Ucho Svobody: Lvi, mrakodrapy a Sheryl Crow

Návrat Jaroslava Duška na lví pódium byl šťastný. Umírněný, tradičně pohotový a bez tzv. vnitřního humoru, tedy vyhrávek, kterým se smějí jen zasvěcení. A dokonce s lehkým rock´n´rollem naživo. Nápadité bylo i samotné oceňování – nominovaní vyhlašovali i předávali ceny sami a vše se vesměs obešlo bez přílišných projevů. Ne, že by dvouhodinový ceremoniál neměl hluchá místa, ale oproti minulým letům jich výrazně ubylo. A tak snad jedině člověku nepříjemně mrazilo, když si ani Dušek neodpustil vtípky na úkor francouzských přebírajících. V češtině glosoval jejich francouzštinu, takže se sál občas smál a oni nemohli tušit, čemu.

A Francie tentokrát České lvy celkem očekávaně pokořila – film Edith Piaf proměnil všechny nominace – celkem tři – a tím přebil oba české favority – Vratné láhve i Tajnosti braly po dvou (nepočítáme-li cenu diváků pro Láhve). Celkem oprávněně, řekl bych, i když Edith Piaf stojí hlavně na výkonu oskarové Marilon Cotillard a samozřejmě hudbě. Otázkou zůstává, co v českých nominacích tenhle film dělal.

Se zájmem jsem sledoval počínání komisaře Unesco v Praze, který přijel posoudit pankrácké věžáky, tedy jejich vliv na případné vyškrtnutí Prahy ze seznamu této organizace. Celou dobu jsem přesvědčen, že se jedná o zbožné přání Klubu za starou Prahu, nebo podobných zarputilců. Vyškrtnou ze seznamu chráněných památkových celků jedno z nejkrásnějších a historicky nejcennějších měst světa jen kvůli několika mrakodrapíkům na obzoru by mohl jen šílenec. Stačí se rozjet po světě a shlédnout, kam směřuje současná architektura. Která, až panika opadne, pěkně do panoramatů zapadne. Jako extrémní příklad může sloužit estonský Tallinn. Tam je gotické centrum, také nádherné a nesmírně cenné, hned vedle podobných staveb. Na které je prakticky z každé jeho vyhlídky vidět pěkně zblízka. A že by je vyškrtávali, snad nikoho ani nenapadne. Vývoj si prostě běží dál, klub neklub. A pokud se paneláky nestaví na Třetím nádvoří, zastavovat ho nemá smysl.


Už minule jsem slíbil dvě kvalitní novinky hudební. Pro mě překvapivě nápaditá a pestrá je nová deska Sheryl Crow nazvaná Detours. Jakoby nalezla svou nejlepší formu z počátků. Co skladba, to mírný odskok a jiný pohled na současné písničkářství. Vrcholem téhle desky je skladba Gazoline, kde hostuje i Ben Harper. Sheryl Crow přichází prostě znovu a naprosto vybroušená.

Pokud, stejně jako já, máte rádi temnou Cassandru Wilson, dejte si novinku Lizz Wright. Nazvanou The Orchard. Zřejmě producent desky Craig Street ji posunul blíž k blues a temnému folkovému projevu. Není divu, to právě on produkoval Cassandru a stojí i za veleúspěšným debutem Nory Jones. Novinka Lizz Wright je medovým tahounem původních i převzatých věcí, kterým – až na nepříliš zdařilý cover Led Zeppelin – dává osobitý názvuk. Myslím, že tuhle dívku budou muset najazzlá pole začít brát hodně vážně.

  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/108/10740.jpg
  • Mrakodrapy, které by měly vyrůst na pražské Pankráci, poškodí město, říkají památkáři. Podle nich by se výškové budovy mohly stát důvodem pro vyškrtnutí Prahy ze seznamu světového dědictví UNESCO. Památkáři totiž tvrdí, že projekt výstavby mrakodrapů je n autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/67/6695.jpg