Bombaj/Mumbaj a nová média

Teroristický útok v Bombaji/Mumbaji napsal další kapitolu historie internetových médií, které se při mimořádných událostech staly už běžným informačním zdrojem. Kromě blogů, které se osvědčily při tsunami v roce 2004, a fotografujících mobilních telefonů, které se osvědčily při teroristických útocích v Londýně v roce 2005, na scénu nyní vstupuje také Twitter.

Páteční Hospodářské noviny (značka „me“) Twitter nazývají blogem, z textů Miloše Čermáka jsem však byl poučen, že Twitter je mikroblogovací služba, na které si každý může zřídit svůj vlastní účet, tedy není to „klasický“ blog.

Apoštolové internetu už od loňského roku tuto službu propagují. Kdo chce být „in“, tweetuje, sděluje světu ve zprávách nepřesahujících 140 znaků, co právě dělá, co ho zaujalo, přičemž jiní registrovaní tweeteři ho čtou a mohou do jeho mikroblogu vstupovat. Nejsem tweeterem, pokud jsem tu službu špatně popsal, ať mě někdo opraví.

Není pochyb o tom, že v době katastrof jsou mobilní komunikace a internet ideálním prostředkem k získávání očitých svědectví od lidí, kteří byli na místě, a jimž co do pohotovosti nemůže konkurovat žádný novinář.

Páteční britský Daily Telegraph popsal rychlost, s jakou zareagovali uživatelé Twitteru na teroristický útok v Bombaji. Upozornil také na amatérské fotografy, kteří na serveru flickr.com pohotově nabídli světu série obrazů, dokreslujících atmosféru panující na místě činu.

Nicméně ne všechna hodnocení nových komunikačních médií jsou výhradně kladná. Je tu problém věrohodnosti zdrojů. CNN, která očitá svědectví na webu shromáždila ve zvláštním článku, citace uvedla větou: „Žádná z níže uvedených zpráv či webových stránek nebyla prověřována z hlediska přesnosti."

Ano, množství zpráv, které najdeme na Twitteru v souvislosti s útokem v Bombaji, je ohromující. Otázkou je, zda se všemu dá věřit. Například prostřednictvím Twitteru vznikla fáma, podle níž indická vláda požádala tweetery, aby se zdrželi sdělování situačních zpráv, neboť teroristé prý komunikaci na Twitteru také sledují. To okamžitě vyprovokovalo množství reakcí určených teroristům ve stylu: „jestli to čteš, tak zemři, zemři, zemři.“

Celou situaci podrobněji popisuje jiný materiál CNN, který končí konstatováním: „I když Twitter i nadále zůstává užitečným nástrojem pro mobilizaci úsilí a získávání očitých svědectví během katastrof, na většinu zdrojů zpráv se však nelze spoléhat. Rychlý pohled a vyhodnocení obrovského množství sdělení na Twitteru ukáže, že u většiny z nich jsou zdrojem tradiční média. Kdosi pošle na Twitter titulek zprávy, jeho přátelé ho pošlou dál, a tak vzniká nekonečný kruh recyklovaných informací."

Česká internetová média reagovala na katastrofu víceméně standardně - své články doplnila aktualizovanými online reportážemi (idnes, aktualne), nebo online svědeckými rozhovory (ihned). Česká televize vyslala na místo létajícího reportéra Filipa Kandu.

Bude zajímavé sledovat, zda a jak se sjednotí česká média, zda pro město, ve němž i s předměstími žije téměř tolik lidí jako v celé Austrálii, budou používat název Mumbaj (zatím jen v ČT a Hospodářských novinách) nebo Bombaj (všechna ostatní média). Pohled na internet ukazuje, že v tom nemají jasno ani jiná, věhlasnější média.

Indičtí vojáci v Bombaji
Indičtí vojáci v Bombaji
Více fotek
  • Indičtí vojáci v Bombaji autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/551/55005.jpg
  • Dým nad luxusním hotelem Tádž Mahál zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/547/54638.jpg
  • Osvobození hosté z hotelu Oberoi zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/549/54872.jpg