Mexiko: z krize do krize

"Není bezpečnějšího místa před nákazou virem prasečí chřipky než váš vlastní dům", řekl Mexičanům ve čtvrtek jejich prezident Felipe Calderón a zároveň je vyzval, aby nadcházející prodloužený víkend (1. až 5. května) strávili doma spolu se svojí rodinou. Zvlášť hlavní město, jedno z největších na světě, dvacetimilionové Ciudad de México, vypadá k nepoznání. Zavřené jsou školy, divadla, kina, muzea a teď už i většina restaurací. Dokonce i fotbal se hraje na stadionech za zavřenými dveřmi. Ti, kdo musejí, vycházejí s rouškami přes ústa. Smutnější tvář tak úžasně kulturního, společenského a historického města si snad ani nelze představit.

Prezident Calderón to určitě myslí dobře. Prvořadé je teď zastavit další nákazu a šíření prasečí chřipky. Už teď je ale zřejmé, že i pro ty miliony Mexičanů, kteří se nenakazí, bude mít epidemie mimořádně vážné následky. V mexickém hlavním městě je paralyzován obchod a i mnohé další sektory hospodářství, především služby a cestovní ruch. Epidemie prasečí chřipky postihla Mexiko v tu nejhorší chvíli. Jako by nestačily následky světové finanční a hospodářské krize. Desítky tisíc podnikatelů a živnostníků ve Ciudad de México teď dostaly další ránu. Poslední nařízení znělo: zavřít restaurace. Z čeho ale teď budou jejich majitelé a zaměstnanci žít? Mexická vláda už odhaduje, že hrubý domácí produkt klesne o 0,5 %, pokud by epidemie trvala 3 měsíce. A to jde o zemi se 110 miliony obyvatel! Jiní experti pokles odhadují dokonce i na víc než 1 %. Nezaměstnanost v zemi výrazně poroste.

Dalším velmi postiženým sektorem bude určitě i cestovní ruch. Příjmy z turistiky dosahují v Mexiku 8 % hrubého domácího produktu. Teď se ale například obsazenost hotelů v Mexiku drasticky snížila z 90 procent na současných 25. Na to navazuje i pád dalších oblastí, jako jsou už beztak postižené restaurace, kluby, kulturní organizace, dopravní společnosti, obchody…

Jsou k něčemu ochranné roušky?

K obrazu Mexika těchto dnů místo narkoobchodu patří zástupy lidí s ochrannými rouškami. K jejich distribuci byla v zemi pozvaná i armáda. Obrazy lidí chránících svá ústa při pohybu v metru a na ulicích, ale kontrastují s obrazem funkcionářů například na samotném ministerstvu zdravotnictví. Při tamní tiskové konferenci neměl ochrannou roušku nikdo. Proč?

Odpověď dávají experti. Podle většiny z nich pórovitost ochranných roušek stejně přenosu částeček viru nezabrání. Ty se navíc většinou ani vzduchem nepřenášejí. Tedy pokud se nepostavíte přímo do cesty kýchajícímu nakaženému člověku. Podle expertů z mexického ministerstva zdravotnictví, citovaných také např. zpravodajskou stanicí BBC, totiž částečky nebezpečných virů častěji ulpívají na povrchu předmětů kolem nakažených lidí. Proto je mnohem důležitější důkladné mytí rukou, používání papírových kapesníků a dezinfikování společných předmětů.

Ale proč tedy mexické úřady rozdaly takové množství ochranných roušek? Hlavně proto, že si to sami lidé žádali. Že se tak cítí bezpečněji. Paradoxně to však může vést k pocitu falešné bezpečnosti, tedy lidé si mohou říct: „Mám roušku, klidně mohu do přeplněných prostor.“ Ale pozor, lidé infikovaní prasečí chřipkou, mají její viry nejen v ústech a šíří je kašláním a kýcháním, ale mají je také třeba na svých dlaních, na svých rukou, na oblečení. A před tím vším nás rouška neuchrání…       

Zavřené obchody v Mexiku
Zavřené obchody v Mexiku
Více fotek
  • Zavřené obchody v Mexiku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/833/83299.jpg
  • Mexická chřipka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/835/83430.jpg