Kapitola 8 - Nutkavý špion mezi Bondem a Cimrmanem

Úchylný člověk s melodramatickými sklony, podobný herci Genu Hackmanovi – charakterizoval ho Post. Jmenoval se Howard Hunt, byl Nixonovým poradcem a najal čtyři z pěti kubánských emigrantů, jejichž zatčení při vloupání do Watergate pak pozoroval ze sousední budovy. A právě z jeho telefonního čísla v jejich diářích policisté vyčetli spojení akce s prezidentem. Watergate byla ale jen nejznámějším případem v Huntově kariéře, do níž se vešly i kousky jako vloupání do think tanku neziskové veřejné politické organizace Brookings Institution ve Washingtonu (respektovaná instituce, kde 9. února 2009 vystoupil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg), jejíž ostrahu Hunt zaměstnal zápalnou bombou. Snažil se také zfalšovat telegramy ministerstva zahraničí, aby z nich plynulo, že prezident Kennedy byl v listopadu 1963 zapleten do atentátu na jihovietnamského prezidenta Diema.

Zdroj: www.spartacus.schoolnet.co.u Autor: ČT24

Everette Howard Hunt

9. 10. 1918 – 23. 1. 2007

Jedenadvacet let působil u CIA: v roce 1954 pomáhal svrhnout prezidenta Guatemaly Jacobo Arbenze Guzmána, jako šéf buňky v Mexico City dostával do novin pomluvy o politicích, kteří byli v americké nemilosti, a v roce 1961 řídil skupinu kubánských emigrantů při pokusu o svržení Fidela Castra. Tehdy se potkal s Bernardem Barkerem, Virgilio Gonzalezem, Eugenio Martinezem a Frankem Sturgisem, které pak získal pro tajnou skupinu Instalatérů (Plumbers) – měla ucpávat díry, jimiž unikaly informace nebezpečné Nixonově vládě. Jejím prvním úkolem bylo vloupání v Los Angeles v září 1971. Cíl: získat kompromitující materiály proti analytikovi Danielu Ellsbergovi, který poskytl tisku tajné informace o americké vojenské pozici ve vietnamské válce (viz kapitola 7 Ellsbergate). Šéf akce Hunt si tam neváhal nasadit červenou paruku a použít zařízení měnící způsob chůze.

Za tři čtvrtě roku následovalo Watergate: „Hledali jsme tam totéž, co dnes každý výbor Kongresu. Důkazy, že demokraté dostávají nezákonně peníze ze zahraničí,“ řekl Hunt v roce 1997 Miami Herald. "Měli jsme náznaky, že Vietnamci a Castro nezákonně přispívají ústředí Demokratické strany. Šlo o to, podívat se do jejich záznamů a pořídit snímky. Nebyl to zvlášť obtížný úkol. Dělal jsem takové věci léta – třeba tajné noční návštěvy na velvyslanectvích. Tentokrát jsem jen neměl schopný tým."

Na tajně pořízeném záznamu z března 1973 (jeden z klíčových důkazů nezákonného krytí watergateského skandálu), říká poradce Dean Nixonovi: „Hunt nás vydírá, chce dalších dvaasedmdesát tisíc dolarů na osobní náklady a padesát tisíc pro obhájce.“ Nixon reaguje: „Jestli ty peníze potřebuješ, myslím, že bys je mohl dostat… Nebude to hračka, ale myslím, že to půjde.“

Kvůli Watergate strávil Hunt dva a tři čtvrtě roku za mřížemi. Vůči Nixonovi, který ho v tom nechal, zahořkl. Se žádostí o milost neuspěl ani u Ronalda Reagana – ten ji zamítl v roce 1983.

Hunt, který se narodil v Hamburgu (New York), absolvoval v roce 1940 Brownovu univerzitu a od následujícího roku byl důstojníkem námořní zálohy. Až do nástupu k dělostřelcům na torpédoborci psal do časopisu Life. Po válce působil jako scenárista s grantem od Guggenheimovy nadace a pak nastoupil do Úřadu strategických služeb, který se v roce 1949 transformoval na Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Z ní odešel v roce 1970, protože „jsem zjistil, že je zamořená demokraty“ – jak v roce 2004 řekl časopisu Slate. Jiný pohled: Tad Szulc, bývalý reportér The New York Times, napsal v knize Nutkavý špión: Podivná kariéra E. Howarda Hunta (Compulsive Spy: The Strange Career of E. Howard Hunt, 1974), že Hunt byl u CIA nízká šarže a nadřízení ani kolegové si ho necenili.

Napsal přes osmdesát špionážních románů a thrillerů, obvykle pod pseudonymy. Do jedné z postav jménem Peter Ward vložil zřetelné vlastní rysy: je z Washingtonu, studuje na Brownově univerzitě a je tajným agentem s talentem pro život na vysoké noze. Huntovi ovšem v roce 1997 nezbylo, než vyhlásit osobní bankrot – podle něj kvůli pokutám za Watergate a nákladům na právníky. O šestnáct let dříve sice vysoudil 650 tisíc dolarů, když se ohradil proti informaci v tisku, že byl zapleten do atentátu na prezidenta Kennedyho, podle konečného rozsudku ale nedostal nic.

V posledních pěti letech života přišel kvůli arterioskleróze o nohu, potýkal se s lymfomem čelisti a pohyboval se jen na vozíku. Jeho první žena Dorothy zahynula 8. prosince 1972 při katastrofě letu 533 společnosti United Airlines v Chicagu. Kongres, FBI ani Národní úřad pro dopravní bezpečnost neobjevily nic, co by nasvědčovalo, že havárie nebyla náhodná. Přes deset tisíc dolarů, které se našly v kabelce Huntovy mrtvé ženy, se pokládá za část peněz za jeho mlčení o angažmá Bílého domu ve Watergate.

Hunt zemřel v nemocnici v Miami 23. ledna 2007. Pozůstalými byli jeho druhá žena Laura, se kterou žil přes třicet let, a šest dětí.


Stáhněte si grafické přehledy nejdůležitějších aspektů aféry Watergate:

Vrátit se na předchozí kapitolu
Pokračovat na další kapitolu

WATERGATE: Propojení - zneužití - krytí: Návod k použití
WATERGATE: Propojení - zneužití - krytí: Návod k použití
Více fotek
  • WATERGATE: Propojení - zneužití - krytí: Návod k použití autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1028/102741.jpg
  • Howard Hunt autor: ČT24, zdroj: www.greatdreams.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1056/105543.jpg