Ucho Svobody: Berlinale ocenilo filmy, o Česku ani zmínka

Víte, jak vypadá světový filmový festival? Přijedou velké hvězdy, s pompou uvedou své velko/málorozpočtové filmy a ty pak kritici natřou. A festival pak ocení zlatým něčím film irácký, etiopský nebo třeba, jako právě teď na Berlinale, peruánský. (Na našeho českého zástupce ve vedlejší sekci se letos bohužel nedostalo).

Festivalový deník uváděl pravidelný přehled soutěžních snímků známých režisérů a většina hodnocených mívala tak jednu, dvě hvězdičky, některé bombičku, kterou kritika hodnotí úplný výbuch. Hvězdy odjedou, pachuť zůstává. Stejně ale právě tyto snímky pak projdou světem, přivedou lidi do sálů a přinesou výrobcům zisk.

To se v drtivé většině netýká vítězů. Jejich úspěch radostně zaznamenají lokální média a povšimnou si ho ta globální, specializovaná. Distributory to nijak nevzruší, film se možná dostane na několik jiných, nezávislých či nekomerčních festivalů, třeba do Varů, a tam sklidí uznání od specializovaného publika.

Šli byste v sobotu s rodinou do multikina na iráckou nebo peruánskou novinku o problémech tamních žen? Kdyby se jednalo o anketní otázku, nejspíš by kladná odpověď vyhnala sloupek tak do úrovně 5 %. Takový už je život.

Zkusme si představit analogicky mistrovství světa třeba ve fotbale. Přijedou Ronaldo, Drogba, Van Nistelrooy nebo Balack, jejich mužstva nastoupí, zahrají průměrné zápasy nebo zcela vybouchnou, a vítězem se stává nenápadný soupeř z Iráku, Etiopie nebo Peru. Ti pak budou plnit světové stadiony, klubové kapsy a jejich hráči budou brát stamilionové odměny. Fikce tam i tady. S jedním rozdílem, fotbalové hvězdy vesměs ve špatných mužstvech nehrají.

Jinak je ale Berlinale nejspíš přesným odrazem Berlína jako takového. Příjemně poklidný festival, kde vše běží jako po drátcích. Klid z ulic, obchodů, hospod a celkové atmosféry města se prostě přenáší i na tuto významnou přehlídku. Však ono je také toto město, jako každá světová metropole, na celebrity zvyklé. Sice si na ně postojí ve frontách před kinem, ale nijak nešílí.

A pro novináře vrcholně příjemný zážitek. Jak už jsem psal, všude se dostanete a zmizel i problém s lístky do kina. Novým se totiž stal Friedrichstadtpalast, onen kesselbuntový stánek. Prý se uvažovalo o jeho zboření. Z pohledu festivalového filmového diváka by to byla mimořádná škoda - kapacitu má několik tisíc a odevšud je dobře vidět i slyšet. Určitě přispěl i k překonání festivalového rekordu návštěvnosti - letos přišlo přes 270 tisíc diváků, vloni o 30 tisíc méně.

A na závěr malý pohled do německého tisku. Četl jsem jeho výseč přes týden pravidelně a našel jedinou zmínku o Česku - o dohadech mezi Sarkozym a Topolánkem o výrobě aut. Jinak si nikdo českého předsednictví EU nepovšiml. Cukr necukr. Je dobré si to občas uvědomit.
Berlinale
Berlinale
Více fotek
  • Berlinale autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/683/68280.jpg
  • Berlinale09 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/681/68008.jpg