Co je pravé poselství e-mailů Hillary Clintonové? Vyvrací temné konspirace

Nestává se to často, nicméně občas je potřeba ruským tajným službám v podstatě poděkovat. Krádeží soukromých e-mailů Hillary Clintonové a jejich předáním WikiLeaks se před volbami na veřejnost dostaly i důležité informace, které měly zůstat před voliči skryté. Až Clintonová vyhraje, bude to vítězství o to větší a transparentnější, neboť voliči znali i velkou část její soukromé korespondence.

Ne všichni mají tu trpělivost, aby si na WikiLeaks přečetli e-maily budoucí prezidentky USA, a proto mne překvapuje, že se s takovou vehemencí vyjadřují o jejím charakteru a schopnostech. To důležité poselství, které je všem konspirátorům a obchodníkům s pravdou vlastně dost nepříjemné, a proto o něm tolik nepíší, je, že vlastně Hillary není zase tak hrozná.

Ty nejskandálnější e-maily se týkají darů cca 12 milionů dolarů pro Clinton Foundation za to, že si americká vláda „všimne“ Maroka. Maroka? „Všimné“ poskytly podle všeho i některé těžební firmy. To má být ta temná konspirace, která prý ovlivňuje dění na celém světě?

Je jasné, že jako bývalá první dáma a ministryně zahraničí a současná senátorka má Clintonová celou řadu hodně důležitých známých – je tedy až s podivem, že odhalené e-maily neobsahují žádnou sofistikovanou machinaci ani diskreditaci nepohodlných osob.

Ostatní tisíce e-mailů totiž potvrzují standardní byrokraticko-organizační mašinerii, kde nejdůležitějším problémem je „kdo, kdy, kam, proč“? Občas se objeví pikantnější e-mail o nepohodlné/neschopné stážistce. Různí „královští rádci“ se snaží radit – je to tak překvapivé?

Pěkný detail je, že se Clintonová v další záplavě drobných i závažnějších problémů osobně zajímala o pohřeb Václava Havla, nebo že se reálně uvažovalo o Sametové revoluci jako ideálním scénáři pro arabské jaro v Egyptě.

Radikální reformy se čekat nedají

Hillary Clintonová se stane příští prezidentkou USA. Zabránit tomu teď může už jen blesk z čistého nebe, zatčení FBI či nahrávka jak s Billem šňupe kokain či fotka, jak si s Vladimírem hraje na doktora. Pokud by takové nahrávky či fotky někdo měl, už by je ale stejně dávno použil.

Občas se Hillary vyčítá, že je příliš ambiciózní – opravdu se hodně chtěla stát prezidentkou a vytrvale na tom pracovala za pomoci všech nástrojů, které měla k dispozici. Vysoké ambice by však neměly být pro političku žádný velký hřích, u politiků jsme si na ně už zvykli. Důležité je, co bude opravdu dělat, až se tyto její ambice naplní.

Volby totiž vyhraje představitelka americká verze Strany mírného pokroku v mezích zákona, což by Jaroslavu Haškovi jistě udělalo radost. Hillary si bude vědoma toho, že Obama vchází do historie jako relativně slušný prezident, který však nedokázal plně prosadit to, co svým voličům v kampani sliboval. Pravda, měl proti sobě šest let republikánský Kongres, jenž byl jednotný v podstatě pouze v jednom bodě: nepovolit Obamovi žádný úspěch v podobě přijatých důležitých zákonů.

Slavná zdravotnická reforma, která už teď dostává vážné trhliny, byla přijata v prvních dvou letech Obamova prezidentství, kdy měli Demokraté ještě v Kongresu většinu. (Vděčili za to z velké míry tomu, jak byl George W. Bush na konci svého prezidentského období nepopulární.) Obamovy exekutivní vyhlášky týkající se imigrace, jež může další prezident nebo Kongres jednoduše změnit, byly z tohoto pohledu pouze z nouze ctností.

Hillary má jasný volební program, který není nijak radikální, nicméně obsahuje důležité kroky, jež pomohou konkrétním lidem – například rodinám s malými dětmi. Pokusí se také prosadit vyšší daně pro ty nejbohatší, což je z hlediska vzrůstající koncentrace bohatství v rukou stále menšího počtu lidí rozumné.

Radikální politické reformy se však čekat nedají, o čemž napoví jak zveřejněné e-maily, tak i její osobní vazby na lidi, kterým současná podoba amerického politického i ekonomického systému vyhovuje, neboť jsou v něm velmi úspěšní – koneckonců podobně jako ona.

Profil

Kryštof Kozák

PhDr. Kryštof Kozák, Ph.D. vede Katedru amerických studií při Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Spolupracuje se společností Scio na vývoji edukativních deskových her pro školy. Absolvoval doktorský program mezinárodních teritoriálních studií a magisterský obor Americká studia na Institutu mezinárodních studií FSV UK a rovněž obor právo na Právnické fakultě UK. V rámci Fulbrightova stipendia strávil rok na výzkumném pobytu na University of California v San Diegu. Česky vyšla jeho monografie Měkký podbřišek navěky? o vztazích Mexika a USA. Zabývá se rolí paměti v česko-amerických vztazích.