Latinské oči Filipa Kandy: Voda – černý byznys století

Těžba ropy, obchod s narkotiky, prodej ojetin, spekulace s nemovitostmi. To vše je výhodný kšeft, řekne si jistě každý, kdo by rád zbohatnul. A co teprve voda. Cože, voda? Jistě, obchod s vodou - z toho je pořádný zisk. Nevěříte? Kolik za ní platíte v restauraci, kavárně nebo baru třeba v centru Prahy? 30,-Kč za 0.25l? Někde to může být i víc, 40,-,50,-Kč. Přitom je to asi stonásobek její ceny a hlavně jde o porušování základního lidského práva!  

OSN: Voda je lidské právo. Braňme je! 
 
Výbor OSN pro ekonomická, kulturní a sociální práva vydal už v roce 2003 stanovisko, ve kterém prohlašuje přístup k vodě za lidské právo a říká, že voda je sociálním a kulturním statkem, nikoli pouhou ekonomickou komoditou. Právo na vodu obsahuje i Mezinárodní smlouva o ekonomických, sociálních a kulturních právech. Říká: „Lidské právo na vodu dává každému právo na dostačující, bezpečnou, přijatelnou a fyzicky a cenově dostupnou vodu pro osobní i domácí použití“. 
  
Jsem ochoten zaplatit za jídlo v restauraci 200, 300, 500 korun nebo víc, pokud si takové jídlo a restauraci vyberu. Jsem ochoten zaplatit v baru za míchaný drink cuba libre 100, 150 korun (i když panák kubánského rumu, který v něm je, přijde majitele baru na 20 korun a kola z dvoulitrové lahve na 3 koruny). Dělám to přeci proto, že se v tom baru či restauraci dobře cítím, platím prostředí a pracovní síly. Pokud ale potřebuji k tomu (tedy k placené konzumaci) pít ještě vodu, měl bych mít také možnost jí dostat jinak než za 40 korun čtvrtlitr.
 
Když jsem doprovázel španělské návštěvníky Prahy do restaurace, vždy se divili, že na stolech nemíváme džbány s vodou. Když jsem to pak říkal personálu, zpravidla se mi dostávalo odpovědi: „Když budou pít vodu, vypijí míň piva“. To je přece veliký omyl. Španělský turista si dá k obědu v Praze jedno pivo, ať má žízeň velkou nebo normální. Nebude přece do sebe lít pivo kvůli žízni. Ještě ho čeká několik dalších hodin pochodu za památkami. Potřebuje vodu, a když v restauraci dobře zaplatí za oběd a jedno pivo, proč by tam neměl dostat vodu? A když někdy večer zajdeme do baru na pár drinků s přáteli, tělo unavené alkoholem potřebuje průběžně hydratovat. A kvůli tomu, že bychom průběžně doplňovali průzračnou tekutinu, nebudeme konzumovat míň alkoholu. 
  
Braňme svá lidská práva! Braňme se proti zažitému chování restaurací a kaváren a jejich „vodní“ strategii. Zkusme pro začátek prosadit alespoň jedno: pokud to nejde jinak, tak chtějme právo na vlastní vodu přinesenou v lahvi. Podle OSN je voda přírodním zdrojem a veřejnou komoditou zásadní pro život a zdraví. Člověk denně potřebuje vypít 2-5 litrů vody (podle námahy i víc) a pokud patříte k těm, kdo s sebou na četných pochůzkách stále nosí petlahev s vodou, proč byste z ní nemohli pít i v restauraci, kavárně či baru (pokud tam samozřejmě konzumujete jiné věci)? 
  
 
Neperlivá a pokojové teploty 
 
Na mnohých místech pak platí ještě jeden důvod, proč bývá vhodnější pít vodu přinesenou. Pokud ji vaše tělo vyžaduje bez bublin a pokojové teploty, pak ji jistě máte bez bublin a pokojové teploty. Naopak v restauracích, pokud nechcete vodu ledovou nebo přímo s ledem (zvlášť v Latinské Americe), musíte o to většinou důrazně poprosit. Ano, zhruba 80 % lidí pije vodu z ledničky. Mnozí to přitom dělávají hlavně proto, že jsou zvyklí ji tak dostávat. Pro organismus to ale není dobré, a pro lidi trpící na bolesti, vysychání krku a různé alergie to je přímo zničující. Přesto v mnohých restauracích, a zase spíš v Latinské Americe, kde bývá větší teplo, mají často vodu uloženou jen v lednici. Na to, že by ji někdo nechtěl ledovou, nebývají vůbec připraveni. V Česku se zase mnohokrát setkávám s tím, že voda je jen perlivá. Braňme lidská práva! Braňme svoje právo na vodu!        
 
           
 
 
 

Voda
  • Voda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/138/13776.jpg
  • Cisterna na pitnou vodu autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/29/2811.jpg