Žurnalistika šekové knížky

Bývalý ředitel vydavatelství Melantrich Jaroslav Šalda (1880-1965), ve svých pamětech (Budování tisku za Rakouska, ČSR a jeho obrana… nakladatelství Eva, 2002) na str. 188 píše:

"bylo nutno nové lidi zaučovat, jaké zprávy a kde mají vyhledávat. Bylo nutno pamatovat na všechno a učit je novinářské abecedě: že musí napřed poznat starostu města a promluvit s ním a stejně tak s okresním hejtmanem, že si musí udělat dobrou známost na četnické stanici, že musí vědět, co se kde ve státním rozpočtu chystá pro jejich kraj, jaké stavby jsou povoleny, jak se vede místnímu průmyslu, jak u nich pokračují polní práce, jaké jsou ozimy, co je na trhu atd.”

Z citátu vyplývá, že "dobrá známost na četnické stanici” patřila již za první republiky k žurnalistické kvalifikaci. Je veřejným tajemstvím, že i dnes mají novináři s policisty, ale také s hasiči nebo se záchrankou úzké formální i neformální vztahy, při nichž jedna strana informuje druhou o tom, co se kde zběhlo, a co by stálo za zveřejnění.

Vše je v pořádku, pokud se z tohoto vztahu nerozvine nebezpečná varianta žurnalistiky šekové knížky, tj. takové žurnalistiky, při níž média platí zdrojům za poskytování informací nebo jejich vlastních příběhů. Přestože oficiální postoj k takové žurnalistice je spíše odmítavý, a připouští ji jen ve výjimečných případech, v praxi tzv. chequebook journalism jenom kvete, zvláště u bulvárních médií, což naposledy ukázal případ fotografií tragicky zemřelého hudebního skladatele Karla Svobody.

Odmítání žurnalistiky šekové knížky má své dobré důvody. Může se stát, že zdroj chtivý peněz si začne vymýšlet a novináře uvede v omyl. Takhle se v roce 1983 spálil německý týdeník Stern, když zaplatil vysoké částky za Hitlerovy osobní deníky, které se ukázaly být falzifikátem.

Kromě toho by žurnalistika měla respektovat některá základní morální a etická pravidla. Například média by neměla platit pachatelům trestných činů, kteří chtějí jejich detaily zpeněžit. Nemělo by se platit ani lidem, kteří příslušné informace získávají v rámci svého povolání placeného z veřejných prostředků.

A tak člověk, který prodal Blesku cédéčko se sérií fotek z jevanské zahrady, se provinil hned dvakrát. Jednak lidsky, že nectil soukromí rodiny v okamžiku její tragédie, ale také profesionálně, že zneužil svého služebního postavení. Vycházím z toho, že nikdo jiný než profesionálové se na zahradu v Jevanech nemohli dostat. Pokud se mýlím, a přijde se na to, že fotografie prodal nějaký ziskuchtivý soused, pak se policistům i záchranářům dodatečně omluvím.

P.S.
Směrnice BBC připouští platbu za poskytnutý materiál jen ve výjimečných případech, a navíc vyžaduje, aby materiál byl pořízen zákonným způsobem.

Kodex ČT podobnou situaci sice neřeší, ale v souvislosti s poskytováním rozhovorů uvádí: "Česká televize neposkytuje finanční plnění respondentům politikům a respondentům vykonávajícím veřejnou funkci, mají-li vystoupit v souvislosti se svou politickou či úřední činností. Není přípustné vyplácet honoráře respondentům, kteří by měli poskytovat informace o své kriminální činnosti.”

Bulvární noviny
Bulvární noviny