Kapitola 12 - Města, městečka a místa k zastavení (část 2.)

Corleone,  město mafie (bývalé)

Řekne-li se Sicílie, první, co se každému vybaví, je mafie. Budete-li se po této organizaci pídit, zjistíte, že je a není. Ačkoli vám místní lidé s velkým nasazením a přesvědčivostí budou tvrdit, že mafie na Sicílii už neexistuje, podíváte-li se na titulky novin, zjistíte, že mafie na Sicílie byla, je a bohužel bude. Je ale také pravdou, že během poválečných let a zvláště v posledních třiceti letech prošla obrovskou transformací a z převážně vesnické organizace, kdy sehrávala jakousi roli prostředníka mezi státem a nespokojeným, zbídačelým občanem, se změnila na aktivní zločinecký spolek zabývající se pašováním drog, hazardem či prostitucí. Prorostla i do státní správy a bohatne ze státních zakázek ve stavebnictví, obchodu s nemovitostmi, v odvozu odpadků a podobně.

V novinách jsem se dočetla, že na Sicílii platí až 80 procent podnikatelů a obchodníků tzv. výpalné výběrčímu, kterému se říká pizzo. V Palermu podnikatelé platí 200 až 500 eur za den, v Neapoli okolo 200 eur a například trhovci platí 5 až 10 eur za den. V seriozních novinách Giornale di Sicilia vyšla dokonce přehledná tabulka, kde se udává, že roční obrat mafie činí kolem 75 miliard eur. Každý den prý projde rukama mafie zhruba 200 milionů eur, z čehož jí za prsty zůstane 80 milionů.

Když jsem se ale na tuto skutečnost zeptala místních malých obchodníků, vždy jsem dostala stejnou odpověď: „Mafie byla dřív, dnes ne, a pokud ano, tak jen ve velkých městech. Tady na vesnici nikdo výpalné platit nemusí.“

Je samozřejmé, že nikdo (a zvláště na Sicílii) se jen tak nepřizná k tomu, že by platil a tím podporoval mafii nebo, nedej bože, že by sám byl aktivním členem. Když se ale v rozhovoru dostaneme z osobní roviny na obecnou, zjeví se mafie v plné své kráse a síle.

Čas od času se zvedne vlna odporu a nastanou zatýkání a procesy, ale výsledky nebývají příliš přesvědčivé. Před časem bylo odstartováno velké tažení proti mafii dopadením Bernarda Provenzana, tři měsíce plnily zprávy o dalších zatčených titulní stránky novin. Na podzim se však už objevovaly jen sporadické noticky o tom, že sestra Provenzana mu do vězení přinesla vlastnoručně upletený svetr.

Jako turista nebo přechodně pobývající občan na Sicílii nemáte šanci se s mafií dostat do kontaktu a není čeho se obávat.

Sicilie
Sicilie

Mario Puzzo svou mafiánskou ságu situoval v sicilské části právě do tohoto města. Dnes nechvalně známou historii připomínají (veřejně) fotky z filmového Kmotra v baru na náměstí a několik turistů, kteří v horském městečku marně hledají stopy minulosti. Dnešní mafiáni se ale pohybují po jiných chodnících, těžko je potkáte (a rozeznáte). Přesto barvitost příběhu a jeho filmové zpracování lákají k návštěvě města zasazeného do sicilských kopců asi tak 60 kilometrů od Palerma. Ovšem návštěvníky přivítá ospalé místo, ve kterém zajímavosti nutno hledat nebo rovnou vyrábět.

Pomalu plížící se nudu nezažene ani návštěva městského muzea, kde si lze prohlédnout sbírku místních vykopávek a minerálů. O něco zajímavější je návštěva muzea etnografického, ovšem ani ne tak kvůli expozici, která spíše než historii připomíná vetešnictví, jako kvůli průvodci. Aby bylo možné si muzeum prohlédnout, musí se nejdříve zazvonit u vedlejších dveří. Potom vám překvapený, leč ochotný kustód odemkne a provede čtyřmi místnostmi muzea. V první z nich jsou mírně se již odlepující dobové fotografie, ve druhé staré stroje, nástroje a nádoby evokují bývalá řemesla a ve zbývajících dvou si je možné připomenout, jak se dříve bydlívalo. Žádoucí překvapení se dostaví, až pokud vás kustod pozve do svých soukromých komnat, které se nacházejí v druhé půli stejného domu. Nevěřícně zíráte na přepychové starožitné vybavení obrovských místností, o koupelně se zapuštěnou vanou nemluvě. Pochopíte až v okamžiku, kdy se dozvíte, že kustod je zároveň váženým místním farářem, který spravuje dva největší kostely ve městě a je placen církví.

