Svět podle Zdeňka Velíška (95)

Čtu si reakce na první skutečnou tiskovou konferenci uspořádanou francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Trvala přes dvě hodiny a Sarkozy ji uvedl téměř hodinovým expozé, v němž snad nevynechal jedinou kapitolu své politiky. Je vynikající rétor, jeho slova mají schopnost přesvědčit. Ty reakce Francouzů na internetu, které jsem zatím přečetl, jsou přesto příkře odmítavé. Připomínají hořce, že Sarkozy sliboval zvýšení kupní síly. Teď k tomu prezident řekl: "Co ode mne chcete? Abych vyprázdnil už tak prázdnou státní pokladnu?" Tohle asi říkat neměl. Tou větou možná stáhl své posluchače dolů na zem z oblačných výšin, kam je předtím povznesl nástinem svých velkolepých záměrů.

      „Sarko“ 2008 a Francie

Zatím není příliš odlišný od Sarkozyho 2007, tedy od prezidentského kandidáta Sarkozyho, slibujícího přelom, zvrat; průlom, a od muže, kterého zvolení na post nejvyšší elektrizovalo, naplnilo odvážnými sny a vůlí všechno do posledního detailu splnit, jak neustále ujišťoval. Na začátku ledna 2008 na své první velké tiskovce zatím ale nemohl francouzský prezident předestřít šesti stovkám novinářů příliš mnoho výsledků. Zákony, které měly či mají přinést zlepšení sociální situace (jako je povolení přesčasů, jejich oddanění a lepší odměňování), dosud nezměnily statistická čísla, která by svědčila o „průlomu“ v kupní síle či zaměstnanosti. Méně příjemné zákony, přijaté v zájmu nutných reforem (např. důchodů, soudního systému, zdravotnictví, vysokých škol atp.), vyvolávaly stávky a protesty. Celkové zklamání Francouzů se projevovalo nepřetržitým poklesem původní „hvězdné“ oblíbenosti, o kterou nový prezident opíral všechny své odvážné plány.  Francouzi jsou rozčarovaní tím, že kouzlo Sarkozyho obrovského elánu, jeho všudypřítomnosti, jeho osobní angažovanosti, jeho neúnavnosti se rozplývá a nemá na jejich životy hmatatelný pozitivní účinek. Zájem o jeho osobu se pomalu redukuje na zájem o pikanterie jeho soukromí a na kontrast jeho proklamovaných sociálních opatření s jeho sklonem k využívání okázalého přepychu, který mu nabízí svět byznysu.

Do nového roku načrtl Sarkozy Francouzům perspektivu zrušení (aspoň de facto, ne-li ještě zákonem) pětatřicetihodinového pracovního týdne. Je to další krok k naplnění jeho volebního hesla „pracovat víc - vydělávat víc“. Zajímavá je také jeho idea změnit postavení zaměstnanců vůči akcionářům. I zaměstnanci mají mít právo podílet se na úspěchu z podnikání svých zaměstnavatelů. Podíl na zisku nemají mít
    jen akcionáři, ale i oni. Oproti zrušení pětatřicetihodinového pracovního týdne, který zavedla levice a teď ho bude hořce oplakávat, tato jeho téměř socialistická až komunistická myšlenka levici asi udiví. Myslím, že politologové se budou jednou dlouho přít o to, jakou Sarkozymu vlastně přilepit etiketu.

Dnešní světový tisk si ale ze všeho nejvíc všímá toho, co Sarkozy vymyslel pro svět medií: zrušit reklamu ve veřejnoprávních televizích a nahradit ušlý zisk výběrem daní z internetu a mobilních telefonů! IHT a FT tomu věnují spoustu místa na prvních stranách a já se k tomu, a vůbec k proměnám ve světě medií, určitě vrátím na větší ploše.

          Sarkozy 2008 a svět

Ve svém expozé, jímž uvedl včerejší tiskovou konferenci, řekl Sarkozy mnoho věcí, kterými jakoby svou politiku zlomu, zvratu, přelomu (francouzsky „rupture“, což je toto všechno) aplikoval na celý svět. Chce instituce šité na míru minulému století přizpůsobit tomu současnému: rozšířit G-osmičku, změnit politiku MMF a Světové banky, a hlavně rozšířit Radu bezpečnosti (což je ovšem projekt, o který marně usiluje půlka světa, ne-li víc, prakticky od pádu železné opony). Sarkozy slibuje národům Afriky a všem ostatní, které nejsou v mezinárodních strukturách dostatečně reprezentovány, že Francie bude jejich advokátem.

Úplnou novinkou, zmíněnou poprvé v novoročním projevu, je Sarkozyho „politika civilizace“.  Ve svých internetových reakcích se tomuto nápadu svého prezidenta Francouzi také vysmívají. Já ne! Evropská civilizace je jednak hodna veškeré obrany, jednak je opravdu dobrou zbraní proti násilí, brutalitě a fanatismu. Za studené války byla magnetem pro národy, které z ní byly vytrženy Kremlem. Od pádu železné opony je nástrojem stabilizace a míru. Zatím to fungovalo po Evropě směrem od západu na východ. Může to mít i širší akční rádius. Pokud i v Evropě nezvítězí barbaři.

Nicolas Sarkozy
Nicolas Sarkozy
Více fotek
  • Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/40/3915.jpg
  • Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/1/86.jpg