Nejisté místo pod sluncem

V naší technologicky dynamické a agresivní epoše nemá nikdo jisté místo pod sluncem. Papírové noviny jdou na neodvratnou porážku, internetové deníky lákají kdeco, jen ne peníze a rozhlas žije hlavně díky autorádiu. Jenom televize se otřásá zatím méně než jiní.
Přitom právě v televizní oblasti přichází revoluce. Nikoli neslyšně, jak nástup nové velké doby popisoval Nietzsche, pěkně hlučně a nelítostně.

Už nikdo nezažije luxus písařů, kteří se svému řemeslu věnovali několik tisíc let, aby udržovali lidské vědění a určitou kulturu. Nikdo už nebude mít ani štěstí jako papírové noviny, které existují přes 300 let a staly se dominujícím informačním pilířem kapitalismu. Rozhlas si ukrojil z koláče mediální slávy několik dekád následován televizí a internetem. Nyní všichni žijí v mediální rodince stíhaní mobily, tablety a čtečkami.
Zjistit den zániku televize, jak ji známe, je snadné, když si definujeme její účel.

Jelikož má za sebou televize téměř v každé rozvinuté zemi půl století a více, dokážeme přesně popsat, co lidstvu přinesla. Kdyby účel televize zjišťoval někdo v roce 1950, byl by určitě mimo.

V dobách otců zakladatelů televizního vysílání nikdo netušil, že vznikne živý zpravodajský kontinuální program CNN nebo hudební MTV. Kdo by si dokázal představit, jak surfuje mezi třemi sty programy, včetně arabských, čínských nebo jihoamerických kdekoliv na světě? Proto se doba televize a současně i její krize dá definovat až nyní.

Co na rozdíl od televize nemá dnes cenu popisovat a analyzovat z hlediska vlivu na lidskou kulturu nebo historii mediálních technologií a internetu jsou tablety jako iPad, Facebook, chytré telefony, lokalizační sociální sítě jako je foursquare nebo čtečky knih. Každý fenomén, který nyní vzniká, je experiment, který se vypořádává s mediální změnou.

Mark Zuckerberg nevěděl, co způsobí a k čemu všemu bude Facebook a nevíme to dosud. Larry Page a Sergey Brin netušili, že svou posedlostí vytvořit efektivní vyhledavač (Google) jednou dospějí k bodu, kdy se jej pokusí využít i molekulární biologové k „surfování“ v lidském genomu. Steve Jobs iPhonem rozpoutal revoluci ve výrobě mobilů, ale vývoj nekončí, jsme na úplném začátku, abychom chápali všechny jejich možnosti. Televize má tímto vývojem narušenou přirozenou identitu.

Televize od doby svého vzniku měla především člověka bavit, pokud nemá nic lepšího nebo energii jít do divadla, kina nebo se psem.

Televize posléze zjistila, že může být nejmocnějším masmédiem. Že dokáže nabízet boxerské zápasy, souboje o prezidentské úřady, že přinese autentické reportáže z válek, přímé přenosy, živé vysílání, nabalí na sebe miliardy dolarů za reklamu tím, že udrží diváka hodiny na gauči.

Prakticky neexistuje sféra lidského života a dění na Zeměkouli, které by se nějak někdy neobjevily a většinou pravidelně v televizi.

V televizích existovaly týmy lidí, které vymýšlely jaký typ programu umístit do které části dne, a jak jej sestavit, aby divák vydržel u jednoho konkrétního televizního okruhu co nejdéle! Právě tahle etapa mediálních dějin se jmenuje „éra televize“. A ta je nyní ve stejné krizi jako noviny.

Stejně jako lidé snadněji vstřebávali informace rozhlasem, který nenutil číst, nýbrž jen poslouchat a podobně jako poté byl přenos televizí zatraktivněn o obraz, tak nyní přichází éra, kterou odstartoval internet: doba vyhledavačů a maximální individualizace trávení času.

Generace lidí, která vyrostla na internetu, nedokáže snést omezení tradičního televizního programu a je lhostejné, zda jich máte na kabelu nebo satelitu pět set. Na internetu se povalují v úložištích desítky tisíc filmů, dokumentů, miliony hudebních skladeb, knih a tuny informací.
Člověk, který si zvykl nakupovat na tržišti a večeřet každý den v jiné restauraci, nebude dobrovolně snášet dirigovaný příděl stravy.

Televize, jak je známe, odumřou, protože nebudou potřeba. Stejně jako méně a méně lidí chce platit za včerejší „papírové“ informace.

Neodumře ale televizor. Změní se na multimediální přijímač, do kterého budou známé televizní společnosti, přeměněné z vysílatelů na výrobce pořadů, i nezávislí producenti umísťovat programy, jako nyní stahujeme aplikace do „chytrých“ telefonů. Budeme mít totiž „chytré televizory“.
Možná bude existovat i nějaký klasický televizní program, jak jej známe dnes, pro nostalgické duše, stejně jako se bude vydávat papírový deník nebo týdeník pro kavárny navozující atmosféru 20. století.

„Den, kdy umřela televize“ se blíží, protože nové „chytré“ televizory s nabídkou pořadů na vyžádání, archivem a internetovými službami se derou na trh. Říkáme jim „média nová“, ale vedle revoluční distribuce v televizorech, mobilech a tabletech nepřinášejí „zatím“ nic obsahově nového, jen jinak organizují audiovizuální svět.

Na to, co tyto přístroje přinesou obsahově nového, jak distribuci televizního obsahu ovlivní sociální sítě jako Twitter nebo Facebook, jak přenosné tablety a jak celý ten multimediální eintopf změní naše životy a konzumaci informací, si budeme muset počkat. Možná jen dekádu.

Mark Zuckerberg a jeho Facebook
Mark Zuckerberg a jeho Facebook
Více fotek
  • Mark Zuckerberg a jeho Facebook autor: AP Photo, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2105/210410.jpg
  • Počítač autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2217/221616.jpg