Podle průzkumu SANEP šedesát pět procent obyvatel tohoto na pohled zemského ráje, země české, je pro znovuzavedení trestu smrti. Diskuse na všech internetových stránkách, které tuto informaci přinesly, jsou zajímavé, ale mě nejvíce zaujal naléhavý vzkaz jedné paní: „Jsem ráda, že drtivá většina Čechů má zdravý rozum a je pro trest smrti…“
Dejte jim provaz - hlas „zdravého rozumu“
Milá madame má jistě silné sebevědomí, je-li přesvědčena, že jenom ti, kdo sdílejí její názor, neboť z kontextu vyplývá, že ona je příznivkyně trestu smrti, přece kdo by o sobě hlásal, že mu zdravý rozum chybí?, jsou lidé s nechorobným intelektem. Hlásím se už dlouhou dobu k těm dle oné dámy s rozumem nemocným. Jsem proti trestu smrti. Nebudu nyní vysvětlovat proč, myslím, že všechny argumenty pro i proti absolutní exekuci už byly řečeny, nic nového do této debaty nevnesu. Teď jenom záleží na každém, jaké si kdo v minulosti najde a jak si je přebere.
Pozoruhodná ovšem ve výše uvedeném průzkumu je skutečnost, že více než polovina lidí má s trestem smrti problém a zvažuje, zda by jeho zavedení bylo správné, nikoliv pro zábrany morální, ale technické – nevěří zdejší justici, má pocit, že „český právní systém není natolik vyspělý, aby mohl být nejtěžší trest zaveden hned teď“. Je to brutální soud o našich soudech. A z mnoha příkladů by se zdálo, že v lecčems oprávněný. Ovšem to bychom se zase nemohli setkávat s jednotlivými názory „Čechů se zdravým rozumem“, kteří se vyjadřují ke konkrétním případům. Bohužel, volání „smrt za smrt“ jde někdy až tak daleko, že se stává krvelačným i u dopravních nehod s tragickým koncem.
Se svérázným výkladem práva u zdravorozumných Čechů jsme se setkali například v případě nedávno ztracené Aničky. Byl zadržen podezřelý. A hned se našla řádka zamindrákovaných pašáků a pašaček (!), kteří nelenili a sdělovali obecenstvu, jakým způsobem by ho přiměli k doznání. Metody jimi nabízené by možná donutily i Jana Husa k přiznání kacířství. Soud by potom nemusel ani zasedat. U takových exemplářů si dovolím pochybovat o jejich zdravém rozumu, potažmo o jejich právu hodnotit práci justice a stejně tak zpochybňuji jejich oprávnění vyjadřovat se k existenci absolutního trestu. Podobně i u individuí, jež žádají případné potrestání zvlášť surových a deviantních zločinců způsoby, jež jednoznačně vypovídají o jejich vlastní úchylnosti nebo o hlubokém komplexu méněcennosti, ústícím v závažné mentální postižení. Připomínají mi v mnohém lidi, kteří sledovali veřejné popravy a při tom souložili či se oddávali jiným sexuálním praktikám, neboť jejich vzrušení se při pohledu na exekuci znásobovalo (viz Robert de Villeneuve: Muzeum poprav či Casanova: Paměti – uvádí Martin Monestier ve své Historii trestu smrti).
Nebo nedávný vítkovský případ. Byť mi také poněkud vadilo divadlo okolo soudu se žháři, kteří zničili život malé Natálky, jsem přesvědčen, že ti, kdo mezi lidmi nejvíc křičí o nespravedlnosti a tvrdosti rozsudku, jsou příznivci trestu smrti. Ale volali by po něm pouze byla-li by situace v opačném gardu: jiná skupina obyvatel by vystupovala v roli útočníků. Přesto by bylo dobré upozornit, že 14 % „Čechů se zdravým rozumem“ žádajících trest smrti vyžaduje ultimativní řešení u těch, kdož vraždí malé děti (ve Vítkově byl pokus o to bezesporu naplněn) a téměř u desetiny v případě teroristů (tak by se dal onen čin možná také kvalifikovat). Čímž nechci říci, že bych si něco takového u případu z Vítkova představoval jako možné, to bych musel být naprostý blb.
Nebylo by od věci kontrolně se vyptat „Čechů se zdravým rozumem“, co říkají výchovným metodám v Číně. Tam v turistickém letovisku San – ja přivedli stovky místních dětí s učiteli a před jejich očima popravili dvacet odsouzených. Osmnáct pro krádež – neboť ta škodí tamnímu turistickém ruchu – a dva pro vraždu a loupež. Pravda, Peking už zakázal veřejné popravy, ale v řadě míst Říše středu se stále praktikují. Jsou pro přihlížející děti jistě výchovné. Podívej se milý pionýre, milá pionýrko, když budeš krást, skončíš taky takhle! Dalším, řekněme vedlejším, efektem může být přesvědčení dětí, že ukradne-li jim spolužák pastelky, mají právo uspořádat soud a hříšníka popravit. Je to tak přece správné a spravedlivé! Učili je to ve škole v hodině občanské výchovy při praktické ukázce. Nicméně, to je Čína s poněkud jinými tradicemi, než země v srdci Evropy. Jsem ovšem přesvědčen, že mnohým mým rodákům „se zdravým rozumem“ by občasná taková exkurze nebyla vůbec proti mysli.
Nemyslím si vůbec, že Čechům chybí zdravý rozum. Ovšem hledat argument pro to ve skutečnosti, že si většinově přejí trest smrti, není pro mne příliš přesvědčivé. Jistě, jsou lidé, kteří vyjadřují kladný postoj k nevratnému trestu a zdůvodňují to pro mne sice ne zcela přesvědčivě, nicméně rozumově pochopitelně. Nicméně ale neargumentujme v tomto případě většinou: při bližším ohledání jsou názory některých z této „drtivé většiny“ poněkud zmatečné, někdy až úchylné a idiotské.
- Poprava oběšením zdroj: Wikipedia.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/65/6415.jpg
- Soud s vítkovskými žháři autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1737/173631.jpg
- Poprava střelou do týla autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1328/132788.jpg