Svět podle Zdeňka Velíška (90)

Minulý týden přinesl pár změn na mezinárodně-politické scéně. Předčasné volby v Polsku ukončily vládu Kaczyńských - i když jeden z nich zůstává prezidentem republiky - a vítězství liberální Občanské platformy vykřesalo v Evropské unii jiskru naděje v postupný návrat atmosféry porozumění a společného směřování ke společným cílům. Hlavním důvodem takových nadějí bylo pochopitelně ještě dřívější schválení Lisabonské smlouvy. Ta má šanci vrátit Evropskou unii na cestu, kterou jí měla otevřít ústavní smlouva, jež propadla  v testu jednomyslnosti.

   Hodina pravdy v Praze
   Minulý komentář jsem psal jen pár hodin potom, co americký ministr obrany Robert Gates sdělil - se zpožděním jedenácti dnů - české vládě, že během jednání v Moskvě, která vedl společně s Condoleezzou Riceovou, navrhl Rusům různé formy vzájemné informace a spolupráce ve věcech protiraketové obrany, mezi nimiž figurovala i možnost umístění ruských vojenských expertů na základně v Brdech, bude-li tam postavena. Od Gatese to bylo nechtěné prozrazení amerických priorit a nešťastná ukázka přezírání země hledající u Ameriky přátelství a ochranu.

Minule jsem ještě nemohl napsat, že v Praze na druhý den vypukla „bouře ve sklenici vody“, jak nazval premiér reakce české politické scény i veřejnosti. Reakcí byla celá škála, od podivu nad americkým nedostatkem citu pro suverenitu a historické zkušenosti ČR po zděšení nad perspektivou ruské přítomnosti v Brdech.
    Od původního „no comment“ přes prohlášení, že myšlenku vyzvat Rusy k inspekcím radaru vyslovil právě on, premiér ČR, jako první, byl nakonec Mirek Topolánek dohnán až k rezolutnímu: Nebudou tam, nebudou, nebudou!

 Nebudou tam, jak se zdá, také proto, že Rusové sami nabídku (prozatím) odmítli. A Putin pak na okraj své schůzky s Evropskou unií v portugalské Mafře vyhrotil spor o radar a antirakety ještě tím, že jejich umístění srovnal - dost krkolomně - s tajným vybudováním sovětské raketové základny na Kubě. Ruský prezident to udělal proto, aby mohl pohrozit Američanům podobnou krizí, jakou tehdy vyvolaly letecké snímky odhalující existenci sovětských zařízení na Kubě a náklad raket na palubách ruských lodí u kubánských břehů. Tehdy měl svět blízko k jaderné válce. Putin ovšem vzápětí - jako dobrý hráč hazardních her - prohlásil, že ve vztazích mezi ním a přítelem Georgem Bushem je taková krize nemyslitelná.
    Spíš je zatím nepravděpodobná, řekl bych, dokud může Kreml (ale i Washington) použít různé variace svého přístupu k otázce protiraketové obrany jako užitečnou kartu v jednáních o dalších zásadních a akutních otázkách globální politiky. A jednání jsou teď intenzivní.
    
    Brdy v nebezpečných souvislostech
Do 10. prosince by se mělo například rozhodnout o osudu Kosova. Rusko a Amerika na sebe tvrdě narážejí ve stále nebezpečnějších peripetiích kontroverze s Íránem.  Další vývoj v americko-ruském sporu o umístění prvků protiraketového štítu v Česku a v Polsku má souvislost, dokonce přímou souvislost, také s realizací nebo zažehnáním Putinovy hrozby odstoupením od smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě. Ve všech třech „kauzách“ se mluvilo o zbraních, zazněly už - opakovaně - i hrozby použitím zbraní nebo varování před možnou válkou. Dokonce před třetí světovou.   

Kosovští Albánci hrozí násilným osamostatněním své země, neprohlásí-li ji OSN nebo západní svět za nezávislou. Rusové hrozili přesměrováním svých raket na hostitelské země amerického protiraketového štítu. Amerika nevylučuje „žádné řešení“ krize s Íránem, což je zastřená hrozba použití zbraní. Sarkozy a Kouchner hrozili nezastřeně: buď se dá Írán přesvědčit jednáním a sankcemi nebo hrozí bombardování, válka. A byl to Bush, kdo 17. října mluvil o válce světové. „Máme tu v čele Íránu člověka, který chce vymazat Izrael z mapy světa. Tak lidem (mám na mysli partnerům USA ve světě - pozn. Z.V.) říkám, jestli se chcete vyhnout třetí světové válce, tak to byste se měli zajímat o to, aby Írán nedosáhl schopnosti vyrobit si jadernou zbraň.“ (přeloženo z TV záznamu - Z.V.)
    Momentálně žádnou souvislost s americko-ruskými spory o protiraketový štít nemá jiná hrozba válkou: ta nejakutnější, hrozba turecké vojenské operace na iráckém území. Nedá se ovšem počítat, že by vypuknutí této „války“ zůstalo bez následků na řešení všech těch sporů a problémů, které jsem tu vypočítal.
    Myslím, že další kroky české zahraniční politiky by měly být obezřetné. Když už ty dosavadní byly neprozřetelné.

Robert Gates
Robert Gates
Více fotek
  • Robert Gates autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/10/955.jpg
  • Demonstrace kosovských Albánců autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/32/3188.jpg