Čeština před kamerou (2)

Superstar, celebrita, ikona, idol, démanty i Saddámovy slipy.
Děkuju vám za všechny dopisy a e-maily, které jste mi poslali, i za reakce, které jste napsali přímo na webovou stránku www.ct24.cz. Dovolte mi jednu poznámku: úvahy o současné (nejen) televizní češtině a odpovědi na vaše dotazy a připomínky zde najdete přibližně tak jednou za čtrnáct dní – reagovat budu ale jen na dopisy slušné, i když třeba kritické. Ty sprosté zůstanou zcela stranou mého zájmu, a bez odpovědi. Výhodou e-mailů a esemesek je něco, co by se dalo označit jako (téměř) anonymní rychlá intimita sdělovaného. Pokud to ale někdo chápe jako lék na své frustrace – já mu doktora dělat nebudu. Reakcí na první příspěvek o češtině se sešlo dost. Přesto bych ještě chvíli počkal, napsal ještě jedno povídání, ke kterému mě už kdysi přiměly stesky některých diváků, a teprve pak bych odpověděl. Prosím tedy, čtěte nejen mé úvahy, ale i jednotlivé reakce na ně, a hlavně pište. Kontaktní adresu najdete na konci stránky.

Velká hvězda

Česko pomalu nachází svou druhou superstar. Nebo že by letos superstara!? Jak sami brzy poznáte, vůbec nepatřím k těm, kteří by si mysleli, že je čeština v krizi nebo úpadku, nepláču nad angličtinou v češtině, přesto jsou ale věci, které mi v jazyce ne snad vadí, ale někdy mě zarážejí. Hledajíce superstar, koho vlastně hledáme? Náš verbální život, naši dennodenní komunikaci provázejí metafory – žijeme jimi a užíváme je, aniž bychom si to uvědomovali (zvedla se mi nálada, rozmetal mě svými argumenty). Superstar je taky typem metafory – dřív jsme my Češi měli své hvězdy. Tak se označovali zcela výjimeční umělci. Hvězdou se ale postupně stával každý, o kom se psalo. Původní význam tohoto slova se v češtině natolik vyprázdnil, že se ho spíš frázovitě začalo užívat pro označení víceméně průměrných herců i zpěváků. A tuhle sémantickou erozi (významové rozmělnění) se podařilo zastavit anglickým slovem star. Anglické star je dneska už víc než česká hvězda. Obě sice září na nebi tím, co umějí nebo by umět měly, ale star jakoby jasněji, intenzivněji. A protože české hvězdy už nemají své šlágry, ale hity, nemůžou si vystačit ani s oním prostým hvězda. Původní význam slova se tak podařilo vystihnout/vrátit už ne díky jinému slovu českému, ale anglickému. Nic proti tomu – jenže ono ale i to anglické slovo star v češtině natolik degenerovalo (inflačně se ho užívá dnes pro označení každého, kdo zazpívá a jehož fotku otiskne, většinou na objednávku, bulvár), že přestalo stačit a muselo se „vymyslet” slovo o třídu vyšší. A tak byla superstar na světě.

Víte, nehledejte v jazyce symetrii, řád, pravidelnost – jazyk je vlastně poměrně asymetrický a taky se tak někdy chová – my můžeme předvídat, jak se to či ono bude možná vyvíjet, ale někdy jen strnule žasneme, že je to jinak – přesto bych si tady zahrál na proroka. Myslím si, že až budeme mít takových pět deset superstar, budeme volit jednu hyperstar a množina takto povlovně vytvořených hyperstar nám perspektivně jednou v budoucnosti umožní zvolit si megastar. Vlk (divák) se tak nažere a (lingvistická) koza zůstane celá (i když významově poněkud prázdná, o to víc však obrazně hypertrofovaná a nadutá). Už dnes jsou nám přece propagovány hvězdy, o nichž jsem alespoň já nikdy neslyšel. (Moderátorská superstar Michal Klein prý má tolik práce, že nestíhá.) Je pohříchu moje chyba, že vůbec neznám tuhle moderátorskou superstar. Uklidňuju se ale tím, že já, nejsa superstar, když mám hodně práce, nestíhám taky. (Pro zajímavost jen dodávám, že v Českém národním korpusu, který obsahuje asi sto milionů slovních tvarů, se slovo superstar vyskytuje v různých tvarech celkem 274krát. Nejznámější/nejpočetnější „českou” superstar je tady přitom Jesus Christ Superstar. Jsa bezvěrec chápu, že boží syn má k té hvězdě na nebi blízko, a snad i blíž než třeba nesmrtelná superstar Michal David.)

Osobnost nebo celebrita?

