzvaného Islámského státu. Už v úterý vyzvali k budování společné obrany Evropské unie. Vznik evropské armády ale nakonec nepodpořili. Podle europoslance Jiřího Pospíšila (nestr. za TOP 09 a STAN), který byl hostem středečního Interview ČT24, by povinná evropská armáda neměla smysl. Členské země Evropské unie by ale měly posílit svou spolupráci a dávat více peněz na vlastní obranu.

Video Jiří Pospíšil hostem Interview ČT24
video

Jiří Pospíšil hostem Interview ČT24

Podle europoslance Jiřího Pospíšila je rezoluce varující před dezinformačními kampaněmi Ruska a Islámského státu podstatná, přestože od Bruselu řešení situace nečeká.

„Jsem přesvědčen, že boj proti propagandě mohou vést jednotlivé státy. Brusel jako takový tomu příliš pomoci nemůže,“ řekl. „Ostatně propaganda Islámského státu na jedné straně a Ruska na druhé je tak rozdílná, že by jedno řešení ani nefungovalo,“ dodal.

Důležitost rezoluce vidí Pospíšil v tom, že se o problému podávání zkreslujících informací z Ruska dozví i státy Evropské unie, které spadají mimo jeho zájmovou sféru. Tedy například Španělsko.

Podle EU je potřeba proti propagandě bojovat zvýšením informovanosti společnosti. „Nemůžeme úplně zakázat, aby u nás působily proruské weby. Jsme liberální společnost. Ale můžeme přispět k tomu, že se o tom bude ve veřejnoprávních médiích informovat,“ vysvětlil Pospíšil.

Evropská armáda nemá smysl, NATO zvládá vypjaté situace, míní Pospíšil

Europoslanci se v úterý také zabývali možností vzniku evropské armády, nakonec ho ale nepodpořili. Namísto toho by měl vzniknout společný operační štáb.

„K mé radosti a překvapení byla odmítnuta obligatorní společná evropská armáda. Zůstala dobrovolná spolupráce,“ komentoval Pospíšil rozhodnutí Evropského parlamentu. Ztotožňuje se totiž s názory odborníků, konkrétně generálů Petra Pavla a Jiřího Šedivého, kteří varují, že by zřízení evropské armády mohlo ohrozit NATO a zájmy České republiky.

Podle Pospíšila je Severoatlantická aliance jedinou organizací, která v současné době zvládá vypjaté situace. „Dnes jsou reálně ohroženy země Pobaltí. Rusko narušuje jejich vzdušný prostor, dělá vojenská cvičení, přemísťuje rakety do Kaliningradu. Litevský ministr zahraničí varuje před hrozbou napadení jeho země. A Litva, Lotyšsko, Estonsko se neobrátí na EU, ale na NATO, které jim slíbilo v Polsku pomoc a bude posilovat jejich bezpečnost,“ uvedl příklad.

Do budoucna by podle Pospíšila měly evropské státy pracovat zejména na společném vojenském výzkumu, na který prý Unie přislíbila uvolnit z rozpočtu každý rok 500 milionů euro. Měly by také posílit evropský zbrojní průmysl, který v posledních letech není konkurenceschopný a způsobuje tak ekonomické ztráty.

Pokud Unii opustí Británie, země s největší evropsku armádou, musí se podle Pospíšila Evropané tím spíše o svoji obranu začít starat. „Není to populární, ale pokud do budoucna nedáme dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, což je ostatně závazek v NATO, bude to pro Evropu z dlouhodobého hlediska velký problém,“ řekl.

Trump by mohl urychlit zvyšování nákladů na obranu v EU

Pospíšil upozornil také na to, že většina států EU v rámci Severoatlantické aliance své závazky neplní. Nediví se proto Donaldu Trumpovi, který uvedl, že za jeho vlády nebudou chtít USA takovým zemím pomoct. „Jsem opatrný v hodnocení pana Trumpa. Ale rozumím tomu, když americký prezident řekne, že někomu pomůže pouze při plnění závazků ze smlouvy,“ řekl.

Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO 2011) se Česká republika k vydávání dvou procent HDP na obranu dostane v roce 2025. To je příliš pozdě, myslí si Jiří Pospíšil. „V době, kdy máme ekonomický růst, vláda počítá s rozpočtem, který má mít pro příští rok schodek 60 miliard korun, a některé mezinárodní závazky podceňuje. Obávám se, že v roce 2025 už pan Stropnický nebude ve vládě. Takže říká, že za něj dá tolik peněz někdo další,“ řekl.

Právě Trumpova politika by podle Pospíšila mohla zvyšování nákladů na obranu států EU urychlit. „Trump řekne, že nás Amerika bude bránit, ale chce, abychom stejně jako oni dávali alespoň dvě procenta HDP. USA dává přes 3,5 procenta, proč by měly bránit země, které dávají jedno nebo jedno a půl procenta,“ míní.

Zároveň ale není jasné, jak Trumpova politika vztahy Evropy a Spojených států skutečně ovlivní. Pospíšil doufá, že bude nový americký prezident chtít udržet blízké vojenské i obchodní spojenectví.

Přijetí transatlantické smlouvy podle něj však nezávisí pouze na Trumpovi, ale i na vyjednávačích a expertech, kteří hledají kompromis. „Pokud smlouva nebude, zůstane současná situace. Pokud bude, zjednoduší se byznys, přibydou nová pracovní místa, povede to k většímu bohatství,“ vysvětlil situaci europoslanec.

Pospíšil: Pokud se Trump dohodne s Putinem, obětí bude střední Evropa

Větší strach než z ohrožení obchodu má Pospíšil z postoje Donalda Trumpa k Vladimiru Putinovi. „Pokud naplní svá slova, že je Putin skvělý lídr, a bude se s ním chtít dohodnout, bojím se, aby se nedohodla Amerika s Ruskem a obětí nebyla střední Evropa,“ uvedl. Právě proto věří, že evropské státy dostojí svým závazkům v NATO a Trump tak bude brát jako partnery je, ne Rusko.

Pospíšil také doufá, že Trump nebude chtít po Evropě zrušení sankcí uvalených na Rusko. „Kdybychom pod tlakem USA ustoupili od sankcí proti Rusku, je to prohra Evropské unie. Sankce se mají zrušit ve chvíli, kdy Rusko splní podmínky, které má, a začne dodržovat mezinárodní právo. Máme být USA partnerem, ne měnit zahraniční politiku, jak si budou přát,“ řekl.