Narcoméxico

Vyváženost českých médií? Pokud na ni pohlížíme z geografického pohledu, tak je to pouhá utopie. Představte si třeba jen, kolikrát jsme za uplynulý rok slyšeli nebo četli jména Irák a Afghánistán. A kolikrát jsme slyšeli Mexiko. Že to bylo mnohonásobně míň? A přesto: Za poslední rok v Mexiku zemřelo násilnou smrtí, v atentátech a v bojích víc lidí než v Iráku a Afghánistánu dohromady! Mrtví, o kterých se v Česku téměř neví. Oběti kruté války kolem obchodu s drogami.

Jen od počátku roku obchod s drogami a násilí s ním spojené v Mexiku nepřežilo téměř 900 lidí. Masakry policistů, vyšetřovatelů i civilistů tam jsou dnes už na denním pořádku. Jen za poslední rok si narkoobchod v Mexiku vyžádal na 6 tisíc obětí. Mexické úřady dostávají na boj s narkoobchodem stovky miliónů dolarů od Spojených států. Vláda prezidenta Calderóna do boje s narkobyznysem vyslala policii, armádu i speciální týmy vyšetřovatelů. Úřady zadržely loni v souvislosti s drogami na 25 tisíc lidí. Ale problém se stále rozrůstá.

Narkoobchod ovládá policii

Jedna z posledních hrůzných epizod se odehrála v uplynulém týdnu v pohraničním městě Ciudad Juárez, v jedné z nejkritičtějších oblastí Mexika. Ze své funkce tam odstoupil policejní šéf poté, co ho organizovaní zločinci varovali, že pokud tak neučiní, zabijí jednoho policistu každých 48 hodin. Pět už i zavraždili a Roberto Orduňa, bývalý armádní důstojník, který loni vstoupil do vedoucí policejní funkce, odstoupil.

Orduňa působil ve své funkci krátce a zdá se, že se nechtěl nechat koupit tak jako tolik jeho kolegů. Spolupráce různých složek mexické policie s drogovými kartely je veřejným tajemstvím. Loni například vyšlo najevo, že celá policejní jednotka v jednom městě na severu země byla zapsána na výplatních páskách jednoho drogového kartelu. Mimochodem, plat policistů u onoho kartelu byl devětkrát vyšší, než byl jejich legální příjem u policie.

Situace ale není černobílá. Nelze říci, že všichni mexičtí policisti jsou zkorumpovaní. Právě na ty čestné a přesvědčené ale většinou nečeká nic dobrého. V lepším případě dopadnou jako Orduňa, který nakonec odstoupil. A v horším skončí s kulkou v hlavě (nebo zcela bez hlavy). Jen ve městě Ciudad Juárez a jen za loňský rok přišlo o život 50 policejních agentů.

Není divu, že za této situace vláda prezidenta Calderóna přestává s policií počítat. Už před rokem nasadila do oblasti na 45 tisíc vojáků, a další opatření se očekávají. Násilí přesto v poslední době kulminuje.

V minulém týdnu se bojovalo například v ulicích města Reynosa na mexicko-americké hranici. Čtyřhodinová přestřelka mezi armádou a najatými vrahy drogových kartelů tam stála život 10 lidí. Den předtím v oblasti Villahermosa, ve státě Tabasco, najatí vrazi zabili 12 lidí z jedné rodiny, včetně dětí. Vše nasvědčuje tomu, že to bylo proto, že mezi nimi byl policejní důstojník, který předtím řídil právě zatýkání pašeráků drog. A další den předtím si střet armádních vojáků s ozbrojenci z drogových kartelů, opět nedaleko Ciudad Juárez, vyžádal 21 mrtvých.

Kdo stojí za protesty a kam až krize povede?

Velká polemika se rozpoutala kolem lidových protestů a manifestací v četných městech právě na severu země. Lidé tam požadovali zastavení vojenských operací proti narkoobchodu, protože vojáci při nich údajně vážně porušovali lidská práva. Zatímco jedni o pouličních protestech mluví jako o spontánních vystoupeních civilistů na obranu svých práv, jiní obviňují z jejich rozpoutání a financování právě drogové kartely.

Všechno je možné. Nejkrajnější spekulace mluví dokonce o riziku rozpadu Spojených států mexických na oblasti pod kontrolou bezpečnostních sil a oblasti pod kontrolou obchodu s drogami. V každém případě jde o problém mimořádně vážný a komplikovaný. K Česku ale nemá žádný vztah, na rozdíl třeba od situace kolem lidských práv na Kubě, či vývoje ve Venezuele. Proto se u nás jistě dál a častěji budou opakovat zprávy z Iráku a Afghánistánu, z Kuby i Venezuely, i když práva civilistů trpí v Mexiku mnohem víc.

To vše se přitom děje přímo na hranicích se Spojenými státy, hranici, na které umírá nejvíc lidí na celém světě. Nový americký prezident Barack Obama hodlá oživit vztahy s Latinskou Amerikou. A teď se zdá, že nikoli Chávez, ani Castro, ani partyzánská válka v Kolumbii a tamní americká angažovanost v boji s narkoobchodem nebudou hlavními prioritami latinskoamerické politiky Spojených států. Bude to spolupráce s Mexikem a tamní vážná situace s narkoobchodem.

Mexická policie
Mexická policie
Více fotek
  • Mexická policie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/554/55325.jpg
  • Filip Kanda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/707/70629.jpg