Turecko v rukou cizinců

Když se procházíte v Karlových Varech, váháte, jestli jste pořád v České republice, nebo jste se nějakým omylem ocitli v Rusku. Podobné je to v Antalyi v Turecku. Ruština tu zní ze všech stran, nápisů v azbuce tu zatím sice tolik není, ale občas na ně člověk narazí. Nejvíc Rusů je samozřejmě v okolí hotelů, protože právě Rusové sem jezdí rádi za poměrně levnou dovolenou.

Nejeden český turista pak odjíždí docela otráven se zážitkem věčně opilých Rusů, kteří se na pláži nebo u bazénu nechovají zrovna nejlépe. Rusům se ale celkem rychle přizpůsobili zdejší restauratéři a prodejci v ulicích. Pokaždé, když okolo nich procházím a mluvím česky, reagují na mě rusky. Inu, slovansky znějící jazyk je pro ně jednou provždy ruština. Nemusím snad ani dodávat, jak to někdy obtěžuje.

Rusů v posledních letech opravdu přibylo, spousta ruských žen se do Antalye vdává a začíná tu nový život. Jedou často za lepším počasím a dobrodružstvím a už tu zůstanou. Nárůst Rusů potvrzují i slova učitelky turečtiny Güzin, která pracuje pro státní jazykovou školu: „Když jsem začínala před dvaceti lety, tak většinu mé třídy tvořili Němci, tehdy tady byl obrovský příliv německých turistů. Teď můžu upřímně říct, že většinu tvoří ruské ženy.“ A já jen potvrzuji, i v mé turecké třídě byla většina Rusek. Dostaly se sem různě. Většina kvůli tureckému příteli, ale mám i kamarádku, která se sem přestěhovala v pětačtyřiceti letech. V Rusku jí zemřel manžel a ona se rozhodla začít nový život. V Antalyi koupila byt, chodí na turečtinu a v budoucnu chce začít podnikat. Rusové se tu pomalu mohou cítit jako doma, protože občas sem přijede nějaká ruská zpěvačka, nedávno zde proběhl ruský kulturní festival a je tu i několik ruských restaurací.

Antalye ale není jediným tureckým městem, které se mění před očima vlivem zahraničních turistů. Nedaleké Alanyi se dodnes přezdívá turecké Německo a smažený řízek se tu stal běžnou součástí jídelníčku. Ve městě Kaš na jihozápadě země jsem se zase při procházce křivolakými starými uličkami divila, že některé bary tu vypadají jako ty v Londýně, což v Turecku opravdu nebývá často k vidění. Až večer nad půllitrem piva v jedné takové místní hospodě mi to došlo. Tady ve městě Kaš zase vládnou Britové. Podnikají ale trošku jinou turistiku. Většinou starší Britové si v přímořském městě kupují nemovitosti a tráví v něm většinu léta. S městem a místními tak navazují mnohem užší vztah a z tureckého města se pro ně stává nový domov.

Zaslechla jsem rozhovor takových dvou asi pětapadesátiletých Britek, které si nemohly Turecko vynachválit. „Já jsem tady před několika lety koupila byt a od té doby se sem každé léto vracím. Je tu úžasně, nemyslíte?“ otáčí se ke druhému stolu, u kterého sedí stejně starý a stejně nadšený britský pár. Její manžel je policista. Aniž bych se ptala, dozvídám se to od majitele hospody, který snad zná osobně každého hosta. Mladý Turek mluví anglicky i německy. I díky tomu se to v jeho hospodě cizinci ze západní Evropy jen hemží.

Pokud si stále někdo představuje Turecko jako zemi konzervativní, kde by se turisté báli vyjít večer do ulic, tak právě město Kaš takové představy vyvrací. Přístavní město postavené v kopci má výjimečnou atmosféru. Nejen kvůli tomu, že se nachází na poloostrově, ale i kvůli tomu, že z něj dohlédnete na velmi blízký řecký ostrov. V ulicích tak často narazíte i na jejich řecké sousedy, kteří sem pravidelně přijíždějí hlavně kvůli proslulým tureckým farmářským trhům. I do Turecka (nebo alespoň do jeho západní části) ve velkém vtrhla globalizace.

Ruský festival v Antalyi
Ruský festival v Antalyi
Více fotek
  • Ruský festival v Antalyi autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1803/180296.jpg
  • Ruský folklor ovládnul Antalyi autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1803/180298.jpg
  • Turisté v ulicích města Kas autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1803/180299.jpg