Jak se učí děti v New Yorku česky

Čechů v New Yorku je poměrně dost. Už dávno nežijí ve čtvrti, které se říkalo Little Bohemia, tedy Malé Čechy na východní straně Manhattanu. Někdo bydlí v Brooklynu, někdo v Astorii, ti bohatší na Manhattanu, zkrátka jsou rozprchnutí po celém městě. Zmíněná Astoria, která je dnes spíš řeckou čtvrtí, ale pořád Čechy a také Slováky láká na české jídlo a pití. Jsou tu totiž hned tři české a slovenské hospody. Nejslavnější je asi Bohemian Beer Garden, která už podle názvu má velkou zahrádku a během víkendu pomalu nemáte šanci najít volné místo. Hospoda je velmi oblíbená i mezi Američany, češtinu skoro neslyšíte. Všichni sem chodí hlavně v létě za dobrým pivem a grilovanými klobásami.

Ve stejné budově, kde sídlí hospoda, je v její pravé částí sokolovna a v prvním patře se skrývá česká škola. Má několik tříd, které jsou rozdělené na české a slovenské, aby se to dětem nepletlo, a učí se hlavně jazyk svých rodičů, dějiny nebo zeměpis. Rodiče sem děti vozí každý pátek odpoledne, mnohdy přes celé město. V páteční zácpě to trvá i několik hodin, o dopravě metrem se složitým přesedáváním ani nemluvě. Stojí jim to ale za to. Děti jsou nadšené, ty menší jsou sice unavené a chvilkami to vypadá, že nevěnují výuce moc pozornost, i když paní učitelky berou výuku spíš jako škola hrou. Třeba skládají básničky nebo poslouchají českou hymnu. Ale i na gramatiku musí dojít a to začínají problémy: jak to sakra je s tím i a y? Kde se píše mně a mě apod. Děti i paní učitelky se ale snaží.

Jen mlčky pozoruji, jak se děti mezi sebou dorozumívají, chvilku mluví lámanou češtinou, hned zase přeběhnou do angličtiny, což je pro ně už první jazyk, pak se zase snaží o češtinu, ale slovíčka se jim pletou - čeština, slovenština, polština, angličtina. Mezi dětmi vidíte, že tatínek jednoho z chlapečků je Asiat, jiných kluků zase Afroameričan. Nejlepší okamžik přichází, když všechny tyto děti vidíte zpívat v kroji lidovky.

Českým rodičům, kteří se vydali do světa na zkušenou a už v New Yorku zůstali, prostě není jedno, co vyroste z jejich dětí. Snaží se jim předat své tradice a kulturu, ve které vyrostli. I když v první řadě už bude většina takových dětí vychována hlavně v americkém prostředí, většina z nich byla v Praze, zná kofolu, guláš a řízky a nejraději by se děti do Česka vrátily. Tu zemi mají totiž zidealizovanou, nemusí v ní chodit do školy, jezdí tam jen na prázdniny, mají tam české kamarády a je tam příroda na dosah ruky. Když začnou vyprávět o návštěvě v Česku, jen se jim rozzáří oči, nadšeně gestikulují a většina z nich už ví přesné datum, kdy zase do Česka pojedou. Někteří do Prahy, jiní na Jesenicko nebo na Jižní Moravu.

V únoru jsme v české škole v Astorii natáčeli do českotelevizního pořadu Babylon, který mimo jiné zaznamenává příběhy krajanů v cizině. Výsledek jste mohli vidět na začátku června na obrazovce ČT2. Snad bylo poznat, jak to chodí mezi krajany v USA, že jsou to příjemní a skromní lidé, a že jejich děti člověka opravdu pobaví. Sama jsem z jejich energie a vtipu žila alespoň měsíc…

Český dům v Astorii
Český dům v Astorii
Více fotek
  • Český dům v Astorii autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89833.jpg
  • Třída v české škole autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89834.jpg
  • Děti v české škole autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89838.jpg
  • Děti i s rodiči před hudebním vystoupením autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89836.jpg