Čeština před kamerou (16) aneb jazykové cunami

Může vlna cunami zabít mouchu ce-ce v autě značky čondaj nebo micubiši?
[kodomotači wa joru osoku made terebi no mae wo hanarenai no de oja wa komatté imas]* Rodiče mají starost, že děti pozdě do noci vysedávají u televize.

Ano, rodiče opravdu někdy můžou mít starost o to, aby čas, který stráví jejich děti u televize, nebyl časem promarněným. Dívaly-li se děti na televizi Českou, mohly na vlastní oči vidět, jak to vypadá, když se televize zblázní, a místo užívanějšího tsunami vypálí na svého diváka cunami. Ten pak volá a píše do televize i do týdeníku Televize a dožaduje se nápravy této ”hrubky”. Oprávněně?

Japonština je jazyk patřící k altajské jazykové rodině. Mluví jí asi 125 milionů lidí. Mluví jí i Češi, i když si to možná ani neuvědomují. Už dávno jsou v Česku doma harakiri, saké a kimono. Ve filmu Jak utopit doktora Mráčka se profesor jmenoval Ikebana, víme, kdo je gejša, rozumíme slovu rikša. A co tedy udělala Česká televize? Všechno, jen ne chybu!!! Souhláska t je závěrová, s je úžinové. Spojením závěru + úžiny se v češtině vytvoří polozávěr [c]. A tak máme adjektivum dětský a měli jsme i substantivum dětsko – tady ale výslovnost natolik ovlivnila pravopis, že dnes už píšeme jen děcko. U přípon je výslovnost s [c] spisovná [benáckí, svjěckí, vječí, bohactví]; u předpon ortoepická (spisovně vyslovená) není - [přecíň] je nespisovné, na rozdíl od spisovného [přetsíň].

A jak jsme dospěli k cunami? Jednoduše. Tady neřešíme otázku výslovnostní – neb ta je jasná [cunami] - ale grafickou, a tedy nás zajímá, jak toto slovo přepsat. Pro přepis z jednoho typu písma do druhého se užívá termín transliterace. Podoba tsunami je přepisem anglickým (podobně i Honshu, Kyushu, Shikoku, Koizumi) – česká transkripce však pro přepis japonštiny užívá š – č – dž – j. Co třeba Shogunovi ninjové – nezvykli jsme si na Šogunovi nindžové? A nebylo tamagochi tamagoči? Neučili jsme se v zeměpisu o ostrovech Honšú, Kjúšú, Šikokú? Současný premiér je pro nás Kojzumi. Gymnastický cvik schylmo a prohnutě se označuje cukuhara, a to proto, že s ním přišel Japonec Micua Tsukuhara/Cukuhara. Vůbec by nebylo chybné proto psát např. Fudži (vedle Fuji). U tohoto slova označujícího nejen horu, ale i koncern se však drží – a to kvůli názvu firmy – zhusta tvar mezinárodní. A co naše stará dobrá kanimůra! Napadlo by vás, že za své „češství” vděčí japonskému admirálovi Kanimhurovi?

Jakkoli se nám slovo cunami nelíbí, není chybně napsané. Podle Pravidel českého pravopisu, japanologů, geofyziků i prestižního časopisu Vesmír jde o regulérní, správný tvar, i když nám může připomínat cmundu, cumel, cucání. Nese s sebou jiné „nebezpečí”. Cunami je rodu středního, cunami je „to”. V množném čísle by pak tedy spisovná věta zněla (ta několikerá) Cunami zabila statisíce lidí. Takto pronesené však může diváka zmást, může si myslet, že je to ta jedna cunami, i když těch vln (těch cunami) bylo víc. A to byl ten hlavní důvod, proč jste mohli slyšet z České televize chybu – prostě jsme někdy užili, že cunami zabily/zničily/připravily… (analogicky s vlny cunami zabily), a porušili jsme tak pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle. Na druhou stranu, věty typu Letiště přestaly odbavovat dnes už nelze hodnotit v ústním projevu za nespisovné, tím spíš ne s tímto japonským slovem.

A co chudák moucha tse-tse (nebezpečná moucha bodalka)? Bude taky ce-ce? Zatím ne. Jde totiž o africké slovo. Uzuálně tedy v praxi vítězí, a to především díky zoologům i lingvistům přepis tse-tse.

Vím, že někteří z vás jako vždy namítnou, jak je možné, že si „dovolíme” takhle zasahovat do originálu nebo přepisu mezinárodního a provádět jejich tak hlubokou „optickou” destrukci. Posuďte ale sami, jak se zachovat, když v Nošovicích má vyrůst jihokorejská automobilka Hyundai. Mezinárodně je to [yunday], česká výslovnost je [hjundaj] a jak jsem zjistil od rodilých Korejců, ti vyslovují [čondaj] nebo [čundaj]. Takže se klidně můžete vzít lízink i na novou čondu anebo si od souseda koupit jeho micubiši! Pohněvám vás na závěr hodně, když vám řeknu, že japanizmus mitsubishi se přepisoval i takto – micubiši? Bylo to v 70. letech minulého století (tedy dvacátého). Lze jen spekulovat, zda tato podoba byla zvolena regulérně stejně tak jako třeba cunami, nebo z trucu, že jde o kapitalistickou cizinu, a tedy byla nařízena.

Co si o tom (všem) myslíte vy?

A nezapomeňte, že ČT vysílá každý čtvrtek vpodvečer na svém druhém programu pořad O češtině.

____________________________

*Nejsem japanolog. Větu z podtitulku jsem si vypůjčil z publikace Světem jazyků Aleše Klégra a Petra Zimy.