Díky, Davide Černý

Ač se to mnohým lidem nelíbí, je tomu tak - David Černý je kabrňák. Nejenom, že je talentovaný výtvarník s originálními nápady, ještě k tomu dokáže na své dílo upozornit jako málokdo. Navíc jeho tvorba mívá silnou nadhodnotu, která přinejmenším vyvolává alespoň diskuzi, když ne rovnou zhodnocení stavu naší společnosti, jak se mu to povedlo s posledním dílem - Entropou. Ta totiž v sobě nese všechny důležité složky, jež musí umělecké dílo obsahovat. Má nápad, dobré výtvarné pojetí, je skvěle řemeslně zpracována, nápaditě začleněna do prostoru a ke všemu je provokující, vzbuzující rozporuplné reakce, navíc byla skvěle prezentovaná, neboť skandál kolem jejího vzniku byl vskutku mistrný marketingový tah.


A právě proces jejího vzniku vzbuzuje nejvíce diskuzí. Shrneme-li všechny polemiky, vzejde nám principiální otázka - může si toto vůbec nějaký umělec dovolit? A potažmo s tím - co všechno si umělec může dovolit, a co už ne? Ač je to pro mnohé lidi těžko stravitelné, nutno konstatovat, že umělec si de facto může dovolit cokoli, je-li ochoten nést důsledky. Nejvíce kritizovaná je u Entropy mystifikace, která doprovázela její vznik. Černý původně předložil koncept, ve kterém jednotlivé části mělo vytvořit celkem 27 umělců z různých zemí Evropy. Vzápětí od tohoto záměru ustoupil (z pochopitelných praktických i uměleckých důvodů) a dílo vytvořil sám pouze za pomoci výtvarníků Kryštofa Kintery a Viktora Freša a také teoretika umění Tomáše Pospiszyla, který měl kromě jiného za úkol vytvořit 26 fiktivních curiculum vitae neexistujících umělců. A blamáž mezinárodního rozsahu byla na světě.

Tomáš Pospiszyl v rozhovoru pro pořad Rendez Vous ČT24 právě v souvislosti se vztahem umělec a mystifikace upozornil: „Umělci si odjakživa rádi hrají s identitami nebo s různými pseudonymy, ostatně i ten Duchampův pisoár byl poslán na výstavu pod cizím jménem. Duchamp sám byl v komisi, která dílo přijímala, tvářil se objektivně a pobaveně sledoval debatu, kterou jeho dílo vyvolalo. Ne, že bych chtěl Entropu srovnávat s tímto úhelným dílem 20. století, ale je to strategie dost běžná, i když ne v tomto prostředí, které je politicky zatížené, a ne v takovém měřítku, jako se to povedlo Entropě.“

Marcel Duchamp a jeho pisoár:

2„Jde o jedno z nejslavnějších děl moderního umění. Teoretik a výtvarník Marcel Duchamp nazval porcelánový pisoár Fontána a poprvé ho vystavil v roce 1917. Tehdy šlo o vůbec první použití tzv. nalezeného objektu či “ready-made„ ve výtvarném umění. Momentálně dílo tvoří součást souhrnné výstavy dadaismu v pařížském Pompidouvě středisku. Tento objekt sehrál v dějinách moderního umění skutečně velmi důležitou, možná opravdu revoluční roli. Pisoár jako umělecký objekt byla samozřejmě hlavně provokace. Duchamp jejím prostřednictvím ale řekl něco velmi podstatného pro moderní výtvarné umění: Umělec si napříště vymiňuje absolutní svobodu v určování objektu, estetiky, kontextu, v jakém chce pracovat, a zároveň je to předzvěst umělecké reality, kterou dnes žijeme, v níž je gesto, myšlenka, souvislost mnohem důležitější než řemeslo,“ přibližuje význam Duchampova objektu publicista Petr Fischer.

Nabízí se ihned další otázka - je přípustné použití mystifikace a záměrného klamu u díla, které má zjevně politický přesah? Odpovědí je jednoznačné ANO, neboť shodně s Petrem Fischerem musíme konstatovat, že „moderní umění je v každém směru politické“. Bez společensko-politického kontextu se v současné době umělec těžko může vyjadřovat a tvořit. Tudíž každé dílo může, byť i nechtěně, narazit na politický aspekt, ať už v obsahu, nebo formě, a proto je nezbytná podmínka absolutní tvůrčí svobody. Není možné požadovat od umělce dodání originálního a zajímavého díla, které by zaujalo přinejmenším Evropu, a vzápětí mu vyčítat, že zase až tak originální být nemusel.

Entropa a celá situace kolem jejího vzniku ještě navíc přináší další poznání, které je rovněž pro mnohé těžko stravitelné - to, co si může dovolit umělec, si může dovolit už málokdo, či lépe: už nikdo jiný. Dokladem toho budiž mystifikační rozhovor s Davidem Černým, který vyšel v sobotní příloze Mladé fronty Dnes (24. 01. 09). Novináři z tohoto deníku telefonicky položili pár otázek výtvarníkovi, ale pak vytvořili vymyšlený rozhovor s odůvodněním, že použili jen stejné principy jako umělec. Jenže ať se to novinářům líbí nebo ne, z podstaty věci na tohle oni právo nemají. „Nejste umělecké dílo, jste zpravodajský deník,“ upozornil David Černý v reakci na rozhovor. A má pravdu. Podstatou zpravodajského deníku je přinášet pokud možno nezkreslené a objektivní informace, podstatou umění je tvorba, pokud možno kreativní a neomezená. Jestliže některý z novinářů MfD má potřebu vytvářet fiktivní rozhovory, ať jde na scenáristiku, a ne do zpravodajství, ať píše romány, nikoli zprávy. Je to jednoduché a jednoznačné rozdělení, bez přesahů a polemik. Umělec si může dovolit leccos, novinář už méně.

Jsem přesvědčena, že pan Pospiszyl mohl Entropu s čistým svědomím a bez skromnosti porovnávat s významem Duchampova záchodového artefaktu, neboť i ona vyvolává podobné diskuze a polemiky, jen o pár desetiletí později. Zamýšlíme-li se dnes nad otázkou potřeby, nutnosti a legitimity umělecké svobody díky dílu Davida Černého, nelze dělat nic jiného než mu zatleskat (tak jako to učinila početná skupina novinářů při vernisáži Entropy) a hlavně mu poděkovat. A koneckonců nesporným faktem, jenž nelze přehlédnout, je to, že Entropa má opravdu úspěch. Zařadila se totiž mezi několik zajímavostí, které je potřeba v Bruselu vidět. Které jiné plastice, jež byla v rámci předsednictví EU jednotlivých zemí ve stejné budově umístěna, se to podařilo? Díky, Davide Černý.

Krištof Kintera a David Černý
Krištof Kintera a David Černý
Více fotek
  • Krištof Kintera a David Černý autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/674/67346.jpg
  • Duchampův slavný pisoár zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/674/67362.jpg
  • Turisté, kteří nechtějí procházet bezpečnostním koridorem budovy Rady EU, zvědavě pozorují Entropu skrz skleněné dveře. autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/674/67351.jpg
  • Entropa autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/674/67357.jpg
  • autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/674/67352.jpg