S pihami na kráse aneb Když se všechno vykecá

Z hlediska konečného dopadu té události jde o trivialitu. Přesto však stojí za zamyšlení. O více než hodinu dříve, než Ústavní soud oznámil svůj nález ve věci ústavní stížnosti poslance Melčáka, se ve 14:41 v on-line reportáži zpravodajského serveru Novinky.cz objevila zpráva:

"14:41: Ústavní soud podle informací Práva vyhověl stížnosti poslance Miloše Melčáka na ústavní zákon o jednorázovém zkrácení volebního období sněmovny. Znamená to, že se předčasné volby ve dnech 9. a 10. října konat nebudou."

Ve 14:46 se zpráva jako „neoficiální informace listu Právo“ dostává na server idnes.cz. Ve 14:55 ji svým čtenářům s jistým odstupem (neoficiální, neověřené) předkládá server aktualne.cz. V 15:00 bez uvedení zdroje a s přidáním slůvka „údajně“ ji zveřejňuje on-line reportáž tyden.cz. Zprávu z Novinek převzala také ČTK, která k němu připojila prohlášení generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška, jenž informaci označil za spekulaci. Nicméně její pravdivost se krátce poté potvrdila oficiálním vyhlášením nálezu ÚS v 16 hodin.

O tom, jak informace unikla, panují dohady. Soudci odmítají možnost indiskrece z vlastních řad. Někteří (předseda Pavel Rychetský, soudce-zpravodaj Pavel Holländer) únik vysvětlují předvídatelností rozhodnutí na základě zvolených procedur. Místopředsedkyně Eliška Wagnerová naznačila možnost odposlechu. Novinky.cz kontrovaly článkem "Právo a Novinky soudce neodposlouchávaly„, ve kterém se uvádí: “Nebyla v tom ovšem ani technika, ani pouhá dedukce. Byl to informovaný zdroj, který Právo nemůže prozradit."

Jako novinář bych měl být na pohotovost svých kolegů pyšný. Jako občan jsem z toho spíše smutný. Byl bych nerad, kdyby se instituce, jakou je Ústavní soud, zařadila do ranku těch nižších orgánů veřejné správy, ve kterých „se všechno vykecá“. Protože když unikne informace, může uniknout také spis, nebo se také z toho spisu může cokoli účelově ztratit – takových případů bylo v minulosti dost a dost.

Nejsa právník, zdržuji se komentářů rozhodnutí Ústavního soudu. Jako občan ho v zásadě vítám a na svém me-zinu Louč jsem ho komentoval slovy: „Osobně si myslím, že tu lekci ÚS politikům jednou musel dát. Ale nevím, proč právě teď.“ Ale jak už jsem napsal, rozhodnutí respektuji. Jenom ty pihy na kráse mně jako občanovi vadí. Únik informací je jednou z nich.

Jinou bylo dotazování ústavní soudkyně Elišky Wagnerové, kterého si kriticky povšimli zatím jen dva komentátoři – Martin Hekrdla v Právu a David Klimeš v E15. Klimeš zde napsal: „Totálně politicky aktivistický výslech předvedla místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. Ta nejspíš zapomněla, že věc má posuzovat dle Ústavy ČR, a ne dle svých politických sympatií.“

Ne, že bych se chtěl zastávat místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka – to grilování ze strany soudců si asi zasloužil. Jenomže když se místopředsedkyně ÚS na něj začala obracet jako na představitele jedné politické strany a nikoliv jako na reprezentanta celé sněmovny, pak moje představa o politicky neutrálních ústavních soudcích, chirurgicky čistě oddělujících svůj osobní názor od právních analýz, začala dostávat vážné trhliny. David Klimeš označil Wagnerové poznámky za „vhodné na občanský komentář, ale příliš nesouvisející s českým ústavním právem (v Německu se o to ústava zajímá, ale Wagnerová zřejmě zapomněla, že už se z tamní emigrace vrátila).“

Tím více je třeba ocenit Přemysla Sobotku, který se nenechal politickou diskusí vmanipulovat do role stranického funkcionáře, a po celou dobu zůstal důstojným reprezentantem zájmů a stanovisek celého Senátu.

Někdy bych se rád zeptal odborníků, zda má předseda ÚS Pavel Rychetský skutečně pravdu, když prohlašuje, že rychlost, s jakou byl nucen náš Ústavní soud rozhodovat, nemá ve světě obdoby. Jako právnický laik chápu, že Nejvyšší soud USA je čímsi jiným, než jsou evropské ústavní soudy. Ale vzpomínám si, že když tady v 70. letech byla v souvislosti s aférou Pentagonských dokumentů ohrožena svoboda tisku (nedílná součást demokracie, podobně jako svobodné volby), Nejvyšší soud USA byl schopen přijmout rozhodnutí v průběhu pěti dnů. Kdysi jsem o tom přednášel svým studentům.

Pavel Holländer
Pavel Holländer
Více fotek
  • Pavel Holländer autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1103/110205.jpg
  • Eliška Wagnerová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/241/24043.jpg
  • Ústavní soud autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1103/110223.jpg