Jiří Paroubek ve své nové knize Jaký opravdu je poodkryl své nitro – třeba že se mu líbí hroch, protože s ním není legrace, nebo že by rád zašel se svým historickým rivalem Mirkem Topolánkem na pivo. To je samozřejmě výzva sloupkařově fantazii: jak by to asi tak mohlo v restauraci U Hrocha vypadat?
Na pivku U Hrocha
Předseda ODS: Dvě pivka, šéfe!
Předseda ČSSD: Jestli dovolíte, pane předsedo, ČSSD je suverénní strana, která nehodlá ustupovat nějakým ultimátům ODS. Objednám proto sám: dvakrát, Jarouši! A dvakrát nakládanej hermelín. My nejsme stranou rolls royců a pětihvězdičkových hotelů.
Předseda ODS: O čem jste chtěl mluvit, že jste mě sem tak najednou vytáhl?
Předseda ČSSD: Tak podívejte, v politice podle průzkumů tak jako tak končíte, tak jsem vás chtěl poznat jako normálního člověka.
Topolánek: Já jsem tak rád, že už tohle nemusím poslouchat ve sněmovně…
Paroubek: Vidím, že jste nervózní, tak možná byste se měl na chvíli uvolnit, na mě třeba lidé oceňují, že jsem naprosto uvolněný a přirozený…
Topolánek: Tak jo. Bychom si teda mohli tykat, cype. Já jsem Mirek. Dvě vodky na mě!
Paroubek: Já jsem Jirka. Ty vodky ještě jednou dokola! Poslouchej, už jsem se tě chtěl dlouho zeptat: jaký to je, bejt premiér s miminem doma?
Mirek: No to tě vůbec nemusí zajímat, muhahahá… Hele, děsný, děsný. Furt to řve, nevyspíš se, přebalování, pak zas rostou zuby… Ale zase ty malý ručičky, když tě to chytne takhle za ty prstíčky… A víš, co je dobrý? Dyť já si takhle nedávno hrál s vlastní vnučkou.
Jirka: No to já taky. A víš co? Dvě piva a dvě vodky na Nicolase a Margaritu!
Mirek: Moje řeč! Hezký jména jsme vybrali.
Jirka: Mirku, Mirku, poslouchej, ale opravdu: Že už se na mě nezlobíš za ten březen, viď? Hele, dyť já vůbec nevěděl, že to vyjde, hehe.
Mirek: Jiřiku, vůbec, mě už to stejně nebavilo. Ten ten Sa-kor-zi, Sako… no prostě ten mrňavej Francouz, dyť to je jak Bém. Znáš Béma?
Jirka: Ne, vůbec. A Janouška už vůbec ne.
Mirek: Hehehe.
Jirka: Ježiš, to je hodin, to zas bude řečí. Já asi budu muset jít. Hele, musíme si zavolat a zajít znova. A vem Mirka Kalouska, ten prej umí zabrat, hehe. Jééé, promiň, já si zapomněl peníze, nevadí, že to pro dnešek vemeš, Mirečku?
Mirek: Hele, já nemam taky ani floka. Co s tim budem dělat?
Jirka: No coby, co… Máš číslo na Janotu?