Váňa: Jsme součástí Evropy. Teroristický útok hrozí i nám

V Česku podle BIS krátce pobývalo sedm lidí, kteří se chtěli připojit k takzvanému Islámskému státu (IS). Podle poslance a předsedy bezpečnostního výboru sněmovny Romana Váni (ČSSD) to je pro Česko bezpečnostní hrozba, protože se může stát, že se budou chtít vrátit. Někdy je ale podle něj lepší takové lidi nechat projet a dál sledovat. Mohou se díky tomu získat informace, které povedou k velkým rybám, řekl v Interview ČT24.

Video Interview ČT24
video

Váňa: Jsme součástí Evropy. Teroristický útok hrozí i nám

Platí stále, že Česku aktuálně žádný teroristický útok nehrozí?

Nepochybně aktuálně hrozí, ale nemáme žádnou konkrétní informaci. Hrozba je pouze obecná. Jsme součástí Evropy, která prochází těžkým obdobím. Útoky jsou všude a říkat, že tady žádný být nemůže, by bylo nesprávné.

Co sedm lidí, o kterých píše BIS, že se chtěli připojit k takzvanému Islámskému státu a pobývali krátce v České republice. Je to bezpečnostní hrozba?

Určitě je to bezpečnostní hrozba. Ti lidé, pokud jsou nějakým způsobem spojeni s Českou republikou, pak se může stát, že se sem budou chtít z jakéhokoliv důvodu vrátit. Tomu bychom samozřejmě měli zabránit, protože právě vracející se bojovníci z území Sýrie a podobně jsou výrazným bezpečnostním rizikem pro Evropu.

Česká republika je naštěstí na výrazném okraji. Problémy má ale Německo, Belgie nebo Rakousko, které mají stovky svých občanů v bojích a někteří se už začali vracet. Tam je to velká zátěž pro zpravodajské služby tyto osoby jednak najít, jednak je mít dál pod kontrolou. Podle legislativy jednotlivých zemí bývají někteří třeba odsouzeni do vězení, ale ne vždy je to samozřejmé. Tito lidé se stávají latentní hrozbou do budoucna.

Tuší BIS, co tu těch sedm lidí konkrétně dělalo?

Podle mě to tuší. Je to nepochybně ale napsáno v tajné části zprávy, kterou jsem zatím ještě neviděl. Neviděl jsem ji záměrně, abych tu něco omylem neprozradil. Je ale třeba říci, že těch důvodů, proč projet Českou republikou, může být více. Jeden z těch, které se ukázaly už v minulé době, ne právě v tomto případě, ale možná v jiném, byli teroristé, kteří projížděli ze Slovenska do Francie a převáželi zbraně, které na Slovensku nakoupili. Pak byly použity pro teroristické útoky ve Francii.

Když tajná služba ví, že zde sedm lidí pobývá, byť krátkou dobu, a míří do Sýrie, aby se tam připojili k teroristické organizaci, to se nedá zastavit? To můžeme jen čistě konstatovat a sledovat je? Nedají se zatknout?

Situace není úplně tak jasná, jak to stavíte. Je možné, že česká zpravodajská služba vychází z informací, které dostala od svých partnerů až následně. Jako Česká republika jsme spolupracovali na vyhodnocování pohybu teroristů po Evropě při vyšetřování útoků, ať už to bylo v Paříži nebo v Bruselu. Následně se mohlo přijít na to, že pobývali i v České republice. Nemuseli být sledování v tu chvíli, kdy tady byli.

Druhá věc je, že lidé, u kterých máte pouze podezření, že někam odjíždějí, něco chtějí udělat, tam je trochu problém s českou legislativou, že samotný úmysl jet do ciziny není trestným činem. Musel by se prokazovat úmysl páchat trestné činy. Aktuálně se ale připravuje zpřísnění legislativy, které by mělo myslet i na bojovníky odcházející bojovat za hranice, a to i mimo armády. Boj v cizí armádě je trestný čin už dnes.

Je to problém, který řeší všechny státy. Takoví lidé se zpravidla sledují, a až něco udělají, tak se zatýkají. Jsme v zajetí práva a demokracie. Diktátorský režim by to možná řešil razantněji a jednodušeji, ale jsme v Evropě.

Kdyby česká tajná služba o lidech věděla už v době, kdy tady byli, také by nemohla nic udělat? Když ví, že se chystají do Sýrie a tam se chtějí připojit k teroristické organizaci.

