Gymnastika a plastická chirurgie v politice

Kampaň před komunálními volbami připomíná televizní soutěž v proměnách tváře. Ve zvláštní reality show, probíhající najednou na všech komunikačních kanálech, v médiích i na ulicích, se neproměňují vrásky, nosy, ústa či oči jednotlivých obličejů, nýbrž tváře celých stran. ODS a ČSSD, dva nesmiřitelní nepřátelé minulosti, se snaží přesvědčit voliče, že jsou, čtvrt roku po volbách, už úplně jiné. Sledujeme zrození voličsky přátelských stran, kterým najednou jde o ekologii, urbanismus, kulturu (včetně té politické), zkrátka o dobrý život, na který jejich dřívější lídři pro samou nenávist a zaťatost ve vážném boji o peníze zapomínali.

Efekt povrchu

Tak rychlé proměně, během níž se mimo jiné bývalí odpůrci knihovny na Letné ve vteřině mění v nadšený fanklub „bioarchitektury“ Kaplického, se ovšem velmi těžko věří. Jak mají voliči poznat, že nejde o emotivní PR strategii, ale o skutečnou změnu? A je vůbec taková zázračná proměna možná, když základ strany dál tvoří lidé, kteří dříve mlčeli nebo mlčky podporovali poměry, před nimiž se obě nejsilnější strany nyní utíkají k novému stranickému obrazu?

Rozeznat efekt povrchu od změny nějaké podstaty je velmi těžké. povrch umí klamat, dokáže se tvářit podstatně a věrohodně. Povrch je blýskavý a  tímto mihotavým světlem se může skrývat jakýkoliv zdroj. Rozdíl mezi podstatou a povrchem, zdáním a skutečností, má dlouhou filozofickou tradici. Obvykle se přisuzuje Platónovi, který v nás navždy vytvořil dojem, že něco jako podstata existuje a že v životě jde právě o ni. Podstata jako základ filozofie a veškerého lidského života se mezitím v dějinách rozpadla a mediální prostředí dokonalo dílo zkázy, když předřadilo neuchopitelné, femérní mihotání všemu pevnému, co by se mohlo skrývat za ním. Zůstal chaos,  nejistota, zmatek. Postmoderna, řeklo by se populární nadávkou.

Přesto nejsme ztraceni. Paradoxně nám může pomoci právě zmiňovaný  Platón. Řecký filozof v dialogu Gorgias vede analogii mezi rétorikou (sofistikou) a filozofií (zákonodárstvím v metafyzickém smyslu), které se mají k sobě podobně jako kosmetika a gymnastika.

Zkouška časem

Obvykle se tato pasáž vykládá jako odkaz na podstatu (vědění, moudrost, zdatnost), kterou zakrývá nějaké zdání (zkrášlování slov a těla). Citované  místo se ale dá číst jednoduše funkčně. Jednotlivé postupy se odlišují svým efektem na tělo a duši a právě tento efekt, který zachycujeme v bláznivé  mediální hře povrchu, může být naším vodítkem při hodnocení proměny politických stran. Rozhodující roli v tom hraje čas. Čím silnější a trvalejší je  efekt daného umění (obrazu politické strany) na tělo a na duši, tím větší dopad na nás má a tím více se mu dá důvěřovat. Kosmetické změny na těle  ve zkoušce časem obstojí jednoduše méně než tvrdý gymnastický trénink, jakkoliv se plastická chirurgie (politické PR) snaží o změny dlouhodobé, v  původním záměru věčné.

Blesková proměna ODS (ale i ČSSD) je nesporně působivá, proto také podle průzkumu už vykazuje viditelný číselný zisk, ale aby se jí dalo věřit, aby nebyla jen prvotním „halóefektem“ - prchavým projevem lehkosti, s níž psychika podléhá překvapení a prvnímu dojmu ze setkání, který často zmizí tak rychle, jak přišel - musí projít zkouškou časem. Voliči si musí vyzkoušet, že nejde o žádnou kosmetiku nebo rétorické cvičení na dané téma. Vždyť právě častý průnik staré ideologické rétoriky, který je slyšet v předvolebních materiálech, volá k opatrnosti.

ODS i ČSSD zaslouží předběžné ocenění za to, že se ze strachu z dalšího voličského výprasku odhodlaly ke změně. Nemůžou ale chtít, aby nad tímto obratem od začátku všichni skákali radostí. Chce to v klidu počkat. Před  příštími volbami už  - možná - uvidíme.

(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

Jiří Dienstbier ml.
Jiří Dienstbier ml.
Více fotek
  • Jiří Dienstbier ml. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/2000/199963.jpg
  • Bohuslav Svoboda a Petr Nečas autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1944/194397.jpg