Všechny tyto opravdovéstar a takystar vytvářejí množinu českých celebrit. Podle Slovníku cizích slov jde o osobnost, která dosáhla ve svém oboru takových významných úspěchů a výsledků, že je proto vážená, věhlasná a uznávaná. Takových lidí jsou u nás tisíce, je zbytečné uvádět tady jména nebo profese. Na rozdíl od významově značně rozšířeného slova superstar se celebrita začíná významově zužovat. Převážně se jí užívá jen pro označení toho, kdo se pohybuje v šoubyznsu nebo ve sportu a je mediálně hóóóódně in, na prvních stránkách a s příběhem. Pak je super číst jeho příběhy o tom, co snídá a kam chodí nakupovat – jsou to příběhy téměř božské, které se těžko vydejchávají: když jsem četl, že dvě české celebrity Romana Vítová a Petr Jákl se zúčastnili křestu (sic!) jakési desky, netušil jsem vůbec, o koho jde. Podle fotky jsem v zápětí identifikoval jen tu Romanu – uvědomil jsem si, že je to televizní rosnička, jejíž výslovnost a způsob dýchání bývají dávány studentům bohemistiky jako odstrašující příklady toho, jak se v češtině nemluví, mluvit nesmí a nemůže, a ani nedýchá. Právě ona bývá uváděna jako odstrašující mluvní vzor. Nic proti ní – já jen, že v tom slovníku je napsáno, že celebrita je věhlasná, ve společnosti nebo ve svém oboru vážená osobnost. Arci že mi ta váženost i věhlas v tomto případu unikají, resp. nemůžu je ani najít. A toho pana Jákla opravdu neznám. Mea culpa?

Podivné tvary démantů a kosočtverců

Někdy k nepřesnostem dochází vlivem špatně interpretované angličtiny. Za všechny uvedu snad ten vtipnější příklad. V jednom příbalovém letáku se dočtete o účincích léku, který je vyráběn jako pilulka ve tvaru démantu (z angl. diamond). Z euklidovské geometrie si pamatuju různé tvary: trojúhelník, čtverec, trojhran, kužel…ten démant mi nějak vypadl z hlavy, a proto jsem si vlastně nedokázal představit, jakže ty léčivé pilule výrobce vytvaroval. Ecce homo – byl to obyčejný, dobře známý český kosočtverec! (Když jsme jako malí kluci měli problémy s nějakou učitelkou, někdy jsme cestou ze školy křídou napsali na chodník její příjmení, sloveso je a namalovali právě ten kosočtverec. Určitě ani jednoho z nás tehdy nenapadlo, že kreslíme démanty!!!)

Ikonou ke svému idolu ve slipech

Ale nejen angličtina může být interpretována pomýleně. Následující příklad jsem našel opět v novinářské češtině a týkal se původem řeckých substantiv: ikona, resp. idol. Bohužel už nemám onen časopis, ale vím, že tam šlo o následující. Televize Prima připravuje pro náctileté hudební pořad t-music. Ten moderuje vycházející česká takycelebrita, jejíž jméno jsem bohužel zapomněl. Omlouvám se. Podle těchto novin se právě ona stala pro část dnešní mládeže ikonou. Omyl. Ikona je obraz Krista nebo svatých. Myslím, že autor měl na mysli idol – a tedy modlu, zbožňovanou osobu (a taky falešný ideál).

Myslím, že dnes neexistuje dobrý důvod obávat se vlivů cizích jazyků a brojit proti nim. Češtinu už dávno neohrožují jazyky cizí, jestli ji něco ohrožuje, pak je to třeba i to, že se užívají slova, která v daném kontextu neznamenají nic, nebo slova, kterým sami ti, kteří je užívají, nerozumějí a vlastně ani nevědí, co znamenají.

Své dnešní zamyšlení zakončím s vaším dovolením dalším úkolem pro vás. V některých novinách se objevily fotky Saddáma Husajna ve slipech. Řekněte mi, vadilo by vám, kdyby veřejnoprávní televize užila např. spojení Saddám ve slipech. Není to příliš podbízivé? Bulvární? Laciné? Je lepší říct v trenkách (i když to byly slipy), nebo snad ve spodním prádle (i když to je širší významově než slipy)? Analogicky si můžete představit třeba větu: Ministrova žena v podprsence. Popudilo by vás to? Slipy jsou pomnožné substantivum mužského rodu, je to slovo spisovné. Pro někoho možná příliš názorné, obrazné, pro jiného příliš intimní, expresivní. V kontextu sdělovaného nesly ale právě slipy důležitou významovou složku zprávy a označovaly nejen skutečnost, ale odkazovaly k tomu, jak Saddám dopadl.

Vzpomínáte na reklamu Kdo nečte Blesk, ví kulový…? Pražáci, pamatujete na billboardový poutač Venčíte-li svého psa na ulici, ukliďte prosím jeho hovno? Jsou to úplně jiné příklady, ve kterých je obsažen vulgarizmus nepřímo i přímo. Navíc napsaný vulgarizmus doprovázený patřičným obrázkem vhodně zasazeným do kontextu působí pak daleko účinněji – zamyslí se snad i ti, kteří po svém psu neuklízejí. Náležitě užité sprosté slovo tu bez problémů funguje, a mnohé proto šokuje. Je otázkou, jestli právě tento šok následně způsobil to, že ti nepořádní začali psí výkaly uklízet; ale bylo málo těch, kterým vadilo, že ve výzvě je užito slova neslušného. Kontextová, i když vulgární názornost tu byla funkční. Byla by funkční i v případě Husajnových slipů ve veřejnoprávní televizi? Podotýkám, že by šlo o text vyslovený, nikoli napsaný. Napište mi o tom, budu rád, když se zamyslíte, kam až může Česká televize jít, aby její zpravodajství nebylo ilustračně podbízivé a laciné.

Petr Vybíral,jazykový poradce Redakce zpravodajstvíČT: petr.vybiral@czech-tv.cz.