Filmaři už to vědí – láska přichází v pátek. Letos už poosmnácté bude poslední srpnový pátek začátkem krásné přehlídky filmů o lásce – MFF Láska je bláznovství v bulharské Varně. Zúčastní se ho filmy z 20 zemí, přes 200 hostů, tradičně přijede kromě tvůrců slavných jmen i mnoho mladých herců a režisérů. 2. září udělí mezinárodní porota mimo jiné i hlavní cenu festivalu, Zlatou Afrodité, kterou zatím jako poslední loni získal film íránského režiséra Mohameda Rezy Araba Last Queen of the Earth. Prvním bylo v roce 1993 australské Tančící srdce Baze Lurmana. A dva roky po sobě, 2002 a 2003 putovala tato cena i k nám do Čech, za Tmavomodrý svět Jana Svěráka a za Pelíšky Jana Hřebejka. Mezi hosty festivalu byli kromě plejády bulharských herců a filmařů i Jiří Menzel, Krzysztof Zanussi, Elem Klimov, Vladimir Motyl, Jean–Loup Hubert a mnoho dalších.
Láska přichází v pátek aneb Děti zachránily festival
Festival Láska je bláznovství se zrodil v roce 1993, kdy z bulharského filmového života vymizely všechny místní velké přehlídky, kdy se země potýkala s rychle stoupající inflací a kdy to vypadalo, že zorganizovat takovou akci a hlavně počítat s tím, že se promění v letitou tradici, je přinejmenším naivní, ne–li sebevražedné. Je–li ovšem láska bláznovstvím – a taky všechny naděje, radosti i strasti, které přináší – proč to nerisknout? Festivalové a kongresové centrum v hlavním městě bulharského černomořského pobřeží si na toto všechno trouflo. A teď už festival aspiruje na zařazení do kategorií A a B.
Finanční prostředky byly vždy od sponzorů, dnes je jich sice přes 100, ale při všeobecné krizi těchto let nebylo jednoduché zajistit chod festivalu ani loni. Letos, v Roce bulharského kina, to bylo ještě napínavější. Na první předfestivalové tiskovce v červnu bylo stoprocentně jasné „jen“ finanční zajištění pobytu účastníků a doprava filmů.
„My neděláme festival díky penězům, ale díky přátelům,“ říká ředitel centra i festivalu Ilija Raev. Zní to jako fráze, ale něco na tom bude. Protože 18. běh filmového bláznovství lásky z velké části umožnily … děti! 16. června měli žáci varenské Národní umělecké školy Dobriho Christova dobročinný koncert „Uchovejme pro Varnu MFF Láska je blaznovství“. Z jeviště zněla vážná hudba, populární, lidová, jazz, instrumentály i zpěv, baletilo se na něm, vše sólově, orchestrálně i sborově.
Varenci (nebo libozvučněji bulharsky Varnenci) mají obecně své město rádi a jsou na něj pyšní. V létě se Varna mění v bulharskou metropoli, i o prázdninách žije rušným kulturním životem (Týden moře, Álej knihy s desítkami nakladatelství, mezinárodní folklórní festival, velmi prestižní mezinárodní baletní soutěž, týden brazilské kultury, pravidelné koncerty a taneční vystoupení různého typu atd.), ráda by se stala Evropským městem kultury 2019. Takže výzva dětí, aby každý věnoval alespoň 1 lev (0,50 EUR), jistě oslovila hodně lidí. Každopádně byl výtěžek z koncertu jedním z hlavních pilířů finanční přípravy festivalu. Tradičními partnery – nejen finančními – jsou i Bulharská národní filmotéka (filmový archiv) a zahraniční kulturní centra, případně velvyslanectví, letos jmenovitě Francouzský institut, Alliance Francaise, ruský konzulát, Europa Cinemas.
Na letošním festivalu bude všem představena 7 filmy slovenská kinematografie.
Mimo soutěžní program proběhnou filmové přehlídky Světová kinematografie, Nová generace režisérů, Čechov v ruské kinematografii (k 130. výročí spisovatelova narození), Cena míru (k 65. výročí od konce 2. světové války), Valeri Petrov 90letý (bulharský spisovatel, básník, scenárista), Georgi Čerkelov 80letý (přední bulharský herec).
Celkem se promítne asi 56 filmů z Argentiny, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky (koprodukční Lištičky), Finska, Francie, Itálie, Íránu, Irska, Maďarska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Španělska, Švědska, Turecka, USA. Na všechna bulharská a ruská promítání mimo soutež je vstup zdarma (což je specialita varenského kulturního léta – mnoho kulturních akcí je tu díky organizátorům, sponzorům či radnici zdarma, aby tam mohl každý).
A po rudém koberci projdou letos kromě slavných filmových tvůrců i děti – ty, co z lásky ke svému městu a k umění nabídly velkému filmovému bláznovství pomocnou ruku.