Česká televizní scéna v pohybu

Historici médií jednou možná budou nahlížet na sezónu 2008-9 jako na přelomové období, v němž se formovala nová podoba české televizní scény na několik let dopředu. Jednou z příčin pohybu, ke kterému dnes dochází na všech frontách, je digitalizace zemského vysílání, kterou dnes, v okamžiku vypínání analogové ČT2 v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, musejí vzít na vědomí i ti, kteří dříve jakékoli zprávy o digitalizaci házeli za hlavu.

Situace je zatím nepřehledná a možná teprve až někdy na konci příštího roku, až se usadí prach rozvířený cválajícími událostmi, bude možné zjistit, kam se přesunul divácký zájem, kolik lidí přešlo na satelit, kdo se rozhodl pro set top box, a kolik je mezi lidmi přijímačů se zabudovaným digitálním tunerem.

Do pohybu se dostaly i divácké návyky, které po dlouhá léta stereotypně omezovaly svůj zájem na čtyři celostátní programy ČT1, ČT2, Nova a Prima, takže zbylou nabídku desítek dalších kabelových a satelitních kanálů využívalo v průměru devět procent diváků, ve večerních časech dokonce jen necelých sedm procent. Kategorie „ostatní programy“ v podílech sledovanosti dnes pravidelně překonává deset procent, a kdo ví, zda se koncem roku nedostane až k patnácti procentům.

Týdny, ve kterých celodenní podíl sledovanosti Novy klesal pod čtyřicet procent, a které byly kdysi naprostou výjimkou (například při povodních léta 2002, při MS v hokeji a fotbale nebo při první řadě Vyvolených), jsou dnes pravidlem, i když ve večerních prime time časech si Nova čtyřicetiprocentní hranici stále drží. K rozbíjení diváckých stereotypů přispívá stále větší nabídka, která se zatím mohla prosadit jen na kabelu a satelitu, a která se však dnes, s pokračující digitalizací, rozšiřuje ke klasickým anténám. Nemluvě o tom, že sledovací návyky mění také rostoucí počet internetových uživatelů, kteří stále více sedávají k počítačovým monitorům rozhýbaným nabídkou videoklipových serverů.

Těch změn je tolik, že už pomalu splývají, takže některé z nich nebude na škodu si připomenout.

Od 1. června vysílá do kabelů a volného satelitu nová zpravodajská stanice Z1, jejíž ředitel Martin Mrnka v rozhovoru pro Lidové noviny 12. září oznámil: „To, co nabízíme od 1. září, je plnohodnotný program.“

Poté co Nova vloni odstartovala program „Nova Cinema“, a letos od 4. října přejmenovává Galaxii Sport na „Nova Sport“, přišlo minulý týden oznámení, že nabídkové portfolio Novy v budoucnu doplní hudební kanál MTV Czech. Odhodlání budovat Novu jako multikanálovou televizi potvrdil i ředitel Petr Dvořák v rozhovoru pro HN, kde prohlásil: „Chtěli bychom ještě dvě nebo tři další kompenzační licence. Jinak další programy budeme vysílat jen prostřednictvím kabelu a satelitu, čímž se nedostanou do všech domácností.“

Ve čtvrtek 18. září se s novináři sešel Přemysl Svora, programový ředitel TV Barrandov, dalšího nového televizního programu, který začne digitálně vysílat v lednu příštího roku. Setkání předcházel Svorův rozhovor pro ekonomický deník E15. Zaujalo mě v něm sebevědomé prohlášení o tom, že TV Barrandov chce po počátečních dvou až třech procentech podílu na publiku dosáhnout na deseti až dvanáctiprocentní sledovanost. Uvidíme…

Diváci se tedy mají na co těšit, přestože další pretendenti na vysílání v digitálních multiplexech (Febio TV, TV Pohoda) zatím mlčí. Poněkud stranou zájmu velkých médií jsou aktivity jednoho z dalších adeptů digitálního vysílání, který se také ještě nevyjádřil, jak s celostátní digitální licencí naloží - mám na mysli Regionální televizní agenturu RTA.

Právě v těchto dnech RTA odstartovala seriál diskusí před komunálními volbami v šesti krajích, ve kterých má své stanice. Moderují je místní redaktoři ve spolupráci s Radkem Kubičkem a Ivanou Denčevovou z ČRo 6 a inspirace předvolebním seriálem diskusí Václava Moravce v regionech z roku 2006 je u nich zřejmá. Ačkoliv se o RTA jako televizi na celostátní úrovni příliš nemluví, už dnes přispívá k rozmanitosti české televizní scény, třeba tím, jak vstupuje do zajímavých partnerských svazků, jakým je spolupráce s regionálním Deníkem vydavatelství Vltava-Labe-Press, nebo i plánovaná participace na zpravodajství nové barrandovské televize financované oceláři z Třince.

O tom, že česká televizní scéna se dává do pohybu, svědčí i zesílené mediální kampaně, jejichž cílem je přesvědčit váhající, že právě ta jejich televize a ten jejich pořad patří mezi nejsledovanější. Novinář Jan Potůček si nedávno všiml, že TV Nova na svém internetovém serveru tn.cz od začátku září zveřejňuje přehled nejsledovanějších pořadů všech televizí daného dne, mezi nimi i zpravodajství. Věc má však jeden háček, Nova uvádí pouze diváky ve věkové kategorii 15-54 let. A tak se může stát, že ve čtvrtek 18. září se podle webové stránky Novy dívalo na Události ČT jen 334 tisíc diváků, zatímco statistika ČT ve stejné kolonce má údaj 853 tisíc diváků. Odborníkovi, který ví, že ČT používá data pro celou dospělou populaci 15+, zatímco Nova si vybírá jen skupinu 15-54, je vše jasné. Ale jak si to má vysvětlit průměrný internetový čtenář, kterému detaily peoplemetrového výzkumu, věkových kategorií a významových rozdílů mezi pojmy „rating“, „share“ a „reach“ nic neříkají??

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Více fotek
  • Ilustrační foto autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/212/21101.jpg
  • Logo Z1 zdroj: www.z1.tv http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/231/23067.jpg
  • Logo televize Nova autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/69/6877.jpg