V těsné blízkosti budovy skrývající tak odlišné dva světy se tyčí skála, kde existuje svět třetí. Na její plošině, ve staré budově, v níž byl původně žalář, se usadil řád žebrajících mnichů, z nichž vždy jeden chodí bos z jednoho konce města na druhý, žebrá a utěšuje své spoluobčany. V současné době tam v odloučenosti žije prý celkem pět bratrů.

Se slovy mafie, mafióso, boss i padrino se ovšem při návštěvě Corleone stejně setkáte při každém rozhovoru. Většinou s tím začnou místní sami, když přesvědčují hosty, že tato historie je už dávno minulostí. A městečko se snaží aktivně svou neblahou image vylepšit. Nějakou chytrou hlavu například napadlo uspořádat zde mezinárodní svatbu, čímž se veřejnosti dá jasně najevo, že Corleone je tolerantní, otevřené město, kterého se není třeba obávat. První, komu se tato čest dostala, byla dánská dvojice doprovázena dvaceti dánskými novináři a dánským konzulem, která podstoupila svatební obřad, slavnostní oběd, pak zasadila strom a odjela. Od té doby se tu každý rok odehraje několik takových mezinárodních obřadů.

Nicméně nad veškerou snahou o novou tvář města stále vítězí slavný Kmotr, podporován vždy nějakým novým zatčením.Vvždyť také nejvyššího mafiánského bosse Bernarda Provenzana po třiceti letech hledání nakonec dopadli právě v Corleone.

Marzamemi s atmosférou spaghetti westernů

Hledali jsme nějaké pěkné místo u moře a zaujalo nás zajímavé jméno na mapě – Marzamemi. Když jsme složitě prokličkovali po cestách mezi sady a skleníky, náhle jsme se ocitli v Mexiku. Jediná silnice byla lemovaná obrovskými prodejními halami, jež připomínaly slavnou, leč dávno zašlou éru hlučného přístavu. Uvnitř se však dosud prodávají různé produkty z tuňáků, v místě ulovených a ručně zpracovaných.

Ovšem zážitek, který nemá obdoby, na nás čekal, když jsme došli na opuštěné staré arabské tržiště. Rozlehlé, vydlážděné náměstí, vybílené sluncem, s chátrajícími paláci a kostely na nás dýchlo nezaměnitelnou atmosférou, jež vyprovokovala v naší mysli sled obrazů ze spaghetti westernů, které tak úchvatně natočil filmový mág Serggio Leone.

Marsala, město Marsaly

Pokud už budete mít plné zuby věčného chození z kopce do kopce a zatoužíte po změně, doporučuji přemístit se na západní pobřeží ostrova. Hornatá krajina zde náhle přechází do úplné roviny a vy pochopíte, že krasavice jménem Sicílie má ve své garderobě schováno ještě mnoho převleků. Trinakria odhaluje svou třetí nožičku s odvahou a opět působivě. Jste rázem zase jakoby úplně někde jinde, v jiné zemi.

Rovina, kam se podíváš, zelené sady, zarovnaná pole a města s pravoúhlými ulicemi. Předcházející zmatek se mění na nezvyklý pořádek. Poslední zbytky neuspořádanosti zachytíte ještě v přístavech, ale vejdete-li například do města Marsala, váš zážitek se po chvíli může proměnit v pocit počínající nudnosti.

Ještě že Marsala má Marsalu. Dezertní víno, zde vyráběné v nespočetných variantách, má okouzlující dar jakýkoli náznak vkrádající se nudy spolehlivě zahnat. Marsalská obměna portského, kterou sem deportoval pochopitelně Angličan v 19. století, se při procházce městem ochutnává na každém rohu, a když se po nějaké té hodince vymotáte zpoza hradeb ven, jasně víte, že přijedete znovu, abyste Marsale připili Marsalou.

