Latinské oči Filipa Kandy: Svatý?? týden

Svatý týden (Semana Santa) - tak se v Latinské Americe říká svátečním dnům, u nás známých jako Velikonoce. Nicméně, v poslední době se tam mnozí ptají stále častěji: Je ten týden (Semana) skutečně svatý (Santa)? A udrží se i do budoucna?

Rozjímání nebo (zasloužená) dovolená?

Na úvod je třeba ozřejmit, že Latinská Amerika je region katolický a Latinoameričané jsou ve své většině stále lidé v průměru velmi věřící, podstatně víc než třeba Evropané (možné leč vzdálené srovnání by snesli nanejvýš Španělé, Italové nebo Poláci). Přesto i za oceánem v posledních letech religiózní podstata Velikonoc ustupuje před konzumním stylem života.

Vezměme si jako příklad třeba Kolumbii, kterou znám nejvíc. Stejně jako v dalších katolických zemích tam nemají pracovní volno v pondělí (jak je tomu v Česku), ale naopak ho mají na Zelený Čtvrtek a Velký Pátek. Žáci a studenti dokonce celý týden. Na velikonoční čtvrtek a pátek si mají katolíci připomínat život a smrt Ježíše Krista, a zvlášť jeho nesmírnou oběť, kterou pro nás křesťany podstoupil. A v Kolumbii tak mnozí dodnes stále činí: Plní se kostely o velikonočních mších a tisícihlavá procesí směřují pěšky na známá poutní místa. Přesto je ale i tam v posledních letech také znatelný úbytek aktivních věřících. Stále častěji se čtyřdenní volno stává příležitostí k (jistě zasloužené) dovolené a, jak je pro Kolumbijce typické, dovolené velmi aktivní: Plní se rekreační střediska, bazény, hotely, noční kluby, bary, diskotéky, zkrátka vše, co se zrovna k rozjímání o Bohu a Ježíšově utrpení příliš neváže.

Je to však trend skutečně až těch posledních let. Ještě si živě pamatuji, jak koncem devadesátých let minulého století platil zákaz provozu nočních barů a diskoték v době Velikonoc. A už tehdy sílily kritiky tohoto opatření. Mluvilo se o obrovských finančních a ekonomických ztrátách v důsledku nečinnosti zábavních podniků. Proto nakonec onen zákaz padl. Ovšem teď, když už se původní záměr (rozjímání o Ježíšově utrpení) neplní, začínají sílit také hlasy volající po zrušení pracovního volna na Zelený čtvrtek a Velký pátek. A to vše se děje, zatímco například v Česku naopak sílí hlasy po zavedení volna o Velikonočním pátku. Jak lze ale ono volno dál odůvodňovat, pokud se nebude využívat ke svému původnímu účelu? Souhlasím s hlasy, které v Kolumbii volají po zrušení volna. Jeho udržení (nebo zavedení např. v Česku) bych chápal jen, pokud by se prohlásilo třeba za „Volno k vítání jara“. Ale proč se za účelem volna dál pokrytecky zaštiťovat vírou v Boha?

Pomlázku raději schovat

Pomlázka, šlehání a velikonoční vajíčka - to vše jsou věci v Latinské Americe naprosto neznámé. A na velikonoční pobyt v Latinské Americe je rozhodně lepší si pomlázku raději ani nebrat. Tamní společnost je sice víc machistická než ta naše, ale možná právě proto jsou tamní muži k ženám uctivější a galantnější. A naši zvyklost ženy na Velikonoce bít, byť jemně a symbolicky, by viděli jako naprosto nevkusnou.

Naopak, co mají Velikonoce společné tam i tady, je úprk obyvatel z měst a dopravní nehody. K té nejhorší u nás došlo zrovna na Zelený čtvrtek (a přitom to vůbec nebyl volný den) a k zácpám a dopravním kalamitám dochází na Velikonoce pravidelně i jinde v Evropě a v posledních letech taky v Latinské Americe. Tak například v Kolumbii bývá úprk a návrat do Bogoty tak masový, že silniční policie v poslední době a v nejhorších hodinách umožňuje průjezd po klíčových silnicích jen v jednom směru. Tak například na hlavních tazích z hlavního města do vnitrozemí (bývají to většinou tříproudé silnice) je v neděli odpoledne provoz možný ve všech třech pruzích jen směrem do Bogoty, a nikoli ven. Omezení tamní policie ruší většinou až pozdě večer podle toho, jak provoz postupně slábne. Určitě opatření přineslo podstatné snížení tragických nehod.

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Více fotek
  • Ilustrační foto zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/138/13724.jpg
  • Ilustrační foto zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/138/13722.jpg