Fištejn: Turky se mezi Němce nepodařilo začlenit, integrace je jen slupka

Navzdory proklamacím se Německu nepodařilo začlenit tamní Turky do většinové společnosti, jejich integrace je jen kulturní slupka. V Interview ČT24 to prohlásil publicista Jefim Fištejn s odkazem na nedávnou manifestaci v Kolíně nad Rýnem, kam přišlo podpořit turecké účtování s protiprezidentskými pučisty čtyřicet tisíc lidí. V celém Německu žijí zhruba tři miliony etnických Turků.

Video Interview ČT24
video

Fištejn o Merkelové: Za špatného politika se vždy najde náhrada

Nedělní shromáždění na břehu Rýna organizovala Unie evropsko-tureckých demokratů (UETD) spřízněná s vládnoucí tureckou stranou AKP. Cílem manifestace, které se podle odhadů zúčastnilo zhruba čtyřicet tisíc lidí, bylo vyjádřit podporu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipu Erdoganovi. Ten počátkem měsíce přestál pokus o vojenský puč a nyní provádí masivní sérii politických čistek mířících kromě armády také na justici a vzdělávací systém.

Turci v Německu v hojném počtu žijí od začátku šedesátých let, kdy tam první generace přicházela jako gastarbeiteři (hostující pracovníci) a významně se podílela na vzestupu západoněmecké ekonomiky. Podle publicisty Jefima Fištejna, který byl hostem Interview ČT24, ale čtyřicetitisícová účast na kolínském shromáždění ukazuje, že se Německu tureckou menšinu do většinové společnosti nepodařilo plně začlenit.

Fištejn: I bachař v Osvětimi mohl tvrdit, že miluje Goetheho

„Po léta jsme byli přesvědčováni, že Turci jsou nejzářnějším příkladem povedené integrace. Dnes vidíme, že většina Turků sdílí ideály, které nejsou slučitelné s těmi evropskými: ideály autoritářského režimu, režimu osobní moci, potlačení lidských práv a etnických národnostních svobod, dokonce zavedení trestu smrti,“ prohlásil s odkazem na kolínskou demonstraci.

„Integrace je kulturní slupkou, pod kterou vře docela jiná než evropská civilizace. Každý bachař v Osvětimi mohl tvrdit, že miluje Goetheho, ale byla to kulturní slupka, pod kterou bylo barbarství. To bychom na evropském kontinentu neměli připustit,“ dodal s tím, že z běženců, kteří do Německa v uplynulých měsících v souvislosti s migrační krizí přišli, jsou zítřejší voliči, „pozítří starostové Berlína a velkých měst, popozítří vůdčí osobnosti společnosti“.

Česko tak podle Fištejna sice v současnosti není v bezprostředním nebezpečí teroristických útoků (ve dvou případech v Německu v uplynulých dnech útočili právě migranti), nebezpečí ale prý představuje předpokládaná proměna Spolkové republiky coby českého partnera.

Merkelová by měla podle Fištejna skončit

Kriticky se potom novinář vyjádřil i na adresu německé kancléřky Angely Merkelové a rozhodnutí úřadů částečně rezignovat na dublinské konvence, podle kterých by se měli migranti vracet do země, ve které vstoupili na území osmadvacítky. Ochota přijmout syrské běžence by podle Fištejna měla stát Merkelovou křeslo.

„Nejlepší řešení vždy je, když politik, který selže, ustoupí místo novému politikovi. Jen nový člověk se může zasadit o novou politiku,“ prohlásil. „Německá kancléřka už nemá bývalou popularitu, ale její situace je výjimečná v tom, že za ni nevidí náhradu. Ale co je to za východisko? A co je to v těžké situaci za odpověď, že není náhrada? Za špatného politika se vždycky najde náhrada.“