Moře a pláže

Kromě vyhlášených památek z dob Řeků a Římanů či monumentálních staveb pozdějšího baroka, nabízí Sicílie nádhernou krajinu, která mě opravdu uchvacuje. Ale pokud se přímořského, tedy plážového života týká, od ostatního světa se zase až tak neodlišuje.

Pohled z Massimova baru na západ slunce
Pohled z Massimova baru na západ slunce

Slunce, moře, pláže, deštníky, lehátka a na nich plážoví povaleči. Pro letní hosty jsou připraveny apartmány a poněkud od pláží vzdálené hotely. U samotného moře pak pro občerstvení a zábavu fungují dřevěné bary-kiosky. Každý z nich je jiný a majitelé se snaží nalákat hosty originální architekturou i hudbou. Jeden se tváří jako africká chýše a specializuje se na world musik, druhý vypadá jako ponorka a láká na hlasité duc-duc-duc, třetí vsadil na vizáž prosté, dřevěné chajdy, a sází na domácí pop atd. My jsme si po předchozím důkladném zkoumání vybrali celkem nenápadný kiosk, který sice nijak neuchvacoval nápaditým designem, ale zato oplýval příjemnou atmosférou, kterou mu dodával jeho majitel Massimo.

Je pravdou, že jsme poctivě objeli všechny pláže v dosahu, našli ty populární, narvané lidmi, kteří chtěli být viděni a vidět, jakož i ty těžko dostupné, tudíž skoro opuštěné, ale nakonec jsme se vždy pokorně vrátili pod chápající Massimovy křídla. Jeho výběr muziky totiž velmi dobře doplňoval naše letní rozpoložení, kolikrát jsme tam zůstali, i když všichni už odešli a blaženě poslouchali trubku Luise Armstronga nebo drsňácký chraplák Toma Waitse a blaženě zírali přes mírné vlnky na západ slunce.

Letní jam s Massimem za klávesami
Letní jam s Massimem za klávesami
Více fotek
  • Letní jam s Massimem za klávesami autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2732/273133.jpg
  • Před večeří v baru u Massima autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2732/273131.jpg
  • Saxofonistka Julie v letním rozpoložení autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2732/273130.jpg
  • Sicílie / Etna za svítání autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2732/273137.jpg

Až jednoho dne Massimo vytáhl klávesy a začal preludovat sám. Pochopili jsme, že jeho citlivý hudební výběr vycházel z muzikantského srdce a přitulili jsme se ještě víc. V našem středu se náhodou vyskytovala i saxofonistka Julie, které ochotný Massimo kdesi vyhrabal stařičký saxík a rozjel se letní plážový jam, jak se patří. Kde se vzal, tu se vzal další saxofonista, tentokrát z italské provenience a už to nezadržitelně jelo vpřed. Massimo přivolal pomocníky, kteří připravili večeři obsahující všechny možné sicilské chutě a my odcházeli k ránu s pocitem, že jsme prožili nádhernou prázdninovou letní noc, na kterou budeme rádi vzpomínat.

1234
Corleone kdysi
Corleone kdysi
Více fotek
  • Corleone kdysi autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/941/94004.jpg
  • Corleone dnes autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/940/94000.jpg
  • Corleone - z filmu Kmotr žijí všichni místní podnikatelé autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192262.jpg
  • Corleone - z filmu Kmotr žijí všichni místní podnikatelé autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192263.jpg
  • Corleone - z filmu Kmotr žijí všichni místní podnikatelé autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192264.jpg
  • Marzamemi - skoro jako ve spaghetti westernu autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192276.jpg
  • Marzamemi - prodejní haly autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192271.jpg
  • Marzamemi - bývalé tržiště autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192273.jpg
  • Marzamemi - bývalé tržiště autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192274.jpg
  • Marsala - historické centrum za hradbami autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192277.jpg
  • Marsala - zde se pije Marsala autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192278.jpg
  • Castellammare del Golfo - severní pobřeží ostrova autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192299.jpg
  • Pseudobarokní bar lehl jednoho dne popelem autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1923/192298.jpg