Obama: bez slitování s bezbrannými?

Ne všichni občané Spojených států mohou být nadšeni střídáním v prezidentském křesle. Zvláště ne ti, kteří se občany (občánky) USA stát teprve mohli, či spíše měli. Řeč je o nenarozených, o těch, kteří měli větší naději spatřit světlo světa za prezidenta George Walkera Bushe, než za jeho nástupce Baracka Husseina Obamy.

Jen pět minut poté, co Obama převzal úřad prezidenta, byly z webové stránky Bílého domu odstraněny všechny zmínky o ochraně života od početí. Namísto nich se tam objevily deklarace pro „svobodu volby“, neboli rozhodnutí matky, zda dítě přivést na svět, nebo nechat zabít (jako „trest, že přichází nevhod“). Dva dny po svém nástupu Obama podpořil smutně proslulý verdikt Nejvyššího soudu v kauze Roe vs. Wade z r. 1973, legalizující potraty prakticky až do devátého měsíce těhotenství. Pro připomínku: jen za prvních šest let po tomto rozhodnutí stoupl počet potratů v USA z přibližně 750 tisíc na zhruba 1,6 milionu. Zatímco prezident Bush ve svém funkčním období nominoval dva soudce Nejvyššího soudu, kteří alespoň přispěli k podpoře zákazu provádění potratů částečným porodem (nejbarbarštější způsob násilného potratu), jeho nástupce Obama se dal slyšet, že on žádné soudce podobného smýšlení jmenovat nebude. 22. ledna nový prezident ignoroval demonstraci několika set tisíc svých spoluobčanů, kteří  se při příležitosti 36. výročí osudného verdiktu NS sešli ve Washingtonu na tradičním Pochodu pro život, aby vyjádřili svůj nesouhlas se zabíjením počatých dětí. 

Některá média tvrdí, že výzkumy veřejného mínění dokládají, že většina Američanů upřednostňuje právo žen na „svobodnou volbu“. Statistický průzkum, který prováděla firma Harris Poll na reprezentativní skupině 2341 Američanů, však zjistil něco docela jiného. 82 % Američanů je pro právní omezení dostupnosti umělých potratů. 76 % dotázaných se vyslovilo pro ochranu svobody svědomí lékařů a zdravotních sester, kteří se nechtějí na potratech podílet. 68 % požaduje naprostý zákaz tzv. partial-birth abortion, tedy zabití dítěte během vyvolaného porodu. 63 % dotázaných nesouhlasí s tím, aby se umělé potraty financovaly z veřejných peněz. 38 % dotázaných sice připouští ukončení těhotenství, ale jen pokud je následkem znásilnění, incestu nebo ohrožuje život matky. Avšak pouze 9 % připouští umělý potrat bez podmínek. Obama ve své volební kampani sliboval respekt k morálnímu a náboženskému přesvědčení každého občana a často mluvil o „nutnosti snížit počet umělých potratů“. Američtí biskupové proto už podruhé vyzvali Obamu, aby postupoval důsledně: „Pokud chce vláda omezit počet interrupcí, nemůže podporovat jejich šíření“.

Nový prezident nicméně už stačil zrušit také Bushův zákaz financování potratů v zahraničí z peněz daňových poplatníků, tzv. Mexico City Policy. Jen tento Obamův krok znamená odebrání až stovky milionů dolarů americké rozvojové pomoci strádajícím dětem, ženám a rodinám v chudých zemích, a jejich převedení na podporu usmrcování počatých dětí. Obama rovněž oznámil, že obnoví financování Populačního fondu OSN, které Bush zastavil, protože fond podporuje čínskou násilnou kontrolu populace. Navíc chce Obama podpořit antikoncepční a potratový průmysl milióny dolarů z prostředků určených na odstranění následků finanční krize. Více než stovka republikánských kongresmanů požádala Obamu, aby nepodepsal zákon o svobodné volbě, který by odstranil veškerá omezení potratů a povolil by je i v případě zrušení rozsudku Roe vs. Wade. Obama republikánům zjevně nemíní vyhovět, naopak bude spíše usilovat i o likvidaci posledního nařízení Bushovy administrativy z 18. prosince 2008, které veřejným poskytovatelům zdravotnické péče dává právo uplatnit výhradu svědomí a odmítnout podílet se na výkonech, s nimiž nesouhlasí, např. provedení umělého potratu.

Bush jistě nebyl nejlepší americký prezident, v sociální oblasti a zvláště pro americkou rodinu však vykonal mnoho dobrého. Za jeho působení došlo k výraznému poklesu negativních jevů ve společnosti: počet potratů klesl pod 1,3 milionu, prudce se snížil počet násilných a majetkových trestných činů, užívání drog u teenagerů pokleslo o 25 %, četnost těhotenství u mladistvých se snížila o 35 %, počet rozvodů klesl na nejnižší úroveň od r. 1970. Bush podpořil státní příspěvek na předepsané léky pro seniory a program zefektivnění základních a středních škol „No Child Left Behind“. Zlepšily se výsledky vzdělanostních testů, a to i u černochů a hispánců;  počet žáků, kteří nedokončili povinnou školu, klesl pod 10 %, což je nejlepší výsledek za 30 let. Byla by škoda, kdyby Bushův nástupce svým novátorstvím toto cenné dědictví pohřbil.

Obama sliboval epochální změnu v  mezinárodní i domácí politice. Světová liberální levice freneticky tleská jeho rozhodnutí uzavřít věznici na Guantánamu, ačkoliv nikdo  pořádně neví, co udělat s tamními vysoce nebezpečnými vězni. V domácí politice se Obama svými prvními kroky proti životu nenarozených bohužel prezentoval jen jako další běžec genocidní štafety, odstartované  r. 1920 bolševickým režimem v Rusku. Dnes, kdy Rusů každoročně ubývá 700 tisíc, Vladimír Putin vinu za vymírání své země svaluje na komunismus, protože „zničil rodinné hodnoty“. Nepovede Obamův způsob „humanizace“ americké společnosti k podobným koncům?

Potratová pilulka
Potratová pilulka
Více fotek
  • Potratová pilulka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/165/16441.jpg
  • George Bush autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/621/62093.jpg
  • Miminko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/255/25490.jpg