Pohřeb, vila a kuřáci

Jsou dny a týdny, kdy nejsem zrovna šťastný, že žiju v téhle době, na tomto místě. Koncentrace podobných pocitů právě v tomto týdnu je neobyčejná.

Až neuvěřitelný mediální humbuk kolem úmrtí skladatele Karla Svobody. Kvalitního popaře, především v začátcích kariéry. Kvalitního popaře, opakuji, nic víc a ani nic míň. Přídomky jako český Mozart, velký skladatel, mimořádná osobnost mi připadají velmi nadnesené. Ale hlavně - jeho sebevražda plní už druhý týden média a to bez rozdílu barvy a dresu. Tři hlavní deníky přinášejí den po pohřbu na titulu jako hlavní zprávu zdrcenou manželku skladatelovu. Všechny televize solí pohřeb na čestných místech hlavních zpravodajských relací. Probírá se, kdo povstal a kdo ne, když se hrála strašlivá odrhovačková písnička, kterou na obřad vybrala vdova. Když ještě nedávno zemřela jakákoliv kulturní osobnost, objevila se zpráva s nekrologem a případnými reakcemi relevantních kolegů. A konec. Naši lítost a nebo nezájem o toho kterého zástupce umělecké sféry podobné šílení neovlivní. A jak bych si to představoval? Jako Hospodářské noviny, jediné médium, které si zachovalo rozum.

Dědičky od Tugendhatů prodaly sochu, která jim patřila. Sochu německého sochaře. Sochu, kterou taky chtěla Moravská galerie. Ale už nějak nechtěla resp. nemohla zaplatit. A tak torzo ty zlé babizny odvezly do Londýna a tam v aukci prodaly za 40 milionů. Tak aspoň doufáme, že ty prachy koukají nacpat do rekonstrukce vily. Nebo jim ji nevrátíme. Zákon nezákon, nárok nenárok.Vždyť by ji taky mohly rozebrat a odvézt a to přece nesmí. Volají novináři a funkcionáři. Kteří také jistě vlastní nějakou tu cennost. Měli bychom to zobecnit, tenhle princip. Udělejme soupis majetku každého občana a kontrolujme, co s ním bude chtít udělat. A pokud se nám něco z toho, co by rád prodal, bude líbit, zabavme mu to a třeba vystavme v muzeu. Že už to tu bylo? Ano, to je pravda!

A na závěr - kuřáci ve vládě, parlamentu a já nevím kde ještě, zastavili snahu nekuřáků o nárok na svobodné nadechnutí a vydechnutí mezi jednotlivými sousty. Shlédnutí koncertu bez oparu modrého dýmu. S naprosto pokřivenou logikou zachování osobní svobody každého občana zde naopak prosazují udržení současného vztahu, kdy přijdete do veřejných prostor a musíte se dusit kouřem, který jste si neobjednali. A který vás extrémně řečeno zabíjí. Na rozdíl od pití nebo přejídání tenhle zlozvyk obtěžuje a přímo atakuje okolí. Zasahuje ty, kdo ho nemají. Kouření může zabíjet, píše se na krabičkách. Že to kuřáci ignorují, je jejich volba. Ne moje.

Jsou dny a týdny, kdy nejsem zrovna šťastný, že žiju v téhle době, na tomto místě. A přitom žít je tak skvělé!

Vila Tugendhat
Vila Tugendhat
Více fotek
  • Vila Tugendhat autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/151/15020.jpg
  • Vila Tugendhat autor: http://www.tugendhat-villa.cz, zdroj: http://www.tugendhat-villa.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/115/11403.jpg
  • Vila Tugendhat autor: http://www.tugendhat-villa.cz, zdroj: http://www.tugendhat-villa.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/115/11402.jpg
  • Vila Tugendhat autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/8/793.jpg