Latinské oči Filipa Kandy: Ekvádorská revoluce

Latinskoamerická levice je zase silnější. Zcela ve stínu masakru na vysoké škole ve Virginii, protivládních protestů v Rusku, vrcholící prezidentské předvolební kampaně ve Francii nebo nekonečných atentátů v Iráku, se dějí zásadní přelomové věci v Latinské Americe. A nejde jen o lepšící se zdravotní stav veterána kubánské revoluce Fidela Castra, o kterém jeho blízký přítel venezuelský prezident Hugo Chávez prohlásil, že se vrací do úřadu. Ne, na Castrovi už levicová revoluce v Latinské Americe nestojí. Dnes stojí právě na Chávezovi a v posledních 18 měsících ji posílil příklon dalších latinskoamerických vlád směrem doleva. Poslední krok tímto směrem učinili v neděli 15. dubna Ekvádorci.

Ano nové ústavě

"Ekvádor řekl ano budoucnosti. Země se změnila. Strach zůstal za námi a stará mafiánská taktika rozsévat nejistotu znovu ztroskotala. Buďte si jisti, že tento prezident usiluje pouze o takový mocenský nástroj, kterým může prospět vlasti k většímu pokroku, a nikdy nedovolím, aby se v naší vlasti prosadil nějaký cizí model.” Těmito slovy reagoval ekvádorský prezident Rafael Correa na vyhlášení výsledků referenda o svolání nové ústavní schůze, jejímž cílem má být vypracování nové ústavy. Takové ústavy, která přepracuje politický a především ekonomický model země. Correa hodlá skoncovat s neoliberálním modelem, kvůli kterému podle něj 45 % Ekvádorců žije v hluboké chudobě, a chce zavést model nový: Sociální a solidární. To vše pouhé tři měsíce po svém uvedení do nejvyšší funkce. Po Kubě, Venezuele, Bolívii, Nikaraguy, Argentině a zčásti i Brazílii, Chile a Uruguayi, se Ekvádor upevňuje jako další země levicového bloku v Latinské Americe. Hugo Chávez si pojistil dalšího strategického spojence v regionu a Spojeným státům, které se angažují na Blízkém východě, v Iráku a Afghánistánu, přibývají na jejich vlastním kontinentu další starosti.

Znárodňování

Correa to myslí vážně. Ihned po vyhlášení výsledků referenda oznámil první kroky. Ještě tento týden Ekvádor splatí 9 milionů dolarů, které dluží Mezinárodnímu měnovému fondu, aby „o této organizaci už nikdy nemusel slyšet”. Mimochodem, své “chao” řekla MMF minulý týden i Venezuela. Rovněž splatila svůj poslední dluh a venezuelský ministr financí Rodrigo Cabezas oznámil, že jeho země se v budoucnu hodlá orientovat výhradně na Banco del Sur (Banku jihu). Ta vznikla z iniciativy několika zemí: Argentiny, Bolívie, Ekvádoru a Venezuely, s cílem vytvořit regionální banku, která by poskytovala úvěry svým členům a nahradila v regionu MMF a Světovou banku. Svůj záměr o připojení k Bance jihu už oznámila i největší jihoamerická ekonomika – Brazílie.

O Světové bance Correa prohlásil, že vyhostí její zastoupení ze země, pokud se potvrdí, že vydíralo předchozí ekvádorskou vládu prezidenta Alfreda Palacia během jednání o úvěru v roce 2005.

A o co Correa v zamýšlených přeměnách hospodářství usiluje? "Vláda chce větší účast v hospodářství, především prostřednictvím zvýšení veřejných výdajů”, řekl pro španělský deník El País ekonom Walter Spurrier, který ekonomický program Rafaela Correy podrobně studoval. Ostatně myšlenky to v regionu nejsou nijak nové. Po vzoru Chávezovy Venezuely a Moralesovy Bolívie lze i v Ekvádoru očekávat tlak na znárodňování klíčových hospodářských sektorů. Correa už ve svých předchozích projevech zmiňoval záměr znovu získat strategické sektory: ropný, hutní, energetický a telekomunikace. Podobně jako ve Venezuele pociťují chlad a nejistotu soukromé zahraniční společnosti, především ty, které podnikají v distribuci plynu a paliv jako jsou Resol YPF, AGIP, Terpel, Primax a ExxonMobil. Podle expertů má své dny spočítané také americká vojenská základna v Mantě. Smlouva o její existenci vyprší už za dva roky.

Ekvádorci řekli v referendu: Ano latinskoamerické revoluci!

Světová banka
Světová banka