ENA – škola, která tvoří prezidenty a ministry

Je to škola, která garantuje práci všem svým absolventům. A to ne ledajakou – otevírá dveře k ministerským křeslům a těm nejlepším třeba i do prezidentského paláce. Snem francouzských studentů prošel i Francois Hollande. Řeč je o ENA (École nationale d'administration) – prestižní Vysoké škole administrativy ve Štrasburku a v Paříži, škole, která je stejně jako další francouzské vysoké školy, takzvané grandes écoles, prostě něco víc než obyčejné univerzity.

ENA ale také ve společnosti už desetiletí víří emoce. Vysává francouzskou státní kasu. Čelí kritice za své elitářství. Jsou i tací, kteří by školu nejraději zrušili – předtím by ale byli ochotní zaplatit zlatem, aby tu jejich děti mohly vystudovat.

Ale zpátky ke slavným jménům. Málokterá škola má tolik úspěšných absolventů jako právě ENA, to je motivace – ti nejlepší se zapíšou do historie – získají slávu, peníze a hlavně obrovskou politickou moc.

Tři enarchové, jak se absolventům ENA říká, zasedli do čela státu v Elysejském paláci. Valéry Giscard d'Estaing se na ENA dostal jen tři roky po jejím založení, a to ještě celkem snadno. Vyhláška z roku 1948 umožňovala absolventům Polytechnického institutu (École polytechnique), kterým Giscard d'Estaing byl, náročné přijímací řízení úplně obejít.

Později vystudoval školu velmi ambiciózní student Jacques Chirac a diplomem z ENA se může pochlubit také současný prezident François Hollande.

Francouzský prezident François Hollande a současná ministryně životního prostředí Ségolène Royalová (oba ve výřezu) při promoci ENA v roce 1980. Promoval s nimi také někdejší premiér Dominique de Villepin (horní řada, desátý zleva)
Zdroj: Ena.fr
Cesty z ENA ale vedou i do dalších politických funkcí – netřeba mířit až do Elysejí. Absolventi získávají diplomatické posty, často se objevují mezi poslanci a senátory nebo zastávají některou z pozic na pařížské radnici.

Jen namátkou: Enarchy byli premiéři Alain Juppé, Dominique de Villepin nebo Laurent Fabius. Ze současné vlády školu vystudovala ministryně životního prostředí Ségolène Royalová, mimochodem bývalá životní partnerka současného prezidenta. Enarchem je také poměrně čerstvá tvář francouzské politiky – ministr hospodářství Emmanuel Macron.

Osmihodinové projevy

ENA už funguje více než sedmdesát let a dostat se sem stojí nemálo úsilí. O tom, co musí student dokázat, koluje spousta legend. Když jsem žila v Paříži, vyprávělo se například, že enarchové jsou ve výsledku tak vynikajícími řečníky, že dokáží hovořit o tématu systematicky bez nahlédnutí do poznámek až osm hodin v kuse. Co je na tom pravdy, netuším.

Nicméně nejde popřít, že už dostat se sem je nemalý výkon. Brilantní životopis a pro uchazeče některých programů i praxe v oboru jsou téměř samozřejmostí. Absolvování bakalářského cyklu na jiné prestižní vysoké škole, například Sciences Po, také. K tomu všemu přísné přijímací řízení zakončené obávanou velkou ústní zkouškou ze všeobecných znalostí. Míst je v každém ročníku asi 80, uspěje jen zhruba osm procent těch, kteří sem chtějí.

Student stojí přes 2 miliony ročně

Přijímat studenty na ENA ale znamená ještě jednu důležitou věc – platit jejich studium, a to ve velkém ze státní kasy. Funguje netradiční systém. Každý, kdo do školy přijde, musí podepsat smlouvu, že na deset let vstoupí do státních služeb.

Za to se o něj stát stará od prvního dne studia jako o svého zaměstnance. Bere v úvahu, že někteří se kvůli škole vzdávají své dosavadní práce a respektuje také, že student se má věnovat studiu a neměl by mít existenční problémy. Každému proto vyplácí v průměru asi 2000 eur měsíčně, v přepočtu tedy zhruba 55 tisíc korun.

