Některé věci a situace a lidé k nám přicházejí, aniž dopředu odhadneme, jaký budou mít v našem životě význam. Tak ke mně přišel před patnácti lety, když syn studoval v Americe a poslal nám první mail, úžasný vynález internetu. Tak ke mně přišla před nedávnem, když cena ropy vystoupala na 150 dolarů za barel, moje první elektrokoloběžka. Naučil jsem se používat ty věci, ale proč ke mně přišly, tomu jsem vlastně nerozuměl. Teprve nedávno, s odstupem času, ke mně dolehl zákmit poznání souvislostí mezi cenou ropy, internetem a elektrokoloběžkou. A že je to poznání útěšné, spěchám vám ho sdělit.
Nafta, web a koloběžka
Náročný transport myšlenek
Co je člověk člověkem, má tělo. To tělo je hmotné a produkuje myšlenky, které jsou nehmotné a tvůrčí. Vzniká svár těla a duše. Aby se nehmotné myšlenky dostaly do světa, muselo je tam hmotné tělo odnést. Nejdříve pěkně po svých, později si tělo sedlo na koně, pak do kočáru a ještě později do auta. Za účelem přemísťování našich těl vznikl obrovský automobilový průmysl. Vstupuje do něj železo a nafta a vystupují z něj lesklá auta z plechu a plastů. To vše za jediným účelem - přepravy těl.
Díky autům a později letadlům se přeprava těl rozrostla do obrovského turistického průmyslu. Lidé si ochotně nechali namluvit, že všechno musí vidět na vlastní oči. Jako by to teprve potom začalo existovat. A tak se tisíce lidí zabývají přepravou milionů těl a spotřebovávají na to miliardy litrů nafty. S úbytkem nafty stoupne její cena natolik, že už se nevyplatí ji těžit. Přeprava těl ustane a v tom okamžiku na scénu nastupuje internet. A proto tvrdím, že už brzy skončí „doba naftová“! Protože internet už je pomalu v každé domácnosti a může začít „doba internetová“.
Internet vznikl náhradou za ropu, aby se zastavila přeprava těžkých těl a vznikl celý ten podivuhodný virtuální svět myšlenek. Člověk budoucnosti bude zase své tělo přepravovat na svých nohách jen po svém nejbližším okolí (a bude pěkně štíhlý), ale jeho myšlenky, jeho duch, se bude, díky internetu, volně pohybovat po celém světě, což už se zvolna odehrává. Nebude třeba se vláčet do rozpálené egyptské pouště, virtuální prohlídka vám vše vynahradí. Staromilci řeknou, že není nad to vysypávat si po každém kroku písek ze sandálů, ale mladomilci nebudou vědět, o čem mluví. Stejně jako dnes nedomyslí, neprocítí, nedohlédnout významu slovního spojení „železná opona“ (naštěstí).
Věci jsou vzkaz z budoucnosti
Je to tak, některé věci a situace a lidé k nám přicházejí, aniž dopředu odhadneme, jaký budou mít v našem životě význam.
Ti prozřetelnější z nás to vědí a příchozí věci, situace a lidi neodhánějí a trpělivě čekají a přemýšlejí, proč k nim ta která věc, situace, či člověk přišel? Ti méně prozřetelní se zablokují ve svých postojích a od určitého věku odmítají přijímat nové věci. Zřejmě nevědí, že člověk žije jen do té doby, dokud je schopen přijímat nové podněty. Přestane-li je přijímat, žije sice dál, ale je jen živá mrtvola.
Proto si stále dokola opakuji svou mantru: otevři, Bedřichu, své srdce a svou mysl a dívej se pozorně kolem sebe a přemýšlej, co která věc, situace, člověk, co znamená, jaký význam v sobě nese, co ti chce sdělit, když k tobě přichází?
Co znamená třeba to, že náhle místo autem jezdíš na elektrokoloběžce?
Elektrokoloběžka je vzkaz. Je to okamžitý průnik do budoucnosti. Je to možnost jak předběhnout pomalý krok lidstva, které se ještě nějaký čas bude zabývat automobily, než pochopí, že to byl smrtelný omyl.