Svatý Mikuláš – patron mořeplavců

Svatý Nikola, patron rybářů, námořníků a všech mořeplavců. A zároveň stejný Mikuláš, který se ve třetím století narodil v tehdejší řecké provincii Lykie na území dnešního Turecka, zdědil prý značné jmění a jako biskup ho využil, aby pomáhal potřebným. Podle různých zdrojů a na různých místech je patronem dětí, panen, ministrantů, poutníků a cestujících, obchodníků, advokátů, soudců, notářů, lékárníků, hostinských, obchodníků s vínem, výrobců a obchodníků s parfémy, lodníků, rybářů, námořníků, vorařů, mlynářů, pekařů, obchodníků se zrním a semeny, řezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců, obchodníků s krajkami a suknem, kameníků, dělníků v kamenolomech, knihařů, knoflíkářů, svíčkařů, hasičů – jen si vybrat. Je velmi oblíbený, a stal se tudíž ústřední postavou různorodých pověstí.

My ve střední a západní Evropě jsme zvolili jeho tvář pečovatelskou, štědrou a láskyplnou vůči chudým a dětem. Pro pravoslavné křesťany v Bulharsku je ale svatým Nikolou – ochráncem rybářů a mořeplavců. Podle jedné legendy během hrozivé bouře na moři svými modlitbami zachránil námořníky, plavící se k Božímu hrobu. Podle jiné ucpal díru v jejich plavidle kaprem (sic!) a vzkřísil námořníka, který spadl z nejvyššího stěžně. Hodně se plavil po mořích a před nebezpečím ho vždy zachránila boží milost. Prý dokonce obrátil na pravou víru piráty, kteří ho přepadli. Toto je jeho laskavá křesťanská stránka. Má ale i jinou, kterou asi zdědil po pohanském Poseidonovi. Když se rozčílí, tak prý rozpoutává bouře a uragány, je pánem vodních živlů v dobrém i zlém. Proto jsou pro jistotu v den svatého Nikoly (bulharsky Nikulden) rybáři a námořníci raději na souši. A pokud to nejde, tak by měli spustit kotvy a zůstat s lodí na jednom místě po celý svátek – pro jistotu.  V každé rybářské rodině má být ikona sv. Nikoly a svíčka před ní má hořet vždy, když je rybář na moři. Aby omilostnila pohanskou tvář boha, nebo aby získala ochranu světce?

Lidé věří, že na Nikulden, tedy na svatého Mikuláše (stejně jako u nás 6.12.), se moře zavírá, a tím končí rybářská sezóna. Tradice zakazuje rybaření až do jara. Rybáři se tak nejen nevystavují riziku zimního nečasu, ale nechávají také moře odpočinout. (Další potvrzení toho, že se náboženství vždy musela přizpůsobit koloběhu přírody. U nás je hlavní sezóna výlovu rybníků v říjnu a listopadu, takže teoreticky bývá do Mikuláše také po sezóně, pak nastává sezóna rybníků zamrzlých.)

Bulharský zvyk velí, aby se 6. prosince na stole objevil kapr – pomocník svatého Nikoly. Mimochodem i proto, že má šupiny (takže ho může nahradit i jiná šupinatá ryba), protože ryba bez šupin znamená chudobu. (Taky nosíte po celý rok v peněžence šupinku z Vánoc jako já?) Ty při přípravě nemají padat na zem, a když se to tak úplně nepovede, nesmí se po nich šlapat – kdo by to udělal, roznemohl by se a zemřel. Kosti se pak spálí, zakopou do země nebo se hodí do řeky, moře či jezera.

Samozřejmě se toto vše ve většině domácností už zdaleka nedodržuje a mnozí o detailech ani nevědí, ale ta ryba, kterou máme my na Štědrý den, se tady podává na Mikuláše. A dnes jsem si při googlování přečetla, že je kapr i čínským symbolem síly a snad také štěstí. Z těch končin se kapři kdysi dávno dostali do Evropy – a s nimi zdá se i symbolika. Jen moc nevíme o tom, že existuje i kapr mořský, ale jakým jiným by ochránce mořeplavců ucpal díru v lodi na moři?

Takže dobrou chuť – a pozor na šupiny.

Zimní moře u Varny
Zimní moře u Varny
Více fotek
  • Zimní moře u Varny autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2149/214876.jpg
  • Ikona sv. Nikoly autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2149/214878.jpg
  • Rybáři na moři autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2149/214879.jpg