Komentátor Dvořák: Přesun ruských voleb na září byla kulišárna úřadů

Letošní volby do ruské Státní dumy měl Putinův režim velmi dobře nachystané, tvrdí komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. Strana Jednotné Rusko si polepšila o stovku mandátů, k čemuž přispěl jednak posun termínu voleb na září, a pak i to, že byly po několika letech znovu obnoveny jednomandátové obvody. O těch se řada komentátorů domnívala, že by mohly znamenat větší demokratizaci voleb, jenže Putinova strana v nich naprosto dominovala.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24 s komentátorem Liborem Dvořákem (ČRo Plus)

Ruskou státní Dumu ovládla strana Jednotné Rusko. Mohla by získat až o 100 mandátů navíc. Jak to posílí její sebevědomí?

„Její sebevědomí to nijak neposílí, protože Jednotné Rusko v podstatě není politická strana. Je to uskupení, které bylo vytvořeno na podporu prezidenta Vladimira Putina z tehdejšího hnutí Jednota a ještě několika jiných. Podle mého soudu je to takový politický servis pro pana prezidenta. To jest: mluvit o nějaké politické síle je vlastně záležitost trochu iluzorní, protože i když bude mít v nové státní Dumě o sto hlasů víc, tak je to vlastně úplně jedno.“ 

„Musíme si uvědomit, že výsledky parlamentních voleb nemají vůbec žádný vliv na formování vlády. Protože vládu jmenuje prezident podle vlastního uvážení a vůbec nemusí brát v potaz nějaké poměry sil v parlamentu.“ 

Kdo se může stát poslancem Státní dumy
Zdroj: ČT24

Jaké typy politiků tedy Jednotné Rusko sdružuje – není tam nikdo, kdo by měl nějaké vyšší politické ambice? 

„Pamatujete si nějakou výraznou osobnost za Jednotné Rusko? Možná s výjimkou poslankyně Jarové, která byla trochu slyšet (pruslula třeba výrokem Neučte se cizí jazyky, ale lásku k vlasti – pozn. red.), ale takováto figura se prostě vždycky najde. Mám dokonce pocit, že to není ani tak, když byl předsedou strany Boris Gryzlov, který ještě alespoň nějak mohl stranu reprezentovat. Dnes vlastně z celé té strany jediná zaznamenatelná figura je premiér Medvěděv, který samozřejmě v neděli vyjádřil velké uspokojení – ale sám Dmitrij Medvěděv přece není žádná politická figura.“  

To znamená, že ani jeho nemusí nic ohrožovat? Protože zkrátka není příliš vidět a slyšet. 

„V souvislosti s tím, jak se budou prohlubovat hospodářské problémy současného Ruska, pořád čekám, jestli bude Dmitrij Medvěděv obětován. Po rozpadu Sovětského svazu už za Jelcinovských dob bylo zvykem obětovat premiéra. V roce 1998 po mohutném propadu rublu to byl případ premiéra Sergeje Kirijenka.“

Dmitrij Medvěděv a Vladimir Putin
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Autor: Alexei Druzhinin

„Tady je zajímavé, že i když jsou problémy velmi značné, prezident Putin neodstranil ani premiéra Medvěděva, ani šéfku ruské centrální banky. V Putinově povědomí je to dáno tak, že kdo mu je absolutně loajální, ten tady prostě bude dál. I když si umím představit, že by se ekonomické problémy Ruska zhoršily, tak by mohl být Dmitrij Medvěděv ideální viditelnou obětí. Ale na druhé straně: protože je to nominální předák této pseudostrany, tak vlastně ani z tohoto pohledu být odstraněn nemůže.“ 

Vyšla zpráva, že Rusům poklesly příjmy o víc než osm procent. Rusové nevnímají tento pokles jakožto součást politiky Vladimira Putina a ostatních? Co by se muselo dít, aby dali najevo nespokojenost? 

„Já bych řekl, že ten pokles by mohl být mnohem hlubší. Toto jsou stavy a čísla, na která jsou Rusové zvyklí. Jsou velmi odolní, trpěliví a nenároční – myslím na životní styl. No ale když je něčeho moc, tak je toho příliš.“ 

Obliba prezidenta Vladimira Putina
Zdroj: ČT24

„Já bych v této souvislosti připomněl, že za 16 let fungování Vladimíra Putina ve funkci prezidenta – když pomineme otřesy v roce 2011 po minulých volbách do státní Dumy – tak největší otřesy nezpůsobily nějaké politické záchvěvy ve společnosti, ale záchvěvy sociální. Když se rušily plošné sociální výhody a docházelo k jejich monetarizaci (což na druhou stranu od Vladimira Putina bylo velmi moudré). Tak to vyvolalo velké bouře. Totéž na Dálném východě, když se úřady snažily zakázat provoz aut s pravostranným řízením, která se běžně dovážela z Japonska. Také toto vzbudilo velký lidový hněv, protože se to týkalo všech.“ 

V minulých letech jsme mohli sledovat alespoň nějaké záchvěvy opozičních protestů. To v Rusku úplně vymizelo. Je teď opozice ještě ve slabší pozici, než tomu bylo dříve? 

„Určitě je v ještě slabší pozici, je to způsobeno spoustou věcí jak objektivního, tak subjektivního charakteru. U těch subjektivních je problém, že je tam příliš mnoho generálů na příliš málo vojska a všichni by chtěli stát v čele těch dosti chabých opozičních armád.“ 

„Druhou věcí ovšem je – a to pozorujeme i v Bělorusku – že jakmile se režim dostane do situace, kdy je nejen autoritářský, ale začne jevit jisté rysy diktatury, tak se opozice rozpadá víceméně sama sebou, je marginalizovaná a sama tomu vlastně podléhá. Sama si uvědomuje, že nemá na nic sílu. V těchto volbách jsme si uvědomili i to, že hlavně Moskvané nebo Petrohraďané vůbec k volbám nešli.“ 

K nízké volební účasti. Jedna strana ji vysvětluje tak, že jsou lidé natolik spokojeni, že věří, že stejně vyhrajeme. Opozice říká: naši voliči jsou tak znechuceni, že k volbám prostě nejdou. Dá se to rozklíčovat?

„Lidé, kteří vycházeli v letech 2011 a 2012 na velké masové protesty, už pochopili, že se prostě nic nestalo. Že se režim ještě utužil a v této chvíli ani nemají šanci, kterou měli v roce 2011. Potom tu jsou samozřejmě klasičtí voliči Jednotného Ruska, jejichž mantrou je stabilita, a oni mají pocit, že společnost pod vedením Vladimira Putina už je stabilizovaná.“ 

„A další věcí je posun tradičního volebního termínu v prosinci na září. Dne 18. září probíhaly volby tří typů: gubernátorské, oblastní a samozřejmě celostátní volby. Ale přesun na září byla kulišárna úřadů, na kterou upozorňovali ruští liberální i zahraniční politologové. Protože teprve končí letní sezona, u Rusů je běžné jezdit na dači.“ 

Nové složení ruské Státní dumy
Zdroj: ČT24

„Byl tam obnoven jeden velmi zajímavý princip, od něhož Putin původně odstoupil: tj. kombinovaný volební systém. Po osmi nebo deseti letech byly najednou obnoveny jednomandátové obvody. Já jsem si původně bláhově říkal: tohle by mohla být cesta, že by se volby mírně demokratizovaly. Ale omyl: dostavilo se něco zcela jiného. Putinův režim to měl tak dokonale zmáknuto, že v jednomandátových obvodech získalo Jednotné Rusko 203 z 225 mandátů,“ uzavírá komentátor Dvořák .