Pokud jsou podezření, případně důkazy o zapojení do terorismu, pak se samozřejmě koná. Případ ale neznám, nečetl jsem tajnou zprávu BIS. Mohlo ale být také záměrem jiné zahraniční tajné služby, která je měla v hledáčku, abychom je nechali projet. Protože jsou sledovaní, kam jedou, s kým se setkají, v jakém výcvikovém táboře se zapojí. Pokud už známe člověka, který tam jede, pak je možná lepší ho sledovat a získat více informací, dostat se k velkým rybám.

Veřejná zpráva BIS píše také o několika sympatizantech Islámského státu. Zpráva uvádí, že ne vždy šlo o labilní jedince a že ne vždy nebyly v kontaktu s muslimskou komunitou. Jak zprávu čtete vy?

Je poměrně těžké napsat veřejnou zprávu z tajných informací. S tím si zpravodajci v BIS určitě lámou silně hlavu. Protože mám přístup k tajným částem, tak vím, že někdy je například ve veřejné části napsané množné číslo, ale ty případy jsou dva. Vypadá to pak, že je to horší, než to ve skutečnosti je, nebo naopak je to mnohem horší, než je to ve zprávě napsané. Nejde z toho tedy úplně usoudit, jestli je to tak, či onak.

Sympatie k Islámskému státu se v Česku projevují převážně na sociálních sítích v komentářích článků a podobně. Nenávisti, které vytrysknou z lidí, jsou opravdu až hrozivé. Nicméně policie i zpravodajské služby tyto věci prověřují. Pokud vím, nebylo nalezeno žádné spojení s teroristy. To, že tam může být nějaký vztah s muslimskou komunitou, třeba může, ale bezpečnostní hrozba tam zatím není. Česko má velkou výhodu v tom, že se ubránilo přílivu muslimských uprchlíků a poměry v Česku v rámci muslimské komunity se nezměnily. Je stabilní, klidná, přátelská a integrovaná.

BIS píše, že muslimové žijící v České republice až na několik výjimek aktivity Islámského státu veřejně odsoudili. Jsou tedy muslimové, kteří je veřejně neodsoudili, nebezpeční?

Samozřejmě to z toho nevyplývá. Médii proběhla informace o duchovním, který varoval své bratry ve víře, aby nechodili na katolickou bohoslužbu, tam je samozřejmě otázka, zda takový projev už je nějakou hrozbou nebo nebezpečím, ale zatím se zdá, že spíše není. Je to spíš o tom, jak se komunita staví k víře. Neznamená to, že půjde někam někoho zabíjet.

Nové hrozby jako terorismus a migrace vedly mimochodem k pozitivnímu jevu, že v podstatě úplně ustaly protiromské nálady. Někteří lidé prostě potřebují nějakého nepřítele a vyberou si ho ať už tak, či onak.

Podle BIS i ministerstva vnitra hrozí, že extremisty v Česku sjednotí charismatický vůdce, který dokáže oslovit i další potenciální příznivce. Jak vážná je tato hrozba?

Myslím, že to zase tak vážné není. Scéna se spojuje nad tématem odmítání muslimů a islámu jako takového, což je ale hrozba, která v Česku není příliš reálná. Nemám navíc dojem, že existuje někdo, kdo dokáže strhnout masy.

Byly ale zaznamenané extremistické reakce u naprosto běžných lidí, kteří prostě jen vyjadřovali své obavy. Ty jsou možná oprávněné, podle toho, co vidí v jiných zemích. Nebral bych to ale jako hrozbu, mají právo na svůj strach a to, že ho třeba neumí vyjádřit politicky korektně, jim nemůžeme mít za zlé, protože nejsou politici.

Mohla být akce Martina Konvičky na Staroměstském náměstí nebezpečná v tom smyslu, že mohl upozornit radikály na Českou republiku?

Bylo to takto nebezpečné. Určitě. Problémem mohou být i některá vyjádření prezidenta, který komentuje islám, a jeho vyjádření okamžitě prezentují arabská média působící právě v zemích, odkud teroristé přicházejí. Akci na Staroměstském náměstí komentovala také média po celém světě, takže se může stát, že se někdo díval na televizi Al-Džazíra a říkal si: „Tak o téhle zemi jsem nikdy neslyšel, ale černá vlajka na náměstí vypadala dobře, tak ji tam pojďme vyvěsit.“ To se skutečně může stát.

Celý rozhovor naleznete ve videu nahoře.