Student ENA je pro stát investicí, i tak má ale vysoká finanční spotřeba školy řadu odpůrců. Jen pro představu – student ENA stojí stát jedenáctkrát víc než student podobných oborů na „obyčejné“ pařížské Univerzitě Panthéon-Assas.

Tu vystudovala třeba šéfka pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Rok studia budoucího úředníka stojí daňové poplatníky ve výsledku 84 tisíc eur, v přepočtu tedy více než dva a čtvrt milionu korun. Přesná čísla lze celkem snadno dohledat ve veřejných vládních dokumentech týkajících se státního rozpočtu.

 

Sarkozyho kyselé hrozny

Jen pouhá cena za enarchy ale kritiky nedráždí. Je toho mnohem víc. Škola měla původně demokratizovat přístup do vysokých státních postů. Už v roce 1964, tedy v době, kdy fungovala dvě desetiletí, ale toto poslání zpochybnili filozofové Pierre Bourdieu a Jean-Claude Passeron.

Proti politice ENA se postavili také někteří její absolventi: Jean-Pierre Chevènement s technokratickým stylem výuky zúčtoval v knize L'Enarchie, kterou publikoval pod pseudonymem. Poukázal také na to, že při výběru studentů zohledňují pedagogové jejich sociální situaci. Na tom něco je.

Osobně jsem se se studenty ENA nepotkala, ale měla jsem příležitost mluvit s těmi, kteří studovali na jiných prestižních vysokých školách. Přežít v tamním prostředí není pro studenta s běžným rozpočtem jednoduché. Nejde o náklady na studium jako spíš o náklady na to, jak zapadnout do kolektivu. Řada studentů elitních škol peníze díky silnému rodinnému zázemí příliš neřeší a tomu odpovídá jejich životní styl.

O něco čerstvější pohled na školu poskytla také další absolventka Adeline Baldacchino, která promovala v roce 2009. Podle ní vedou pedagogové ENA studenty k tomu, aby se stali stádními typy úředníků – nic nevidět, nic neslyšet, nic moc neříkat. Podotýká, že výsledkem je hlavně zcela chybějící sebereflexe absolventů.

Odpor k elitní škole dosáhl vrcholu v roce 2007 před prezidentskými volbami. Kandidát středu François Bayrou propagoval její zrušení, takový postoj vyhovoval i pravicovému kandidátovi Nicolasi Sarkozymu. Ani jeden z nich na ENA nestudoval. Sarkozy má navíc z prestižních vysokých škol trochu komplex. Sám se pokoušel kromě studia práv na univerzitě o absolvování elitní Sciences Po. Tam se však diplomu nikdy nedočkal.

ENA nicméně prezidentskou kampaň celkem bez problémů přežila. Podle průzkumů se za ni postavila i poměrně velká část veřejnosti, i když enarcha si do svého čela nezvolila. Absolventku školy Ségolène Royalovou porazil v boji o prezidentské křeslo ve finále právě Nicolas Sarkozy a na celou jednu pětiletku ENA o nejprestižnější pozici ve státě přišla.

Bude v Elysejích další enarch?

Teď si enarchové křeslo v Elysejích díky Françoisi Hollandovi drží, ale ne příliš pevně. Jestli ho pro sebe získají i v dalších volbách, to se ukáže už příští rok. Ať už to ale dopadne jakkoliv, jedno je jisté – ve státní správě se pro ně místo najde vždycky.

Profil

Kateřina Etrychová

Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK se studijními pobyty na univerzitách v Paříži a ve Washingtonu. Absolvovala stáže ve France Télévisions a v americké talkshow The McLaughlin Group. Pracovala jako rozhlasová zahraniční zpravodajka. Od roku 2012 působí v České televizi. O aktuálním dění ve Francii informuje pravidelně na svém twitterovém účtu @KatkaEtrychova.