Válka proti kuřákům

Trochu v pozadí za druhým kolem vyrovnávání se s minulostí probíhá už několikáté kolo boje proti kouření. Vypadá to, že kuřáci se brzo stanou zvěří, uzavřenou v rezervacích. Tato vymezená území budou malá, zastrčená a smutná. V nich budou vysedávat postavy s utrápenými obličeji, nervózně se rozhlížející po okolí, odkudže přijde další úder a příkaz k novému stěhování do ještě větší izolace.

Je ovšem velmi komická obrana kuřáků, jak ji prezentoval nedávno hradní mluvčí Petr Hájek. Že prý zákazy kouření jsou zásahem do občanských svobod. Navíc údajně nikdo nikdy nedokázal, že kuřáctví je přímým zdrojem chorob. Obojí je nesmysl a vypadá to, že na Hradčanech zařazují už zcela všechno do ideologické škatulky. Jak už namítli někteří komentátoři i odborníci, postoje klausovského "think tanku” dotažené do důsledků, by znamenaly zrušení všech zákazů a omezení. Selský rozum ovšem říká, že byť jsou takové zásahy začasté nepříjemné, ba otravné, umožňují lidské soužití. Podobná vystoupení jako bylo to Hájkovo připomínají nikoliv zásady pravicového svobodomyslného uvažování, ale superlevičácký anarchismus. Je to vlastně velmi hrubý důkaz pro teorii, že politické spektrum neleží na přímce, nýbrž v kruhu. Hájek i jednodušší anarchisté odmítají jakýkoliv vliv státu, neberou v úvahu vědecké důkazy a vše podřizují naivnímu a voluntaristickému chápání bezbřehé svobody.

Sotva lze totiž nepřiznat, že kuřáctví je rasantní zásah do svobody nekuřáků. Vzhledem k tomu, že se v nekouřící skupině občanů nalézají i malé, zcela bezbranné děti, je oficiální omezení kouření ve veřejném prostoru rozhodnutím velmi rozumným. Byť se kuřáci budou cítit stále více jako štvaná zvěř. Vskutku je jejich svatým právem a výsadnou osobní svobody, že si sami sobě ničí zdraví. (Byť při systému solidárního hrazení zdravotní péče je i tato premisa poněkud nepevná.) Ovšem kazit život ostatním, to nemá se svobodou individuality nic společného. Proto se asi budou muset smířit s tím, že ve chvílích, kdy holdují svému nikotinovému koníčku, budou muset odcházet na okraj společnosti. Ctí je ovšem skutečnost, že většina z nich proti tomu příliš neprotestuje. Včetně autora tohoto článku.

Kuřák
Kuřák