Krize v Hondurasu – jak dlouho potrvá?

"Jsem ochoten jednat, ale ne o návratu Zelayi k moci", říká jeden a: "Jednat s Michelettim by bylo jako jednat se zločincem", říká druhý. Výroky patří Robertu Michelettimu, kterého vojenský puč ustavil prezidentem Hondurasu, a Manuelu Zelayovi, kterého naopak vojenský puč prezidentského křesla zbavil. Dva muži, dva zcela nesmiřitelné postoje. Setkání jejich delegací (ne však přímé jednání jich dvou osobně) v kostarickém San José snad ani žádný úspěch přinést nemohlo. Zelaya nadále tvrdí, že byl násilně odstaven od moci. Micheletti zase říká, že nikdo v zemi nemůže stát mimo zákon, čímž naráží na údajné protiústavní vyhlášení referenda, které celou spletitou situaci ve středoamerické zemi rozpoutalo.

Krize v Hondurasu se tak dál vleče. V neprospěch Michelettiho přitom hraje absolutní odpor mezinárodního společenství. Žádná země světa dosud nového honduraského prezidenta neuznala. Ani Spojené státy. Zmocněnec Washingtonu pro Latinskou Ameriku, Arturo Valenzuela státní převrat odsoudil a řekl, že „ačkoli měl Honduras vážné problémy, řešením nebylo vojenské odstavení prezidenta“.

V minulém deníčku jsem předpovídal, že malá středoamerická země se v mezinárodní izolaci dlouho udržet nemůže. Micheletti přesto zatím odolává. Teď se zdá, že efektivní tlak na vládu vzniklou z převratu může vyvolat kombinace hospodářských sankcí a masových manifestací za návrat Zelayi. Obojí se už začíná dít. Světová banka a Meziamerická rozvojová banka už přestaly Tegucigalpě poskytovat potřebné úvěry. Sankce chystá i Organizace amerických států a Venezuela zastavila dodávky ropy.

Jak dlouho může takové situaci čelit honduraské hospodářství? V tom se odhady různí. Vezmeme-li v úvahu, že jen Meziamerická rozvojová banka má v Hondurasu projekty s půjčkami v hodnotě 200 miliónů dolarů ročně, a že na nich závisí ekonomická situace velké části chudých obyvatel země (asi polovina z celkového počtu sedmi miliónů), zdálo by se, že by se nová, státním převratem ustavená, honduraská vláda měla velmi brzy dostat do vážných problémů. Jiní odborníci naopak předpovídají, že země může v této situaci přežít i tři nebo čtyři měsíce. Otázkou je, zda se ale mezitím nepřidají další sankce.    

K dohodě obou znepřátelených táborů v Hondurasu asi jen tak nedojde. V zemi už se také objevily i některé nové kompromisní návrhy a varianty. Jednou z nich je možnost uspořádání předčasných voleb (současný Zelayův mandát by měl vypršet v příštím roce). Předčasné volby by se podle některých názorů mohly v Hondurasu konat letos v listopadu a nový prezident by byl uveden do funkce v lednu příštího roku.

Otázkou ale zůstává, co by se dělo až do konání předčasných voleb. Kdo by strádal nejvíce je celkem nasnadě - nejchudší vrstvy obyvatel. Jak silný bude tlak mezinárodní veřejnosti na vládu Michelettiho přitom nebude důležité jen pro nadcházející dny a měsíce ve středoamerické zemi, ale i jako případný precedens pro celou Latinskou Ameriku do budoucnosti.

Manuel Zelaya
Manuel Zelaya
Více fotek
  • Manuel Zelaya autor: Alex Brandon, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97400.jpg
  • Nově dosazený prezident Hondurasu Roberto Micheletti autor: ČT24, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/957/95688.jpg