O gramotnosti

Do nekonečných diskusí o našich ekonomických reformách spadla teď obvyklá a každý rok stejně omílaná tematika vánoční. Objevil se však i poměrně nový fenomén. Bylo to zveřejnění srovnávací studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OEDC, která pod značkou PISA každé tři roky hodnotí znalosti patnáctiletých studentů různých zemí.

V pondělí 13. prosince na ČRo 6 Petr Příhoda důkladně probral poslední výsledky tohoto průzkumu, v němž čeští studenti nedopadli právě nejlépe, a to hlavně v tak zvané čtenářské gramotnosti. Špatné to bylo i v gramotnosti matematické, kde skončili až na šestém místě. Mne však při přemýšlení o té věci také zaujala zvýšená frekvence slova „gramotnost“, jehož se nyní užívá v poněkud širším měřítku, než tomu bylo po celý můj dřívější život.

Měli bychom si tedy především i my dospělí poněkud ujasnit významy slov a pojmů. Matematika například bývala vždy řazena mezi vědy přírodní, kdežto teď prý byla v třídění věd jaksi osamostatněna, zatímco fyzika či chemie se nadále mezi přírodní vědy počítají. Tato zdánlivá maličkost je důležitá v tom, že přírodní vědy bychom měli oddělovat od věd mapujících čistě lidskou činnost, do níž samozřejmě patří i umění a etika. Jan Werich to jednou přesně vyjádřil takto: „Kdyby bylo na Isaaca Newtona nespadlo to jablko, tak by byl zákon o zemské přitažlivosti stejně existoval, jen by čekal na nějakého jiného objevitele. Ale kdyby byl Shakespeare nenapsal Hamleta, tak by nic podobného nevzniklo, a tudíž nebylo.“

V minulých dnech se téměř současně k významu kultury pro lidstvo vyjádřili hned dva světově proslulí umělci. Dirigent Daniel Barenboim se ve slovním úvodu ke svému provedení Wagnerovy opery Valkýra ostře postavil proti ekonomickým škrtům v kultuře, neboť kultura je podle něho lidská morálka, možná důležitější než celá ta do úmoru přetřásaná ekonomika. Podobně odsoudil administrativní zásahy do kultury i slavný, již třiadevadesátiletý, ruský režisér Jurij Ljubimov.

A vidíte, etickou a kulturní gramotnost OECD ve svých průzkumech snad ani nesleduje, neboť i ona má ve svém názvu to E znamenající ekonomii.

Vraťme se však k onomu slovu „gramotnost“. Po celý svůj život jsem je chápal jako nejzákladnější vzdělání – tedy znalost čtení, psaní a počítání. Ve Slovníku cizích slov z roku 1966 dokonce chybí i to počítání, takže gramotnost se podle něho omezuje pouze na čtení a psaní. A teď najednou s naprostou samozřejmostí a bez bližšího vysvětlení se tento odvěký výklad gramotnosti ruší a mluví se o gramotnosti v mnoha zcela odlišných oborech. Jako by vůbec bylo možné, aby jeden člověk všechny ty obory do své gramotnosti pojal. Copak si nedovedeme přiznat, že každý z nás o nějaké specielní vědě nemá ani páru?

Proto se nejčastěji za nejdůležitější z disciplín, v nichž se požaduje větší gramotnost, mluví o mateřském jazyku a samozřejmě o matematice, jíž se tak zřetelně dává přednost například před historií a onou už zmíněnou etikou. Ale i rektor Vysoké školy ekonomické profesor Richard Hindls, důsledný zastánce teze, že bez znalostí vyšší matematiky nelze správně myslet, staví před matematiku gramotnost češtinářskou. To je zřejmě správné, protože když žáci nedovedou strávit valnou část toho, co ve své mateřštině přečetli nebo vyslechli, pak jim ani základní gramotnost není nic platná.

A opět velký význam na oné žádoucí čtenářské gramotnosti má správný a jednotný výklad pojmů a slov. Je přímo úděsné, když údajný expert na vzdělávání, jistý pak Oldřich Botlík, v odborném rozhovoru o správném vzdělávání otištěném v příloze Orientace Lidových novin užívá s naprostou samozřejmostí slova „kvartet“ namísto správného slova „kvarteto“. Zřejmě ani on ani příslušný redaktor neví, že to první slovo označuje hudební skladbu pro čtyři nástroje, kdežto kvarteto je soubor hudebníků, kteří ten kvartet hrají. Pan Botlík jen dokazuje, že hudební terminologii do své osobní gramotnosti jaksi nezahrnul.

A to už vůbec nemluvím o češtinářské gramotnosti jednoho veterináře, který v minulých dnech v rozhlase vyprávěl o tom, jak k němu chodí lidé s „těma svejma psama“. – Takže, když chceme začít napravovat naše děti v jejich školních nevědomostech, nečiňme tak prostřednictvím složitých abstraktních reforem učitelů a učiva, ale podívejme se nejdříve, kde i nás dospělé tlačí bota.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

Žáci při výuce
Žáci při výuce
Více fotek
  • Žáci při výuce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/665/66496.jpg
  • Hodnocení čtenářské gramotnosti autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2159/215818.jpg